Vzpomínáček - 25. května - MUDr. Jaroslav Skála a ručníkový den

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 25. května. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Apologie, zemské školské zákony, tzv. májové zákony, MUDr. Jaroslav Skála, Československá komunistická strana v Rusku, nová Tusarova vláda, Miles Davis, generální linie výstavby socialismu, proces se skupinou pracovníků ministerstva zahraničí, zákon o národních výborech, 25. květen 1968 a 1969, XIV. sjezd KSČ, masakr na stadionu Heysel, jednonohý horolezec na Mount Everestu, ručníkový den..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1618 – Čeští stavové nechali vypracovat (Martinem Fruweinem) obsáhlou Apologii, kterou se obrátili nejen na císaře Matyáše, ale i do ostatních zemí monarchie, v níž vysvětlovali pohnutky svých postojů a činů. O několik dnů později vyšla tiskem (česky, německy, latinsky, holandsky).

Apologie obžalovávala místodržící ze soustavného hrubého porušování zemských zákonů a současně tvrdila, že povstání nesměřuje proti panovníkovi.

S Apologií rozeslala direktorská vláda i průvodní listy žádající pomoc.

1632 – Saské pluky opustily Prahu; to znamenalo zmar všech nadějí stavovské opozice.

1742 – Vojenská srážka francouzského vojska (mělo posádku v Písku) se sborem prince Lobkovice u Hluboké.

1864 – Český sněm přijal dva zemské školské zákony: 1. o rovném právu obou zemských jazyků na středních školách, který stanovil zásadu, že na všech středních školách, tj. gymnáziích a reálkách, bude druhý zemský jazyk povinným vyučovacím jazykem; 2. o rozdělení gymnázií na česká, německá a oboujazyčná. Zákon o vyučování obou jazyků schválil císař v lednu 1866.

1868 – Přijaty tzv. májové zákony (tři zákony č. 47-49), které podstatně redukovaly platnost konkordátu (1855); jednalo se o zákon o manželském právu (obnovena platnost občanského zákoníku z roku 1811); 2. zákon o poměru školy a církve (školství se emancipovalo z jednoznačného vlivu katolické církve); 3. zákon o interkonfesionálních (mezináboženských) vztazích občanů, který odstranil formální překážky znevýhodňující nekatolíky.

1916 – Narodil se Jaroslav Skála, lékař, bojovník proti alkoholismu a zakladatel první záchytné stanice († 26. listopadu 2007)

Po maturitě v roce 1935 pokračoval ve studiu na lékařské fakultě v Praze a zároveň v Institutu tělesné výchovy a sportu.

Ten absolvoval v roce 1939, avšak studia na lékařské fakultě již nestihl dokončit – okupanti uzavřeli vysoké školy.

Nastoupil tedy jako učitel tělocviku na reálce v Plzni. Lékařskou fakultu dokončil až po válce v roce 1946.

Původně se ucházel o místo na interní klinice, poté v Ústavu tělovýchovného lékařství.

Nakonec byl přijat až na pražské psychiatrické klinice. V září téhož roku byl vyslán na mezinárodní konferenci o alkoholismu do Bruselu, což mělo patrně rozhodující význam pro směrování jeho profesionální dráhy. Navázal kontakty s americkou skupinou Anonymních Alkoholiků a výsledkem diskusí bylo zahájení averzivní léčby emetinem (vyvolává zvracení po požití alkoholu, lidově se mu též říká antabus). Jejich myšlenkami bylo inspirováno založení KLUSu – Klubu lidí usilujících o střízlivost. K němu došlo 5. února 1948, sdružoval pacienty a absolventy odvykací léčby. Slibně se rozvíjející kontakty s AA přerušil Vítězný únor 1948, další kontakty nebyly žádoucí z důvodů spirituálních prvků v programu 12 bodů AA, které byly v rozporu s oficiální ideologií.

