Vzpomínáček - 29. března - Jiří Wolker

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 29. března. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Smlouva v Pasově, zasvěcení Emauzského kláštera, bitva u Towtonu, dobyta pevnost Ráb, Royal Albert Hall, Lavrentij Pavlovič Berija, Jiří Wolker, Martin Frič, Hitler získal 99% hlasů v referendu o ratifikaci německé ilegální okupace Porýní, Terence Hill, zasedání ÚV KSČ projednávalo zprávu o XX. sjezdu KSSS, Christopher Lambert, Klub nezávislých spisovatelů, omezování cest občanů NDR do ČSSR, situace po demonstracích k utkání ČSSR-SSSR, noví členové NATO, Miroslav Moravec..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1311 – Uzavřena smlouva v Pasově, podle níž se Fridrich I. Habsburský vzdal všech nároků na Moravu (podržel si pouze Znojmo a Pohořelice jakožto zástavu za finanční odstupné).

1372 – Zasvěcení Emauzského kláštera.

1461 – Proběhl jeden z vojenských střetů válek růží – bitva u Towtonu

1598 – Nenadálým útokem se podařilo polnímu maršálkovi Adolfu ze Schwarzenberka dobýt pevnost Ráb.

1624 – Zvláštním císařským patentem (na naléhání nuncia Caraffy) se nařizovalo, aby za měšťany byli přijímáni jenom katolíci, a naopak aby královští rychtáři vyloučili ze stavu měšťanského všechny osoby, které byly do něho přijaty buď v době povstání, nebo bez královského svolení, pokud by se nestaly katolíky. V Čechách byl patent vyhlášen 9. dubna, o něco později i na Moravě.

1848 – Z pověření Svatováclavského výboru vypracoval F. A. Brauner novou (druhou) petici, v níž se dostaly do popředí státoprávní a jazykové požadavky a kde se objevila formulace o "všeobecném vykoupení z roboty a jejich urbariálních povinností"; 31. března ji podepsal také nejvyšší purkrabí hrabě R. Stadion a ještě téhož dne večer s ní odjela do Vídně nová deputace.

1871 – V Londýně otevřena Royal Albert Hall.

1899 – Narodil se Lavrentij Pavlovič Berija, sovětský politik († 23. prosince 1953)

1900 – Narodil se Jiří Wolker, básník († 3. ledna 1924)

Jiří Wolker byl český básník, člen Literární skupiny a Devětsilu. Byl nejnadanějším představitelem proletářské poezie. Narodil se roku 1900 v Prostějově, kde vystudoval gymnázium, poté studoval na přání svého otce (bankovního úředníka) práva v Praze, přičemž zároveň navštěvoval literární přednášky. Byl politicky činný v komunistické straně.

Za svých pražských studií práv poznal Wolker dělnickou bídu, která byla později častým tématem jeho básní. Seznámil se zde se Z. Nejedlým, S. K. Neumannem, K. Bieblem a V. Nezvalem. Sblížil se s brněnskou Literární skupinou, která vydával časopis Host. Díky sociálnímu reformismu se s Literární skupinou rozešel a vstoupil do revolučního seskupení komunistických umělců Devětsil, které však brzy opustil.

Wolker během studií onemocněl tuberkulózou, která se u něj projevovala již v dětství častými záněty mandlí, katary průdušek a problémy s játry a klouby.

Léčil ji u moře i ve Vysokých Tatrách (v Tatranské Poljance), nakonec jí však v mladém věku 24 let podlehl.

Wolkerovu tvorbu lze zařadit do tzv. proletářské poezie, jejímž byl nejvýznačnějším představitelem. Největší vliv na něj měli Zdeněk Nejedlý a František Xaver Šalda. Wolkerovým nejslavnějším dílem je Těžká hodina. Jde o sbírku poezie, odrážející samotný básníkův život. Wolker zde vidí svět plný rozporů a protikladů, svět naplněný bídou a utrpením, který je třeba změnit. Období dospívaní nazývá básník “těžkou hodinou“, v níž vystupuje jako chlapec, jenž nemůže se světem sám nic udělat a je naprosto bezmocný. Wolker se v této pesimistické sbírce ztotožňuje s programem proletářského kolektivismu. Balady se odehrávají v městském prostředí, líčí zde špatné sociální poměry.

