Vzpomínáček - 27. června - Poprava Milady Horákové

Co je Vzpomínáček? Vzpomínáček je všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 27. června. Reichenbašská konvence, dělitelnost a dědičnost rolnické půdy, Laurin & Klement a Škoda, Emil Hácha, sloučení KSČ a sociální demokracie, poprava čtyř odsouzených z vykonstruovaného politického procesu, IV. sjezd československých spisovatelů, Dva tisíce slov, Poslední sovětský voják... Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál...

Události:

1473 – Za přítomnosti krále Matyáše zvolily moravské stavy v Brně své nejvyšší úředníky: Jindřicha z Lipé, Jindřicha Jičínského z Boskovic, Jana z Pernštejna a Ctibora Tovačovského z Cimburka. Tzv. nejvyšší hejtmani byli později zvoleni i ve Slezsku a v obou Lužicích.

1813 – Uzavřena tzv. reichenbašská konvence (tajná dohoda s Ruskem a Pruskem), v níž se Rakousko zavázalo, že nejpozději do 20. července 1813 vstoupí spolu s nimi do války s Francií, jestliže ta odmítne mírové podmínky.

1849 – Vydáno ministerské prováděcí nařízení pro Čechy a Moravu (pro Slezsko 17. srpna t. r.) k zákonu o zrušení roboty: 161 paragrafů obsahovalo nezbytné, podrobné údaje a informace k vyvazování z roboty. V jednotlivých zemích byly zřizovány tzv. vyvazovací komise (1850-1853) a císařskými patenty z 25. září 1850 a 11. dubna 1851 se vytvářely tzv. zemské vyvazovací fondy (byly dlužníky bývalých vrchností a věřiteli bývalých poddaných).

1868 – Vydán zákon o svobodné dělitelnosti a dědičnosti rolnické půdy; v jednotlivých zemích byl dále rozveden zemskými zákony (na Moravě a ve Slezsku v roce 1868, v Čechách o rok později). Zákon umožňoval volné podnikání v zemědělství.

1878 – Uzavřena nová celní a obchodní dohoda mezi Rakouskem a Uhry, jež obsahovala nový celní tarif znamenající návrat k celnímu ochranářství jako důsledek hospodářské krize.

1925 – Firma Laurin & Klement byla sloučena se společností Škoda.

1930 – Podpis dodatkové smlouvy k dvoustranným paktům států Malé dohody; upravovala vnitřní řád konferencí tohoto bloku a jeho mezinárodní vystupování.

1945 – Zemřel Emil Hácha, český politik (* 12. července 1872) (jeho životem a mýty kolem jeho osoby se budeme zabývat 12. července)

1948 – V Praze se uskutečnilo slučovací shromáždění KSČ a sociální demokracie; jednání probíhalo od 17. dubna t. r. a znamenalo faktickou likvidaci v této době nejstarší české politické strany. Z 380 tisíc členů sociální demokracie přešla do KSČ asi 1/3 (167 tisíc), "neloajální" byli pronásledováni.

1950 – Proběhla poprava čtyř odsouzených z vykonstruovaného politického procesu s Dr. Miladou Horákovou a spol. - popravena byla Milada Horáková, Záviš Kalandra, Jan Bouchal a Oldřich Pecl.

Milada Horáková odmítla žádat o milost, ale její dcera i advokát tak učinili. Přestože se mnohé významné osobnosti, například Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová, snažili svými dopisy získat pro odsouzené milost u prezidenta, tak Gottwald, formálně na doporučení ministra spravedlnosti, rozsudky k trestu smrti podepsal. Svůj poslední dopis určený především rodině napsala v den popravy ve 2:30 ráno, ve kterém mimo jiné napsala: „Je to zvláštní shoda okolností; když se měla narodit Jana, udělala jí místo na světě naše máma. Teď dělám tu výměnu životů zase já. … Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj.“ Poprava byla vykonána oběšením na dvoře pankrácké věznice 27. června 1950 v 5:35 ráno, jako poslední ze všech čtyř odsouzených. Na Pankráci byla používána primitivní forma oběšení dlouho trvajícím škrcením.

Poslední slova Milady Horákové byla: „Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to, přeji vám to…“

Ostatky byly zpopelněny a dosud se nenalezly. Vykonaný rozsudek smrti v justiční vraždě nad ženou je mimo SSSR v sovětizované Evropě srovnatelný pouze s obdobným za diktátora Hodži v Albánii. Následný zahraniční ohlas byl očekávaný, např.: „Plně sdílím zármutek a rozhořčení, které cítíte při krutých soudních vraždách v Československu…“ Winston Churchill, britský premiér.

1967 – V Praze byl zahájen IV. sjezd československých spisovatelů, kde došlo k dosud největšímu konfliktu mezi zastánci a odpůrci reforem. Spisovatelé vědomě riskovali konflikt s mocí, volali po "evropském kontextu", po návratu do kulturně civilizační sféry, odpovídající historii a tradicím českého národa. Zvlášť ostrá kritika zazněla ve vystoupeních L. Vaculíka, I. Klímy, A. J. Liehma, V. Havla, P. Kohouta, K. Kosíka. Vytvořená "jednotná fronta" spisovatelů vyprovokovala odchod celé delegace ÚV KSČ v čele s J. Hendrychem. Vůči Svazu spisovatelů byla podniknuta perzekuční opatření.