Dne 10. září 1948 přišel Dr. Skála do budovy vedle kostela sv. Apolináře v Praze spolu s několika pacienty – alkoholiky z psychiatrické léčebny. Tím zahájilo činnost protialkoholní oddělení. To vedl Dr. Skála až do svého odchodu do důchodu v roce 1982. Během svého působení vypracoval komplexní léčebný program závislostí. V roce 1951 inicioval založení záchytné stanice – prvního zařízení svého druhu na světě. Zabýval se i výzkumem, prevencí a léčbou závislostí na psychoaktivních látkách. Založil a v letech 1956–1981 vedl Sekci pro otázky alkoholismu a jiných toxikomanií, v roce 1993 se stal spoluzakladatelem Společnosti pro návykové nemoci v rámci České lékařské společnosti J. E. Purkyně. V roce 2001 stál u zrodu Pražské vysoké školy psychosociálních studií (PVŠPS), která se tak stala v historii naší země první soukromou vysokou školou (zakončenou bakalariátem), která poskytuje vzdělání v tomto studijním programu. Zároveň se stal jejím čestným rektorem.

Kromě alkohologie, která byla jeho povoláním, se zabýval i psychoterapií, kterou označoval za svoje hobby. Od roku 1953 pracoval v psychoterapeutické sekci Psychiatrické společnosti, v roce 1982 byl pověřen jejím vedením. Od roku 1968 založil 20 výcvikových komunit. Do roku 1994 stál v čele Společnosti pro psychoterapii a rodinnou terapii, kterou spoluzakládal a vedl do roku 1994. Své pacienty tak nejen léčil za závislosti, ale pomáhal jim najít i novou životní náplň, aby nesklouzli zpět.

Velkou roli v jeho životě hrál sport – již ve dvanácti letech vstoupil do Sokola a od roku 1932 se zúčastnil všech sletů a spartakiád (aktivně do roku 1948). I ve svých léčebných metodách užíval sportu. Již na přelomu 50. a 60. let zjistili skotští vědci, že kdo se pravidelně věnuje namáhavějšímu sportu, vyrábí si endorfiny sám a nepotřebuje je dostávat v tabletách. Součástí léčby byl především běh, podle schopností pacienta se postupně uběhnutá vzdálenost zvyšovala.

Dr. Skála byl autorem více než 140 odborných publikací. Za své celoživotní dílo byl v roce 2002 vyznamenán medailí Za zásluhy II. stupně.

Jaroslav Skála zemřel doma přirozenou smrtí.

1918 – Část zástupců československých legií založila v Moskvě Československou komunistickou stranu v Rusku.

1920 – Jmenována nová vláda (opět rudozelené koalice) vedená rovněž V. Tusarem.

1926 – Narodil se Miles Davis, americký jazzový trumpetista, skladatel a kapelník († 28. září 1991)

1949 – Byl zahájen IX. sjezd KSČ, který vyhlásil tzv. generální linii výstavby socialismu, jíž se měla urychlit společenská přestavba společnosti; spočívala zejména: 1. v kolektivizaci zemědělství; 2. v likvidaci maloburžoazie; 3. v utváření společenských vztahů na základě teorie zostřování třídního boje; 4. v upevňování mocenské autority státu a jeho orgánů; 5. ve výchově nové, režimu oddané inteligence; 6. v důsledném uplatňování vedoucí úlohy komunistické strany.

1953 – Konal se proces se skupinou pracovníků ministerstva zahraničí (E. Goldstückerem, O. Kostou a E. Markusem). V roce 1953 proběhly ještě další politické procesy - s pracovníky Bezpečnosti, generály a důstojníky armády. Tyto procesy inicioval politický sekretariát ÚV KSČ na návrh K. Bacílka (z 13. ledna 1953).

1960 – Na jednání Národního shromáždění byl schválen zákon o národních výborech.

