Vzpomínáček - 24. května - Jak se Gottwald nestal prezidentem

Napíšu-li, že Paroubek nebo Nečas ho mají malýho, přečte si to 10 000 lidí. Já vám ale přináším fakta - všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 24. května. Události tohoto dne jsou opět zajímavé. Jaké? Čtěte dál...

Výběr:

První telegram, Bob Dylan, 1968, Svátky.

Události:

1391 – Založení Betlémské kaple staroměstským měšťanem Křížem a dvořanem krále Václava IV. Hanušem z Mülheimu; byla určena pro kázání v českém jazyce, vešlo se do ní až 3 tisíce osob. Dostavěna byla roku 1394, od roku 1402 zde působil Jan Hus (do roku 1412, kdy pod hrozbou interdiktu opustil Prahu). Poté zde kázal například Jakoubek ze Stříbra (1415-1419), Tomáš Müntzer (1521). Postupně přešla do vlastnictví jednoty bratrské, jezuitů a Karlovy univerzity, roku 1786 byla zbořena, k znovuobnovení došlo roku 1954.

1618 – Stavovský sněm svrhl královskou moc a zvolil povstaleckou prozatímní vládu - třicetičlenný sbor direktorů (po deseti zástupcích získaly paritně všechny tři stavy - panský, rytířský a městský); v čele sboru stanul Václav Vilém z Roupova a hrabě Thurn (vrchní velitel vojsk). Okamžitě byla vyhlášena mobilizace zemské hotovosti. Direktorům se podařilo získat celou zemi, jedině Plzeň, Budějovice a Český Krumlov věrně stály na habsburské straně.

1778 – Marie Terezie nařídila moravskému guberniu přeložení olomoucké univerzity do Brna (do budovy někdejšího jezuitského kolegia); současně byla přemístěna i bohatá knihovna. Univerzita měla pouze filozofickou a teologickou fakultu, roku 1777 bylo od ní odděleno právnické studium. Brněnská univerzita byla rozšířena o studium anatomicko-chirurgické, byly zde zřízeny i stolice dějin všeobecných a pastorálních. Univerzita byla roku 1783 dočasně zrušena Josefem II.

1842 – Na mimořádném valném shromáždění v Praze byly přijaty nové stanovy Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách (císařem schválené 23. září 1843); ty umožňovaly od 1. ledna 1844 změnit dosavadní aristokratický ráz Jednoty a "otevřít" se příslušníkům české inteligence i českým a německým podnikatelským kruhům. Postupně se ve vedení Jednoty prosazovala česká liberální inteligence (A. P. Trojan, F. L. Rieger, J. Perner, F. A. Brauner, K. Havlíček Borovský), zejména v její 3. sekci (pro průmyslovou osvětu). Jednota se tak stávala střediskem českého veřejného života v předbřeznové době.

1844 – Samuel Morse odeslal z washingtonského Kapitolu na nádraží v Baltimore první telegram na světě.

1866 – Při audienci u panovníka tlumočila zvláštní deputace z Prahy projevy věrnosti; současně přivezla do Vídně i české korunovační klenoty. Ve stejnou dobu opustil Prahu bývalý císař Ferdinand I. a odjel do Innsbrucku.

1934 – V prezidentských volbách byl zvolen (již počtvrté) hlavou ČSR T. G. Masaryk; obdržel 327 hlasů, jeho protikandidát K. Gottwald 38 hlasů (53 lístků bylo prázdných).Vrah Gottwald se dočkal až po čtrnácti letech

1941 – Narodil se Bob Dylan, americký zpěvák, kytarista, skladatel a textař

1944 – 11 praporů tzv. vládního vojska bylo přesunuto do severní Itálie (do prostoru Aosty přes Turín a Milán až po Rimini), kde převzaly ochranu železničních a jiných důležitých objektů proti italským partyzánům. Na 700 příslušníků vládního vojska přeběhlo k partyzánům, mnozí se dostali až na Západ.

