Vzpomínáček - 29. dubna

Napíšu-li, že Paroubek nebo Nečas ho mají malýho, přečte si to 10 000 lidí. Já vám ale přináším fakta - všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 29. dubna.

Svátek mají Robert a Kateřina (Sienská).

Dnešního dne má v občanském kalendáři svátek Robert. Nejstarší známá podoba tohoto jména zní Hruodperaht, teprve z tohoto základu vznikl Robert, ale i Ruprecht. Základem je slovo hruod, které znamenalo "slávu"; bert se vykládá jako "skvělý". Robert je tedy "skvělým a slavným mužem". Dnes se sešli v kalendáři Robertové dva. Jeden pocházel z Brugg, druhý z Molesme.

Robert z Molesme se narodil kolem roku 1027 ve Francii a je pokládán za spoluzakladatele cisterciáckého řádu. Předtím působil v řadě benediktinských klášterů. Společně s Alberichem založil 21. března 1098 klášter v C_teaux (Cistercium, Francie), jenž se stal mateřským klášterem všech cisterciáků. Později se Robert vrátil do kláštera v Molesme, který rovněž založil, aby zde v roce 1111 zemřel.

Robert z Brugg byl rovněž cisterciáckým mnichem. Narodil se v 11. století v Bruggách (Belgie) a byl opatem kláštera v Clairvaux (Francie), kde 29. dubna roku 1157 zemřel.

V církevním kalendáři má dnes svůj svátek Kateřina. Toto jméno se objevuje v kalendáři několikrát. Svůj počátek má v řeckém slově aei kathará (katharos), což lze přeložit jako "vždy čistá". Odtud vzniklo řecké jméno Aikateriné a později i latinská forma Catharina.

Světicí dnešního dne je Kateřina Sienská. Je patronkou Itálie i města Říma, modlí se k ní i pradleny, dominikánské terciářky a její přímluva prý pomáhá všem umírajícím a proti moru. Kateřina se narodila roku 1347 v Sieně (Itálie). Byla malé postavy, ale velká duchem, tvrdí se o ní. Italové ji nazývají "největší ženou křesťanstva". Občanským jménem se jmenovala Benincasová, světlo světa spatřila v rodině barvíře jako 24. (!) dítě. Tehdy víra v Boha všeobecně upadala, papežové sídlili ve francouzském Avignonu a jejich moc a vážnost byla v Itálii i jinde v Evropě v troskách. V Římě panoval neklid a vášně. V této době chtěli Kateřinu její rodiče vdát. Bylo jí tehdy 12 let, ona však sňatek odmítla. Podařilo se jí odolat, a za několik let dokonce vstoupila do kláštera dominikánských terciářek v Sieně. Obětavě zde pečovala o nemocné a umírající. Sama se jednoho dne nakazila morem, ale ve svém úsilí nepolevovala. Ačkoliv byla velmi mladá, její vzdělanost byla na vysoké úrovni. Brzy to o ní věděli i za branami kláštera, jejím radám naslouchalo ochotně množství knížat a církevních osobností. Dokázala dokonce i to, oč se snažil celá léta náš panovník Karel IV. - podařilo se jí, aby se papežové opět vrátili do Říma. Tím její vážnost ještě více stoupla. Kateřina zemřela 29. dubna roku 1380 ve věku 33 let; až do své smrti skrývala Kristovy rány, které na sebe přijala v roce 1375. Již 80 let po smrti byla prohlášena za svatou, papež Pavel VI. ji 4. října 1970 navíc jmenoval církevní učitelkou. Tento titul má spolu s Terezií z Ávily jen ona, žádné jiné ženě již nenáleží.

Dnes si také připomínáme Mezinárodní den tance.

Události:

1429 – Francouzská vojska vedená Johankou z Arku dobyla město Orléans.

1861 – Ve Vídni zahájila jednání (širší) říšská rada, do níž byli poslanci voleni ze zemských sněmů; vedle stovky členů panské sněmovny (byl do ní jmenován i F. Palacký) se prezentovalo přesně 200 členů poslanecké sněmovny, protože se nedostavili delegáti z Uher, Sedmihradska, Chorvatska a lombardsko-benátského království. To fakticky znamenalo, že se sešla jen tzv. užší říšská rada. Zasedání říšské rady bylo uzavřeno 18. prosince t. r.

1883 – V říšské radě byla těsnou většinou (170 : 167 hlasům) schválena novela školského zákona ze 14. května 1869; jednalo se o ní od února 1882 na základě návrhů Hohenwartovy strany (podnět podali čeští biskupové 3. února 1880). Novela revidovala některé články školského zákona (zdůrazňovala náboženský princip výchovy, zkracovala dosavadní osmiletou povinnou školní docházku o dva roky, když připouštěla řadu úlev podle žádostí obcí, a nařizovala, že řídícím učitelem může být jen ten, kdo je stejného náboženství jako většina žáků). Český klub (s výjimkou prof. F. Tilšera) hlasoval pro novelu ("železný kruh pravice"), i když veřejné mínění bylo opačného názoru. Rozhodnější slovo si nadále udržovaly staročeské autority v čele s F. L. Riegrem.

1901 – Narodil se Hirohito, japonský císař († 7. ledna 1989)

1913 – Gideon Sundback dostal americký patent na svůj vynález zipu.

1945 – Ustavující schůze České národní rady v Praze. Z původního čtyřčlenného pracovního předsednictva byl tento sjednocující odbojový orgán rozšířen na 27 členů; předsedou byl zvolen prof. A. Pražák, místopředsedou komunista J. Smrkovský.

1945 – Americká armáda osvobodila koncentrační tábor Dachau. Ten byl otevřen jako první nacistický koncentrační tábor v Německu 22. března 1933.

1968 – Vlado Clementisovi a Josefu Frankovi byl udělen in memoriam titul Hrdina ČSSR, ostatní vysoce postavení státní a straničtí funkcionáři odsouzení v politických procesech 50. let byli vyznamenáni (mnozí in memoriam) Řádem Klementa Gottwalda, Řádem republiky nebo Řádem práce.

1969 – Česká národní rada schválila zákon o nabývání a pozbývání státního občanství ČSR a doporučila ministru vnitra J. Grösserovi, aby jako ústavní činitel používal ve svých projevech přísně ověřených faktů a doložených závěrů. Při vystoupeních na aktivu v Trutnově se dopustil nepřesných tvrzení o osobě bývalého místopředsedy vlády ČSSR O. Šika a bývalého ministra zahraničních věcí J. Hájka. ~ Ústřední výbor Federace lokomotivních čet odmítl nový politický kurs Husákova vedení KSČ a vyzval odborové hnutí ke společnému odporu.

1978 – Narodil se kůň Železník, čtyřinásobný vítěz Velké pardubické († 22. prosince 2004)

1980 – Zemřel Alfred Hitchcock, britský a americký filmový režisér, scenárista a producent proslulý především svými hororovými příběhy (* 13. srpna 1899)