Těžká hodina Přišel jsem na svět, abych si postavil život dle obrazu srdce svého. Chlapecké srdce je písnička na začátku, plán pro zámek, který bys lidem jak milé dal k svátku, ale mužovo srdce jsou ruce a mozoly, které se krví svou do cihel probolí, aby tu stála alespoň skutečná hospoda u silnice pro ušlé poutníky a pro poutnice. Dnes je má těžká hodina. Chlapecké srdce mi zemřelo a sám v rakvi je vynáším, a zemřelým trpě, trpím i tím, které mi v prsou se roditi počíná. Dnes je má těžká hodina; jedno srdce jsem pohřbil a druhé ještě nemám, zesláblý úzkostí, zesláblý samotou marně se bráním studeným stěnám pokoje svého uštěpačného. Milenčin dopise, lampo, kniho kamarádova, věci zrozené z lásky, světla a víry, dnes při mně stůjte a třikrát mi věrnější buďte, když zůstal jsem na světě sirý, a modlete se, aby mi narostlo srdce statečné a nesmlouvavé, a věřte dnes za mě, že tomu tak bude, a věřte dnes za mě, že postavím dle obrazu jeho život člověka spravedlivého. Já mužné srdce ještě nemám, sám v těžké své hodině; a proto nevěřím.

Další Wolkerovou sbírkou je Host do domu , která se zabývá lehčími tématy než Těžká hodina. Je rozdělena do tří částí: Chlapec, Ukřižované srdce, Host do domu a samostatného básnického útvaru - pásma Svatý kopeček. Wolkerův román Polární záře bohužel nebyl dokončen, po tomto básníkovi nám však zůstalo několik pohádek.

POKORA Stanu se menším a ještě menším, až budu nejmenším na celém světě. Po ránu, na louce, v létě po kvítku vztáhnu se nejmenším. Zašeptám, až se obejmu s ním: "Chlapečku bosý, nebe dlaň o tebe opřelo si kapičkou rosy, aby nespadlo."

Wolker si v předtuše své brzké smrti napsal vlastní epitaf: "Zde leží Jiří Wolker, básník, jež miloval svět, a pro spravedlnost jeho chtěl se bít, dřív však než mohl srdce své k boji vytasit, zemřel mlád dvacet čtyři let!"

1902 – Narodil se Martin Frič, český filmový scenárista, herec, režisér a pedagog († 26. srpna 1968)

1936 – Adolf Hitler získal v Německu 99% hlasů v referendu o ratifikaci německé ilegální okupace Porýní, obdržel 44.5 milionu hlasů z 45.5 milionu registrovaných voličů.

1939 – Narodil se Terence Hill, italsko-americký herec

1956 – Zasedání ÚV KSČ projednávalo zprávu o XX. sjezdu KSSS; jednání opět prokázalo, že vedení KSČ nepochopilo (nebo rovněž nechtělo pochopit) význam a obsah sjezdu a nebylo schopné uplatnit jeho závěry ve vlastní politice.

1957 – Narodil se Christopher Lambert, francouzský herec narozený v USA

1962 – Národní shromáždění schválilo zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

1968 – Funkcionáři jednotné tělovýchovné organizace provedli přestavbu na principu národním a odvětvovém.

Při Svazu spisovatelů vznikl Klub nezávislých spisovatelů, sdružující nekomunistické členy z Čech i Slovenska (do svého čela zvolil V. Havla, P. Koptu a A. Klimenta).

V Kulturních novinách je rozhovor s O. Šikem „Jak zrálo střetnutí“ o vývoji situace v KSČ od XII.sjezdu do lednového zasedání ÚV KSČ.

V NDR dochází k neoficiálnímu omezování cest občanů do ČSSR.

1969 – S. V. Červoněnko požadoval na ministerstvu zahraničí ČSSR ochranu sovětských zařízení a náhradu škod, které vznikly na různých místech republiky při demonstracích po utkání ČSSR-SSSR.

Předseda vlády O. Černík ještě v noci žádal ministra národní obrany M. Dzúra, aby okamžitě zajistil potřebnou pohotovost útvarů kolem Prahy, Brna a Bratislavy pro případ dalších možných nepokojů.

Do pohotovosti bylo uvedeno 3800 vojáků pro výpomoc orgánům ministerstva vnitra.