1968 –Uveřejňují Literární listy, deník Práce, Zemědělské noviny a Mladá fronta prohlášení „Dva tisíce slov“, sepsané Ludvíkem Vaculíkem na popud mnoha tvůrčích a veřejných pracovníků, kteří se stali signatáři prohlášení, určeného celé čs. veřejnosti. ~ Předsednictvo tentýž den vydalo k prohlášení stanovisko, podle něhož se výzva obrací „proti nové politice strany a vlády“. ~ V Národním shromáždění označil toto prohlášení poslanec generál Samuel Kodaj „za výzvu ke stávkám a k bojkotu stranických a veřejných funkcionářů, za otevřenou výzvu ke kontrarevoluci“. ~ V Praze bylo slavnostní shromáždění k 90. výročí založení Sociálně demokratické strany a k 20. výročí sloučení této strany s KSČ. Zasloužilým představitelům bývalé Čs. sociálně demokratické strany byla předána vysoká státní vyznamenání. ~ Redaktorka listu National Zeitung v NDR sdělila čs. reprezentaci cestovní agentury Čedok, že do ČSSR budou z NDR jezdit jen turisté, „kteří se nenechají ideologicky ovlivnit“. Těžištěm zájmu NDR bude zejména Polsko.

1985 – Na strahovském stadionu v Praze začala další spartakiáda za účasti zhruba 1 milionu lidí (i s cvičenci).

1990 – Předsedou Federálního shromáždění se stal A. Dubček; v čele Sněmovny lidu stanul R. Battěk, Sněmovnu národů vedl M. Šútovec. Jmenována nová 16členná federální vláda ("vláda národní oběti") v čele s M. Čalfou; nejvíce křesel obsadilo OF (4), 8 ministrů bylo bezpartijních.

1991 – Poslední voják Sovětské armády opustil Československo.

1996 – Předsedové tří koaličních stran (V. Klaus - ODS, J. Lux - KDU-ČSL, J. Kalvoda - ODA) podepsali koaliční dohodu.

Svátky:

Svátek mají Ladislav, Ladislava, Cyril (Alexandrijský).

Dnes mají v občanském kalendáři svátek Ladislav a Ladislava. Toto staré české jméno je jednou z variant k Vladislavovi. Počátky má slovanské, jde vlastně o variantu jména Vladislav. V latině a v sousedních zemích, kde nedokázali vyslovit "Vl-" na začátku tohoto českého jména, vznikl z Vladislava Ladislaus či maďarský László. Jisté je, že toto jméno si získalo velikou oblibu, a tím, že je nosili mnozí panovníci, byl naplněn i význam - "slavný vládou".

Jeden z vladařů se stal i světcem. Byl to Ladislav Uherský, který se narodil kolem roku 1040 v Polsku. Pocházel ze slavné dynastie Arpádovců, jeho otcem byl Béla I. (1020-1063), matkou Richeza, dcera polského Měška II. Na uherský trůn usedl roku 1077 a podařilo se mu v zemi upevnit křesťanství. Prosadil také kanonizaci uherských světců Štěpána I., Emericha a Gerharda z Csanádu. Zemřel 29. července roku 1095 u Nitry, místo svého posledního odpočinku nalezl v katedrále, kterou nechal postavit. Světový kalendář si jej připomíná ve výroční den jeho úmrtí (29. července).

V církevním kalendáři má dnes svátek Cyril. Počátky tohoto jména sahají k řeckému Kyrillos, které je odvozeno od slova kyrios, po česku "pán". Kyrillos a následně Cyril by tedy mohlo být zdrobnělinou a znamenat snad "panáček". Sv. Cyril (Konstantin Filozof) je jednou z nejslavnějších postav našich dějin, ale na svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje si musíme ještě několik dní počkat.

Patronem dnešního dne je Cyril Alexandrijský. Narodil se kolem roku 380 v Alexandrii (Egypt). Vybral si duchovní dráhu a v roce 412 se stal biskupem alexandrijským. Jeho úřadování však bylo velice špatné. Zavíral kostely svých odpůrců, vyhnal židy, znesvářil se s císařským zástupcem a poštval proti sobě tamější mnichy. Vyvolával dokonce fanatické a účelové demonstrace na svoji podporu, při jedné z nich zahynula novoplatónská filozofka Hypatiá - dav ji surově a zcela nefilozoficky zavraždil. V roce 431 svolal Cyril do Efesu koncil, na němž bylo odsouzeno ariánství. Od té doby pilně studoval a postupně dosáhl vysokého stupně poznání. Zmírnil své chování, stal se z něho významný církevní spisovatel a polemik. V četných dílech se obracel především proti ariánství a proti učení Nestoria, který tvrdil, že lidská a božská přirozenost Ježíše Krista jsou odděleny, a teprve odměnou za své osvědčení se stal člověk Ježíš Božím Synem. Cyril naproti tomu hájil jednotu božské a lidské přirozenosti v Kristu. Bojovný učenec napsal také mnohá pojednání o Písmu svatém a o Trojici. Zemřel 27. června roku 444 v Alexandrii. Na východě byl odedávna počítán k církevním otcům a roku 1882 ho papež Lev XIII. zařadil i mezi církevní otce západní.

Další zajímavosti (například teplotní rekordy) můžete sledovat tak, že mě budete následovat na Twitteru. :-)

Prameny:
Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů a další zdroje