Vzpomínáček - 28. dubna - Otto Šimánek

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 28. dubna. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Moravský biskup, Univerzita svatého Tomáše, ukončena švédská válka, první česká lokomotiva, Otto Šimánek, Liga proti vázaným kandidátním listinám, Saddám Husajn, Benešův projev v British Press Association, Benito Mussolini, série znárodňovacích zákonů, Terry Pratchett, akce P, Gagarin v Československu, 28. duben 1968, A. Dubček předsedou Federálního shromáždění, Penelope Cruz, první vesmírný turista..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

976 – Na jednání církevních hodnostářů v sídle mohučského arcibiskupa Willigise se objevuje vedle pražského biskupa Dětmara, biskupa špýrského a wormského, i biskup moravský. Jeho jméno neznáme, jde však o doklad vlastní moravské diecéze, nezávislé na české (pražské).

1611 - založena Univerzita svatého Tomáše ve filipínské Manile, nejstarší stále fungující univerzita v Asii

1628 – Spojeneckou smlouvou s Francií byla ukončena švédská válka, čtvrtá fáze třicetileté války. To vedlo k zahájení švédsko-francouzské války.

1900 – V Libni vyrobena první česká lokomotiva.

1925 – Narodil se Otto Šimánek, český divadelní a filmový herec († 8. května 1992)

Vysoký, hubený a němý chlapík s nepostradatelnou buřinkou, bílým karafiátem v klopě, starosvětským oblekem a deštníkem se stal miláčkem a hrdinou tisíců dětských srdcí.

Ano, životní rolí Otto Šimánka se stal Pan Tau v koprodukčních dětských příbězích Jindřicha Poláka.

Nejdříve bylo natočeno třináct středometrážních snímků, uváděných v kině i v televizi (1969 – 1972), dalších třináct dílů bylo natočeno pouze pro televizi (1973 – 1975), pro televizi Polák natočil i zbylých sedm dílů (1977 – 1978).

A díky sestřihům některých dílů pronik Pan Tau se svým představitelem Otto Šimánkem i do celovečerního filmu: POPLACH V OBLACÍCH (1978), OD ZÍTŘKA NEČARUJI (1978) a PAN TAU (1988).

Narodil se 28. dubna 1925 v Třešti u Jihlavy. V dětství žil s bratrem Jaroslavem a rodiči v nedalekých Stajištích.

Za druhé světové války se v karlínské Tesle v Praze vyučil elektromechanikem. Už od dětství se však zajímal o divadlo. Bez herecké průpravy hrál ochotnicky v Dělnické besedě a po okupaci na dalších ochotnických jevištích.

Jako profesionál spoluzakládal s Václavem Vaňátkem Divadlo mladých pionýrů (1945) a prošel Divadlem 5. května (1946), Divadlem pod Plachtou Jindřicha Plachty, kde byl ale jen pět měsíců, Divadlem pracujících ve Zlíně (1947 – 1954), ostravským Státním divadlem (1954 – 1958) a Městskými divadly pražskými (1958 – 1990), z nichž odešel na odpočinek. Jeho druhou ženou byla kostýmní výtvarnice a scénografka Ludmila Muchová (*1937). Z prvního manželství měl jednu dceru.

Na všech svých angažmá Šimánek rozvíjel i svůj zájem o uměleckou pantomimu, stylizovaný herecký projev a pohybově kulturní umění. Právě tyto aspekty nejlépe využil při vytváření svého Pana Tau. Otto Šimánek vynikal zejména v komické oblasti, nejraději byl ale v tragikomické s nádechem pantomimy. Kromě mimiky, gestikulace a pohybů využíval i svůj hlas. Zahrál si v inscenacích „Když se slaví karneval“ (Nanek Cocard), „Ulička“ (Koníček), „Kdo bere, má za tři“ (Don Gilo), „Fiakr číslo třináct“ (Jobelin), „Sliby chyby“ (Wanderhof), „Galantní lsti“ (hrabě Bellair), „Největší z Pierotů“ (Debureau), „Tři Alberti a slečna Matylda“ (baron), „Obrácení Ferdyše Pištory“ (profesor Kosterka), „Měšťáci“ (Bessemenov), „Námluvy“ (stařec), „Tlučhuba“ (Bonviván), „Pes Lope de Vegy“ (Otavius), „Židle“ (stařeček) nebo „Benátská vdova“.

Pan Tau zastínil všechny filmové (často malé i epizodní) postavy Otty Šimánka, z nichž si některé teď uvedeme. K filmu přišel ještě během angažmá ve Zlíně (např. I ANDĚLÉ ZTRÁCEJÍ TRPĚLIVOST, NEDĚLNÍ DOSTAVENÍČKO a BOTOSTROJ). Naposledy si ve filmu zahrál, jak jinak, PANA TAUA (1988).