Vláda ČSR a rovněž předsednictvo ÚV KSČ zveřejnily prohlášení k událostem, které provázely vítězství čs. mužstva nad mužstvem SSSR v ledním hokeji. Prohlášení vlády konstatovalo, že došlo k projevům vandalství, namířeným zejména proti objektům, které užívají sovětské orgány a instituce, a že bylo přitom zraněno několik příslušníků Veřejné bezpečnosti.

Podle předsednictva ÚV KSČ měly velkou odpovědnost za krizové situace sdělovací prostředky, například časopisy Listy, Reportér a Zítřek. Budou moci působit jen pokud bude jejich činnost „v souladu se socialistickými cíli naší společnosti“. Nespokojenost vyslovilo toto prohlášení také s Rudým právem a pro vážné chyby bylo zastaveno vydávání časopisu Politika.

Mladá fronta přinesla rozhovor s bývalým ministrem zahraničí Jiřím Hájkem, který po útoku ministra vnitra obhajoval své jednání v zahraničí 21. srpna 1968, které bylo v souladu s prohlášením předsednictva ÚV KSČ, vlády a Národního shromáždění „Všemu lidu Československé socialistické republiky!“, uveřejněným v tisku, rozhlasu a televizi.

2004 – Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko se staly členy NATO.

2009 – Zemřel Miroslav Moravec, český herec a dabér (* 6. ledna 1939)

Svátky:

Svátek mají Taťána, Ludolf (z Ratzeburgu), Bertold (z Kalábrie či z Limoges).

V občanském kalendáři dnes slaví svátek Taťána. Asi nikoho nepřekvapí, že se jedná o jméno především ruské. Jeho kořeny však musíme hledat až ve starém Římě, kde žil slavný rod Tatiů. A již staří Řekové znali slovo tattó, které znamenalo "ustanovovat", "rozdělovat". Nejvíce toto jméno proslavily literární Taťány Puškina, Turgeněva aj.

V církevním kalendáři je dnes připomenut Ludolf z Ratzeburgu. Byl biskupem v Ratzeburgu a ví se o něm, že se vzepřel svému vévodovi, nárokujícímu si církevní majetek. Vladař, jak už tak mocipáni umějí řešit podobné situace, dal Ludolfa zatknout a vsadit do vězení. Ludolfovu zdraví to nijak neprospělo, a tak není divu, že brzy po svém propuštění zemřel. Proto je biskup uctíván jako mučedník. S tradiční úctou k tomuto světci se setkáváme především v biskupství osnabrückém.

Jméno Ludolf nosil i jeden vynikající vědec. Jmenoval se Ludolph van Ceulen a byl holandským matematikem. Narodil se roku 1540 v Hildesheimu, zemřel roku 1610. Od roku 1599 byl profesorem vojenského stavitelství. Vypočítal poměr obvodu kruhu k jeho průměru na 20 desetinných míst. Toto číslo 3, 1415... je k jeho poctě nazváno číslem Ludolfovým.

Dalším dnešním oslavencem je Bertold z Kalábrie (z Limoges), který je považován za spoluzakladatele karmelitánského řádu. Narodil se v jižní Francii kolem roku 1100. Víme o něm, že se roku 1155 usadil na hoře Karmelu, tam, kde prý žil také prorok Elijáš se svými žáky. Spolu s jinými poustevníky vytvořil Bertold komunitu, která chtěla dovršit, co započal Elijáš a později mniši raného křesťanství. Chtěli zde vést bohulibý život a zvlášť pěstovat kontemplaci v duchu Elijášově. Proto ho karmelitánský řád označuje jako dux et Pater ("vůdce a duchovní Otec"). Když Bertold, který dostal přízvisko "z Kalábrie", protože tehdy tak byli v Palestině nazýváni všichni západní přistěhovalci, asi roku 1195 zemřel, vyprosili si jeho pokračovatelé roku 1209 od jeruzalémského patriarchy Alberta závaznou řeholi. Vzhledem k pronásledování od Saracénů se vrátilo mnoho karmelitánů po roce 1238 do své vlasti na Západ, kde založili řadu karmelitánských klášterů a řád doznal velkého rozmachu.

Další zajímavosti (například teplotní rekordy) můžete sledovat tak, že mě budete následovat na Twitteru. :-)

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů a další zdroje