1968 – V Praze bylo shromáždění bývalých příslušníků pomocných technických praporů (PTP), které byly součástí čs. armády, avšak její vojáci byli beze zbraní. Byl utaven přípravný výbor pro založení „Svazu PTP“.

V Olomouci byl ustaven Svaz vysokoškolských studentů Čech a Moravy.

1969 – V chrámu sv. Petra v Římě se konala zádušní mše za pražského arcibiskupa a kardinála Josefa Berana, (narodil se 29. 12. 1888 a zemřel 17. 5. 1969), kterou celebroval pražský apoštolský administrátor biskup František Tomášek. Zemřelý byl politickým vězněm nacismu (1942 – 45 v koncentračních táborech Terezín a Dachau) i komunismu (1949-63 byl internován na různých místech v Čechách, po jmenování kardinálem v roce 1965 mu byl znemožněn návrat do Československa), prožil závěrečná léta svého života jako vyhnanec v Římě. Své poslední poselství k českému národu pronesl ze svého exilu prostřednictvím Vatikánského rozhlasu 11. 11. 1968.

1971 – V Praze byl zahájen řádný XIV. sjezd KSČ pod heslem „Leninskou cestou za další rozvoj naší socialistické vlasti“. Výsledky jednání mimořádného (vysočanského sjezdu) v srpnu 1968, jakož i celý tento sjezd měly být navždy vymazány z dějin strany. Sjezd potvrdil odvrácení největší hrozby ohrožení komunistické moci ve státě, schválil normalizační politiku G. Husáka od dubna 1969, proklamoval „plnou konsolidaci strany a společnosti“, dokumenty prosincového pléna v roce 1970 (Poučení z krizového vývoje... a Rezoluci k aktuálním otázkám jednoty strany). Dále přijal směrnice nového pětiletého plánu na léta 1971-75 a úpravy ve stanovách strany.

Zvolen byl nový ústřední výbor (115 členů a 45 kandidátů) a nová pětičlenná Ústřední kontrolní a revizní komise.

Členy předsednictva se stali (abecedně): V. Biĺak, P. Colotka, K. Hoffmann, G. Husák, A. Indra, A. Kapek, J. Kempný, J. Korčák, J. Lenárt, L. Svoboda a L. Štrougal (kandidáti M. Hruškovič a V. Hůla).

Sekretariát ÚV tvořili: V. Biĺak, J. Fojtík, M. Hruškovič, G. Husák, A. Indra, J. Kempný, J. Lenárt, M. Moc, F. Ondřich a O. Švestka.

Generálním tajemníkem zvolen nadále G. Husák, tajemníky V. Biĺak, J. Fojtík, M. Hruškovič, A. Indra, J. Kempný a O. Švestka.

Sjezdu se účastnilo na 1500 zahraničních hostů, představitelů komunistických stran, mezi nimi L. I. Brežněv, který mj. navštívil závod Praga v Praze-Vysočanech, kde se setkal se signatáři tzv. „Dopisu 99“, pod kterýmžto názvem vstoupil do dějin strany.

1985 – Masakr na stadionu Heysel v zápase PMEZ mezi Liverpoolem a Juventusem si vyžádal 39 obětí. Tragédie paradoxně nastolila pořádek v anglickém fotbale, když tehdejší premiérka Margaret Thatcherová zahájila později úspěšný boj s násilím v britské kopané.

1998 – Na nejvyšší horu světa Mount Everest vystoupil první tělesně postižený horolezec – jednonohý Američan Tom Whittaker.

Svátky:

Svátek mají Viola, Beda (Ctihodný), Řehoř (VII.), Marie Magdalena (de Pazzi).