K další filmové práci se dostal až po svém příchodu do Prahy: VYNÁLEZ ZKÁZY (muž ve vlaku), TOUHA (švagr), VŠUDE ŽIJÍ LIDÉ (učitel Řehák), BARON PRÁŠIL (Michel Ardan), TŘI CHLAPI V CHALUPĚ (družstevník Arnošt), KDO CHCE ZABÍT JESSII? (zástupce docentky), POSLEDNÍ RŮŽE OD CASANOVY (lékař O’Reilly), FANTOM MORRISVILLU (Miki zvaný Kuřátko), KONEC AGENTA W4C PROSTŘEDNICTVÍM PSA PANA FOUSTKY (zbrojíř du Jardin), SVĚTÁCI (opilý muž s Marcelou), SVATBY PANA VOKA (kardinál), „PANE, VY JSTE VDOVA!“ (průmyslník Alfréd Keletti), BOUŘLIVÉ VÍNO a ZRALÉ VÍNO (družstevník Kyselý), ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM (Američan Patric White), ZELENÁ VLNA (pán s kloboukem), CHOBOTNICE Z II. PATRA a VESELÉ VÁNOCE PŘEJÍ CHOBOTNICE (učitel).

Spolupracoval s rozhlasem („Rozvod po našem“, „Čtyři ženy na neděli“, „Diamantové očko“, „A v prach se neobrátím“, „Zelený svět“, „Deset zlatých“ či „Javorová víla“), dabingem (zahraniční snímky ČETNÍK ZE SAINT TROPEZ, PRÁZDNINY V ŘÍMĚ, BYL JSEM PŘI TOM, pro Vorlíčkovu pohádku TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU namluvil německého herce Rolfa Hoppe), televizními inscenacemi (např. ŠLECHETNÝ COWBOY SANDY, MODLITBA PRO KATEŘINU HOROVITZOVOU, SVATEBNÍ CESTA ANEB JEŠTĚ NE, EVŽENE!, DOKTOR A BĚSI, INZERÁT, SEDM ŽEN ALFONSE KARÁSKA, BÁSNÍK, SLUŽKA A KRÁL, ŠACH MAT, TREZOR nebo PODNÁJEM NA CHAMPS ELLYSÉES).

A seriály (TŘI CHLAPI V CHALUPĚ, SŇATKY Z ROZUMU, HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, F. L. VĚK, INŽENÝRSKÁ ODYSEA, ARABELA, LUCIE, POSTRACH ULICE, NÁVŠTĚVNÍCI, MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA, VLAK DĚTSTVÍ A NADĚJE a CHOBOTNICE Z II. PATRA). Svoji milovanou pantomimu učil na hudebně – dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze. Otto Šimánek zemřel 8. května 1992 v Praze, jen deset dní po svých šedesátých sedmých narozeninách.

1928 – Národní demokracie vstoupila L. Novákem (ministr průmyslu, obchodu a živnosti) do Švehlovy vlády.

1929 – J. Stříbrný přejmenoval Stranu slovanských národních socialistů (založena v roce 1927) na Stranu radikálních socialistů a vzápětí na Ligu proti vázaným kandidátním listinám (po parlamentních volbách v říjnu 1929 přijala název Národní liga).

1937 – Narodil se Saddám Husajn, irácký diktátorský prezident v letech 1979–2003 († 30. prosince 2006)

1942 – E. Beneš v projevu v British Press Association připustil možnost odsunu většího počtu Němců z českých zemích (pod vlivem Heydrichovy politiky v protektorátě).

1945 – Italský diktátor Benito Mussolini (* 29. července 1883) se svojí milenkou Clarou Petacciovou byl zastřelen komunistickými partyzány

1948 – Od tohoto dne do konce roku 1948 přijal parlament sérii znárodňovacích zákonů; byly zestátněny průmyslové a potravinářské závody nad 50 zaměstnanců (ojediněle i pod touto hranicí), podniky stavební, dopravní, polygrafické, velkoobchod a zahraniční obchod, cestovní kanceláře a léčebné ústavy. Jednalo se celkem o více jak 5 tisíc podniků.

Narodil se Terry Pratchett, anglický autor literatury fantasy, známý sérií knih Úžasná Zeměplocha

1950 – Na shromáždění tzv. návratových výborů (zorganizovaném komunistickými funkcionáři) v Prešově došlo ke schválení manifestu o přestupu řecko-katolické církve uniatů k pravoslaví; k řecko-katolické církvi v ČSR se hlásilo přes 305 tisíc osob. Touto nátlakovou iniciativou (dostala název akce P) přešlo do pravoslavné církve méně než 200 tisíc věřících; akce nepřinesla očekávaný efekt.

1961 – Československo navštívil první kosmonaut světa - J. Gagarin.

1968 – Bratislavský deník Smena přináší rozhovor s Karolom Bacílkem o politických procesech v 50. letech, kdy byl ministrem státní bezpečnosti. Odmítl osobní odpovědnost, ale přiznal, že především poslouchal sovětské poradce a vinu svaluje přímo na Josefa Stalina.

