Vzpomínáček - 26. června - Lenárt a Jakeš nepotrestáni

Co je Vzpomínáček? Vzpomínáček je všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 26. června.  Nevolnické povstání; guvernér na Podkarpatské Rusi, výzvy Edvarda Beneše, Charta OSN, konec MS-DOS, Lenárt a Jakeš nepotrestáni... Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál...

Události:

1695 – Na panství Hukvaldy (severní Morava) vypuklo nevolnické povstání; sedláci z třiceti vesnic vystoupili se zbraní v ruce proti olomouckému biskupovi Karlu z Lichtenštejna a žádali zmírnění svých robotních povinností. Povstání bylo do 18. července t. r. tvrdě potlačeno.

1848 – Prezident českého zemského gubernia L. Thun rozpustil Národní výbor; zrušena byla i jednotka české národní gardy Svornost (jen dočasně) a o tři dny později také prozatímní vládní rada. Vídeňská vláda zamítla Thunovu žádost z 24. června o svolání českého zemského sněmu na 4. července (původně měl zasedat již 24. června s tím, že volby měly být vykonány ve dnech 12.-14. června; pražské svatodušní bouře to však změnily). Tím bylo o dalším osudu českého sněmu rozhodnuto až do roku 1861.

1849 – V českých zemích byla zřízena c.k. místodržitelství (v Praze a Brně) a v Opavě zemské prezidium (jako nejvyšší zemské úřady), neboť spojení Slezska s Moravou bylo vyjma let 1860-1861 zrušeno. Místodržitelství začala fungovat od 1. ledna 1850, kdy vstoupila v platnost nová organizace státní správy podléhající ministerstvu vnitra, jež vystřídalo dřívější dvorskou kancelář.

1937 – Vydán zákon o prozatímní úpravě postavení guvernéra na Podkarpatské Rusi (jmenován prezidentem republiky) a návrh na rozšíření samosprávy této země; guvernér získal určitá regionální práva, dostal k dispozici poradní sbor, jehož většinu však jmenovala vláda. Částečně nově bylo upraveno postavení viceguvernéra, který byl státním úředníkem s právním postavením zemského prezidenta.

1940 – E. Beneš vyslovil v rozhlasovém projevu z Londýna myšlenku kontinuity československého prozatímního státního zřízení s předmnichovskou republikou.

1941 – E. Beneš zaslal zvláštní depeši státnímu prezidentu E. Háchovi, v níž ho varoval před dalšími ústupky okupantům a žádal, aby vláda podala demisi.

1945 – V San Franciscu byla přijata Charta OSN.

1950 – ČSR vystoupila z Meziparlamentní unie.

1969 – Na aktivu zástupců základních organizací KSČ z vědeckých pracovišť Čs. akademie věd odmítli účastníci výsledky dubnového a květnového zasedání ÚV KSČ, neboť anulují smysl polednové politiky. ~ Prezidium ČSAV uvolnilo O. Šika z funkce ředitele Ekonomického ústavu ČSAV. ~ Bývalý ministr zahraničních věcí Jiří Hájek byl jmenován ředitelem nově vytvořeného Ústavu politických věd ČSAV.

1978 – Na Pražském hradě byla otevřena výstava Doba Karla IV. v dějinách národů Československa, která se setkala s nebývalým zájmem veřejnosti.

1980 – V Praze na Strahovském stadionu se konala spartakiáda, na níž vystoupilo na 180 tisíc cvičenců.

1990 – Na ustavující schůzi České národní rady byla zvolena její předsedkyní D. Burešová.

1994 – Microsoft ukončil podporu MS-DOS byl zahájen vývoj FreeDOS.

1999 – Vytrvalec E. Zátopek, držitel čtyř olympijských medailí a legenda české atletiky, byl vyhlášen vítězem ankety Olympionik století; medaili století získal zlatý hokejový tým ze ZOH v Naganu 1998.

2003 – Vrchní soud rozhodl, že komunisté Milouš Jakeš ani Jozef Lenárt nebudou potrestáni za invazi vojsk v roce 1968.

Svátky:

Svátek mají Adriana, Jan a Pavel, Vigil (Tridentský).

V občanském kalendáři má dnes svátek Adriana. Jedná se o ženský protějšek jména Adrián, které pochází od římského Hadrián. Lidé nosící toto jméno tak byli nazýváni podle města (H)Adria (asi 120 km jihovýchodně od Ancony), nebo podle Adrie, která leží na severu Itálie u Benátek a dala jméno Adriatickému moři. Dnes je toto jméno celosvětově velice oblíbené a nejinak je tomu i u nás.

V církevním kalendáři dnes slaví svátek dvojice Jan a Pavel. Obě jména mají prastarý původ. Jan hebrejský, přičemž původní Jochánán znamenalo "Bůh je milostivý". Základem jména Pavel je latinské slovo paulus ("malý"). Oba dnešní světci žili asi ve 4. století v Římě. Podle legendy byli oba úředníky v paláci u dcery císaře Konstantina Velikého. Když jejich paní zemřela, odmítli přejít do služeb jejího otce, a ten je prý nechal zavraždit. Protože spadá jejich svátek do období letního slunovratu, považují se tito mučedníci za patrony, nebo dokonce za pány počasí. Sedláci je proto vzývají, aby je ochránili proti kroupám, nečasu a blesku, ale také pro přivolání deště, i proti němu. Podle potřeby.

Dříve měl v našem kalendáři - a ve světovém stále ještě má - své místo Vigil. Základem tohoto jména je latinské vigil čili bdělý. A staří Čechové je vskutku překládali jako Bdihost, ale jméno se příliš neujalo. Není ani divu.

Ale vraťme se k našemu oslavenci. Celým jménem se jmenoval Vigil Tridentský. Pocházel ze starořímské rodiny a narodil se kolem roku 360 v Římě. Po studiu v Římě a Athénách odešel se svou rodinou do Tridentu (Itálie), kde okamžitě zaujal svou vzdělaností, ale i skromností a pokorou. A tak když v roce 384 zemřel místní biskup, zvolili si za jeho nástupce právě mladého Vigila. Pro celou oblast to bylo skutečné požehnání. Mladý biskup vystavěl mnoho kostelů a působil velmi účinně na všudypřítomné pohany. Když svou diecézi zajistil a byl si jist, že bude vzkvétat, odešel na venkov a snažil se působit na nevěřící. Jednou v údolí Rendeny rozbil ve hněvu obraz nějaké pohanské modly, pohané se na něho vrhli a utloukli jej. Podle tradice se tak stalo roku 405. Přátelé pochovali mučedníka v tridentské katedrále. Vigilův kult se šířil především v severní Itálii a Bavorsku, v jižním Tyrolsku jej uctívali jako hlavního patrona počasí. Většinou bývá znázorňován jako mladý biskup, který drží v ruce dřevák - podle legendy byl dřevák nástrojem, jímž byl zabit. S Madonou a svatým Jiřím jej znázornil Gerolamo da Trento, obraz můžete spatřit v tridentské katedrále.

Další zajímavosti (například teplotní rekordy) můžete sledovat tak, že mě budete následovat na Twitteru. :-)

Prameny:
Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů a další zdroje