Dle občanského kalendáře má dnes svátek Viola. Toto překrásné jméno není u nás bohužel příliš rozšířeno. Jedná se o latinské jméno květiny fialky a u nás je nejvíce proslavila manželka posledního přemyslovského krále Václava III. Půvabná Viola Těšínská byla, jak vyčetl František Palacký z historických pramenů, "jednou z největších krás věku svého". Jako vdova se provdala v roce 1316 za jihočeského velmože Petra z Rožmberka, ovšem nebylo jí dopřáno dlouhého věku, neboť zemřela již následujícího roku. Je pohřbena v rožmberské hrobce ve vyšebrodském klášteře.

V českém církevním kalendáři má dnes svátek Beda Venerabilis (Ctihodný). Narodil se někdy kolem roku 672 v severní Anglii blízko Skotské vrchoviny. Po třech letech vzdělávání v klášteře Wearmouth přišel ve svých deseti letech do benediktinského opatství Jarow blízko severoanglického Sunderlandu, kde zůstal až do své smrti 26. května 735. Bedovo jméno však přesto překonalo všechny hranice. Stal se jedním z nejvýznamnějších učitelů své doby, do Jarowa k němu proudili studenti ze všech zemí a končin. Stal se otcem anglické historiografie, jeho nejcennějším dílem je Historie anglické církve a lidu, kterou dokončil v roce 731. Psal také gramatická a chronologická díla.

Dalším světcem v církevním kalendáři je dnes papež Řehoř VII. Narodil se mezi lety 1020 a 1025 v Toskánsku (Itálie), jeho křestní jméno bylo Hildebrand. Stal se benediktinským mnichem, roku 1049 si jej povolal papež Lev IX. do Říma a jmenoval jej svým osobním poradcem. Uvedl se tak dobře, že stejnou funkci zastával i u pěti jeho nástupců. Když 22. dubna 1073 zemřel papež Alexandr II., žádali lidé na ulicích, aby byl Hildebrand zvolen jeho nástupcem. Toto přání kardinálové skutečně splnili. Nový papež přijal jméno Řehoř VII. a začal energicky prosazovat reformní kroky. Vydal zákaz nastolování biskupů a opatů světskou mocí, neboť tato doposud běžná praxe bývala často zneužívána a poškozovala církev. Tím se dostal do vážné roztržky s vládnoucím císařem Jindřichem IV. Spor se vyhrotil a papež císaře vyobcoval z církve. Ten si to však nenechal líbit, roku 1084 oblehl a dobyl město Řím. Řehoře zachránil až normanský velitel Robert Guiscard. Jindřich Řím kvapně opustil, ale ve městě pro změnu začaly řádit hordy Normanů a lidé se nakonec obrátili i proti Řehořovi. Bojovný papež musel uprchnout do Salerna, kde 25. května 1085 zemřel.

Další dnešní světicí je Maria Magdalena de Pazzi. Tato mystička se narodila ve Florencii (Itálie) roku 1566 a v roce tam 1607 i zemřela. V 17 letech vstoupila do řádu karmelitánek ve svém rodném městě. Od počátku měla extatické stavy, při nichž někdy pociťovala utrpení, jindy úlevu. Své poslání nalezla v modlitbě a pokání, snažila se o nápravu života církve. Zachovalo se pět svazků záznamů jejích extází.

Nesmíme zapomenout na Ručníkový den (anglicky Towel Day), svátek, při kterém každoročně 25. května fanoušci Douglase Adamse a jeho díla s sebou všude nosí viditelně ručník. Tato recese je odkazem na Adamsovo stěžejní dílo Stopařův průvodce po Galaxii, ve kterém je ručník označen za nejpotřebnější věc, kterou stopař u sebe může mít. Poprvé se svátek uskutečnil dva týdny po Adamsově smrti v roce 2001, posléze ze z něj stala pravidelná akce. Svou tradici má ručníkový den i v ČR; pravidelně se pořádají srazy v Praze a Brně.

Jako bonus Vogonská poezie:

Ó fretná chrochtobuznosti! Tvé mikturace jsou mi

Co zprudlé žvastopunksery na plzné včele

Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy

A krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty

nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem, tak bacha na to!

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů a další zdroje