Rudé právo otiskuje prohlášení vlády o možnosti zahraniční půjčky.

V tomtéž vydání je komentář k sebevraždě Josefa Holuba, podnikového ředitele Kdyňských strojíren. Ten již v dobách začátku diskuse o ekonomické reformě kritizoval v Hospodářských novinách administrativně direktivní a centrální způsob řízení jednotlivých podniků a dožadoval se změn.

Deník Lidová demokracie otiskuje rozhovor s bývalým arcibiskupem pražským a kardinálem Josefem Beranem (1888 - 1969), vězněným po únoru 1948. Po amnestii v roce 1963 strávil zbytek života v Římě a Vatikánu.

1969 – Na společné schůzi obou sněmoven Federálního shromáždění byl zvolen (306 hlasů a proti 68) předsedou A. Dubček, který se tak stal devátým poválečným předsedou čs. nejvyššího zákonodárného orgánu: 1945 J. David, 1946 A. Zápotocký, a opět J. David, 1948 O. John, 1953 Z, Fierlinger, 1964 B. Laštovička, 1968 J. Smrkovský, 1969 P. Colotka a po jeho zvolení do vládní funkce A. Dubček, který byl hned po svém zvolení přijat prezidentem republiky.

1974 – Narodila se Penelope Cruz, španělská herečka

1999 – Na letiště Ostrava-Mošnov přiletěla první skupina 115 běženců z Kosova; celkem bylo letecky dopraveno do ČR přes 800 kosovských Albánců. Jejich návrt do vlasti započal 13. srpna 1999.

2001 – Z kosmodromu Bajkonur odstartovala ruská kosmická loď Sojuz, na jejíž palubě byl mimo jiné i první vesmírný turista Dennis Tito. Na oběžné dráze strávil 7 dní 22 hodin a 4 minuty.

Svátky:

Svátek mají Vlastislav, Petr (Chanel) a Ludvík Maria (Grignion de Montfort).

V občanském kalendáři má dnes svůj den Vlastislav. Jedná se o prastaré, pravé a nefalšované české jméno. Jeho význam je jasný.

O Vlastislavovi píší čeští kronikáři od nejstarších dob v souvislosti s luckou válkou. V pověsti stojí proti sobě středočeský kmen Čechů a Vlastislavův kmen z Lucka (Žatecko). Kronikář Dalimil líčí Vlastislava jako mladého krasavce a vojevůdce, který padl v rozhodné bitvě na Turském poli nedaleko Levého Hradce. Vojevůdce Čechů Tyr tu padl také, nicméně jeho bojovníci zvítězili. Vlastislav byl pravděpodobně osobou historickou. Svědčí o tom slovanské hradiště Vlastislav u stejnojmenné obce v Českém středohoří (západně od Lovosic). Podle archeologického výzkumu tu v 9. století bylo skutečně význačné sídlištní centrum.

V církevním kalendáři se dnes sešli Petr (Pierre) Chanel a Ludvík Maria Grignion de Montfort. Petr Chanel se narodil 12. července roku 1803 v Cuetu poblíž Belley (Francie). Byl misionářem v Tichomoří, kam přišel z Francie ve věku 34 let. Na ostrově Futuna, kde neměl nikdo o křesťanství ani ponětí, se mu podařilo téměř nemožné: získal si velkou přízeň části domorodců a dostalo se mu od nich čestného jména "Ten muž s nejlepším srdcem". Ovšem pohanská většina obyvatel si nechtěla nechat vzít svá stará božstva, a když Petr pokřtil samotného syna náčelníka Niulikiho, podepsal nad sebou ortel smrti. Najatý vrah 28. dubna roku 1841 rozsudek hbitě vykonal. Setbu, kterou kněz zasel, se však již nepodařilo zničit. Několik let po Petrově smrti byl již celý ostrov katolický.

Druhý dnešní světec, Ludvík Maria Grignion de Montfort, se narodil 31. ledna roku 1673 v Montfort-sur-Meu (Francie). Nastoupil duchovní dráhu a roku 1700 přijal kněžské svěcení. Brzy založil ženskou, tzv. Mariinu společnost (1715). Montfortské sestry, jak jsou také nazývány, ošetřovaly nemocné a vedly školní vyučování chudých dětí. Kongregace sester čítá dnes 4. 500 členek po celém světě. Ludvík Maria byl také literárně činný a napsal světoznámou knihu O pravé oddanosti k Panně Marii. Zemřel 28. dubna 1716 v St-Laurent-sur-SŹvre (Francie).

Dnešního dne začínala v Římě šestidenní slavnost Floralia, připomínající bohyni květů Floru. Byla to oslava velmi prostopášná, její aktéři po sobě házeli fazole a jiná semena jako symboly plodnosti a úrodnosti.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze a další zdroje