Vzpomínáček - 27. dubna

Napíšu-li, že Paroubek nebo Nečas ho mají malýho, přečte si to 10 000 lidí. Já vám ale přináším fakta - všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 27. dubna.

Svátek mají Jaroslav a Zita.

V občanském kalendáři má dnes svátek Jaroslav. Leckdo se ještě dnes domnívá, že nositelé tohoto jména "slaví jaro". Toto staroslovanské jméno je však složeno ze slova jaryj, jež znamená jak "prudký, vznětlivý", tak i "silný, tvrdý a přísný". Druhá část jména je zřejmá. Jaroslavové jsou tedy "slavní svou silou" nebo, chcete-li, "prudkostí".

Přestože Jaroslav nemá svého patrona v církevním kalendáři, nositeli tohoto jména se to v dějinách jen hemží. K nejznámějším patřil bezesporu Jaroslav I. Vladimirovič zvaný Moudrý, jinak velký kníže Kyjevské Rusi (v letech 1019-54). Od svého otce, knížete Vladimíra, dostal jako dědičné úděly Rostov a Novgorod. To však nehodlal respektovat nejmladší syn Svatopluk a nechal zavraždit své bratry Borise a Gleba. Jaroslav bleskově sehnal armádu a v lítém boji vzpurného bratra porazil a zahnal až za hranice. Stal se velkoknížetem a usídlil se v Kyjevě. Celé období jeho vlády se do historie zapsalo zlatým písmem. Tím se stalo jméno Jaroslav velmi populárním a nosila je i celá řada ruských knížat.

Také v Čechách bylo, je a jistě i nadále bude toto příjemné jméno poměrně časté. Na jeho rozšíření má zásluhu hrdina jedné z šesti epických básní Rukopisu královédvorského. Tato báseň se jmenuje O velikých bojech křesťan s Tatary nebo také jen Jaroslav a patří mezi naše nejkrásnější. Ve 289 verších barvitě líčí památné vítězství Čechů a Moravanů nad Tatary u Olomouce (1241), kde se obzvláště slavně proslavil rek jménem Jaroslav. Později se sice ukázalo, že Rukopis královédvorský je padělek z 19. století, ale slávu a oblibu tohoto jména to již neohrozilo.

V církevním kalendáři dnes slaví svůj svátek Zita. Jméno vzniklo zkrácením slova felicitas, což v latině znamená "úrodnost" a "štěstí". Zajímavé také je, že v italštině znamená zita nebo také zitta či cita - "děvče". Jistě děvče šťastné.

Patronka dnešního dne - je jí služebná Zita - však příliš šťastná nebyla. Narodila se kolem roku 1212 v Monsagrati (Itálie) a od útlého mládí sloužila v domě rodiny Fatinelliových. "Sloužila" ale není to správné slovo, spíše by se hodilo "trpěla". Rozmazlené děti na ni byly zlé, paní ji týrala svou panovačností a pán, krutý a prchlivý, ji také jen trápil. Zita však byla přesvědčena, že tento úděl jí přichystal Bůh, aby vyzkoušel její víru, a tak vše statečně snášela. Nakonec se jí podařilo nemožné, svou laskavostí si celou rodinu získala a všechny je předělala k obrazu svému. Když 27. dubna 1272 Zita zemřela, všichni ji oplakávali. Záhy se stala patronkou domácích zaměstnanců, hospodyň a poslíčků, za svatou ji v roce 1696 prohlásil papež Inocenc XII. V občanském kalendáři má Zita svátek 19. září.

Dnes si také připomínáme Světový den grafiky.

Události:

1452 – Český sněm v Praze zvolil za zemského správce na dobu dvou let Jiřího z Poděbrad (ve skutečnosti mu tato role vydržela i přes vládu Ladislava Pohrobka); nápomocna mu měla být jedenáctičlenná rada (4 páni z jednoty strakonické, 5 rytířů z jednoty poděbradské a 2 zástupci měst). Udělená pravomoc se rovnala téměř moci královské a vztahovala se i na správu královských důchodů. Tím mělo skončit období rozbrojů a třenic a měl být zabezpečen klidný rozvoj země. Oldřich z Rožmberka se však připravoval k odporu (k opozici se přidala i města Tábor, Žatec, Louny a další).

1855 – Novinář Karel Havlíček Borovský byl propuštěn z Brixenu, kam byl nuceně deportován 22. prosince 1851.

1919 – Československé vojsko obsadilo (na některých místech i překročilo) demarkační čáru slovensko-maďarskou přiřčenou mu nótou Dohody z 20. března (šlo o politickou chybu vlády). Maďarsko odpovědělo 20. května útokem. Na ofenzivu nebylo československé vojsko dostatečně připraveno (velel mu italský generál Piccioni), a tak maďarská Rudá armáda obsadila v krátké době dvě třetiny Slovenska a v polovině června dosáhla hranic Polska. Italská vojenská mise (pro častou kritiku) byla vystřídána 31. května francouzskou (generál Pellé).

1937 – Sudetendeutsche Partei vypracovala návrh šesti zákonů, předpokládajících povinné hlášení se občanů k určité národnosti a jejich zapsání do národnostních katastrů, zajištění zvláštní ochrany před odnárodňováním a vytvoření dalších právních záruk života národností v republice; smyslem této iniciativy byla snaha poukázat na údajný útisk německé minority.

1939 – Státní prezident E. Hácha jmenoval novou protektorátní vládu v čele s generálem A. Eliášem.

1950 – Zemřel Karel Koželuh, český fotbalista, hokejista a tenista (* 7. března 1895)

1968 – Generální tajemník OSN U Thant přijal stálého delegáta ČSSR Milana Klusáka, který ho informoval o situaci v Československu. ~ V Praze se konal celostátní aktiv bývalých partyzánů a účastníků protifašistického odboje. K tisíci účastníkům promluvil Josef Smrkovský. V přijaté rezoluci byl požadavek úplné ideové a mravní rehabilitace celého odboje. ~ Bývalý vězeňský lékař v Praze – Ruzyni (jméno nebylo uváděno) spáchal sebevraždu, k témuž činu se odhodlal náčelník odboru vyšetřování městské správy Veřejné bezpečnosti Jiří Počepický.

1992 – Rusko a 12 dalších bývalých sovětských republik se stalo členem Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

2001 – Z kosmodromu Bajkonur odstartoval v kosmické lodi Sojuz první vesmírný turista - americký miliardář Dennis Tito. Několik dní pobýval na Mezinárodní vesmírné stanici.

2008 – V Rakousku vyšel najevo případ věznění dětí. Celých 24 let věznil Josef Fritzl svou dceru ve sklepě svého domu v Amstettenu. Od jejích 11 let ji zneužíval a zplodil s ní sedm dětí.