1968 – ministr zahraničních věcí ČSSR J. Hájek na závěr své oficiální návštěvy v Maďarsku vyslovil zadostiučinění nad “morální podporou“ Maďarska novému kurzu v Československu. ~ ČTK oznamuje, že se v červnu uskuteční na území Polska a ČSSR velitelsko-štábní cvičení armád Varšavské smlouvy. ~ V prohlášení ministerstva se uvádí, že jakýkoli pokus o zakládání nové politické strany je dosud ilegální. ~ V národním podniku Mír byl ustaven společný výbor na ochranu svobodného slova a tisku do doby, kdy bude definitivně zrušena cenzura a vyřeší se celostátně neutěšená situace v polygrafickém průmyslu. ~ Zástupci SČSN jednali s ministrem kultury a informací M. Galuškou a ministrem zahraničních věcí J. Hájkem. J. o přípravách mimořádného sjezdu novinářů, o zastoupení novinářů v Národní frontě, o novele tiskového zákona a zrušení cenzury.

1969 – G. Husák jednal ve Varšavě s W. Gomulkou. Další den byl na návštěvě u W. Ulbrichta v NDR. ~ V Ostravě byla oznámena rehabilitace skupiny bývalých funkcionářů Čs. strany socialistické.

1990 – Federální vláda rozhodla o odstranění záporné daně z obratu u potravin a zvýšení jejich maloobchodních cen (od 9. července t. r.); zvýšení se týkalo 30 tisíc položek, v průměru činilo 24,6 % (bylo kompenzováno částkou 140 Kčs měsíčně na občana).

Svátky:

Svátek mají Jana, Vincenc (Lerinský) a Šimon (Stylita Mladší).

Dnešní oslavenkyně Jana má stejný význam jako několikrát již zmiňovaný Jan.

Jan a Johan existovalo vždy mnoho. Historicky nejstarší je asi Jana, která doprovázela Ježíše. Byla prý manželkou správce Chuzy. Spolu s ostatními ženami se stala svědkyní vzkříšení svého Mistra.

I naše dějiny znají ženy, které toto jméno nosily, dvě byly dokonce královnami. Starší Johana Bavorská byla první manželkou krále Václava IV. Českou vladařkou byla korunována roku 1370, roku 1376 spolu s manželem přijala i korunu římskou. Jejich manželství však nepatřilo ke šťastným. Nebylo požehnáno dětmi, a navíc Johana zemřela 31. prosince 1386 na následky zranění, které jí způsobil lovecký pes jejího manžela. Druhá královna měla osud šťastnější. Jmenovala se Johana z Rožmitálu a českou královnou byla od 8. května 1458. Byla dcerou Jana z Rožmitálu, od roku 1450 byla druhou manželkou Jiřího z Poděbrad. Patřila k jeho nejdůvěrnějším rádcům a po jeho boku osvědčila úžasný politický rozhled. V roce 1470 se za nepřítomného manžela úspěšně ujala i obrany Čech proti vojskům uherského krále Matyáše Korvína. Po Jiřího smrti žila na Mělníku, politiku však neopustila a velice se zasadila o to, aby byla naplněna politická závěť jejího manžela. Pomohla na český trůn polským Jagelloncům.

Český církevní kalendář uvádí v tento den Vincence, ale našli bychom jej i 5. dubna a v občanském kalendáři 14. dubna. Vincenc či Vincent vznikl z latinského vincentius, což znamená "vítězící" nebo "vítězný".

Dalším dnešním světcem je i Šimon Stylita Mladší. Narodil se roku 521 v Antiochii, už jako dítě vstoupil do kláštera. Ve věku dvanácti let přijal jáhenské svěcení a vystoupil na svůj první sloup. Jeho vzorem byl totiž Šimon Stylita Starší, poustevník na sloupu. Asi po 11 letech se uchýlil do samoty a vystoupil na Mons admirabilis ("Hora zázraků"), kde seděl na dalším sloupu. Kolem něho se shromáždilo mnoho žáků, kteří zprvu bydleli v chatrčích. Za Šimonova vedení a za pomoci jeho matky Marty vznikl nakonec klášter se sloupem ve středu; na ten vystoupil Šimon 4. června 551 a neopustil ho po neuvěřitelných 40 let! Zemřel 24. května 592 v Antiochii. Po své smrti byl Šimon pochován v klášteře vedle své matky.

Další zajímavosti (například teplotní rekordy) můžete sledovat tak, že mě budete následovat na Twitteru. :-)