Vzpomínáček - 22. března

Všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 22. března. Snad víte, že dnes je výročí úmrtí Jiřího z Poděbrad. Víte ale, že tento den bolševik domlouval v Moskvě vládní program neblaze proslulé Národní fronty, že byl I. sjezd předchůdce pozdějšího SSM, že vyšlo album Please Please Me od The Beatles? Nevíte? Tak čtěte dál...

Svátek mají Leona, Epafrodit, Klemens August von Galen.

V občanském kalendáři má dnes svátek Leona. Je vlastně ženskou podobou mužského Leona, a tudíž znamená "lvice". Žila ve 4. století v Římě a veškerý majetek vložila do sdružení, které podporovalo výchovu a vzdělání mladých dívek.

V našem církevním kalendáři má svátek Epafrodit, ale především je zde vzpomínka na Klemense Augusta hraběte von Galen, který si vysloužil přívlastek "lev z Münsteru", takže se velice dobře hodí k dnešnímu lvímu dni.

Klemens August hrabě von Galen spatřil světlo světa 16. března 1878 na hradišti Dinklage u Vechty, jako jedenácté ze třinácti dětí hraběte Ferdinanda a jeho choti Alžběty, rozené hraběnky von Spee. Za celoživotní poslání si vybral duchovní cestu. Dokončil studia a 28. května 1904 byl vysvěcen na kněze. Po 27 letech činnosti v duchovní správě byl jmenován v osudném roce 1933 münsterským biskupem. Tehdy nastávaly v Německu těžké časy, vždyť to byl rok definitivního nástupu Adolfa Hitlera k moci. Nový biskup byl neúprosným odpůrcem nacionálního socialismu, a tak jeho spisy a odvážná kázání vzbudily brzy rozruch. Bez ohledu na svůj vlastní osud a jako pravý šlechtic odsuzoval mezi jiným útok na kláštery a eutanazii v nemocnicích. Tři kázání, která měl tento muž v červenci a srpnu 1941, se stala po válce světoznámými. Galen byl nepříjemný i směrem do vlastních řad, požadoval totiž jasnější postoj německých biskupů proti nacismu. Je pochopitelné, že mu ustavičně hrozilo těžké obvinění, nakonec se mu ale podařilo válku přežít. Po skončení války se Galen rovněž vehementně bránil proti přehmatům okupačních mocností, což mu zadělalo na další problémy. 23. prosince 1945 sdělil ale papež Pius XII., že je biskup von Galen jmenován kardinálem. Již 21. února 1946 dostal v Římě kardinálský klobouk, po triumfálním přivítání v Münsteru se však dostavilo velké zklamání a smutek. 22. března 1946 totiž kardinál Klemens August von Galen zemřel na prasklé slepé střevo. V říjnu 1956 byl zahájen beatifikační proces.

Historik Rudolf Morsey charakterizoval hraběte z oldenburského münsterského kraje takto: "Velká postava tohoto vestfálského církevního knížete zůstává zábleskem světla v době německé tmy. ... S nasazením vlastního života bojoval proti znásilňování práva a svědomí, a tím zachránil čest německého národa."

Dnes si také připomínáme Světový den vody

Události:

1471 – Ve věku jedenapadesáti let zemřel po dlouhotrvající nemoci český král Jiří z Poděbrad; správcem království se bezprostředně po jeho smrti stala královna Johana a syn Jindřich (prozatímně). Vláda Jiřího ("husitského krále dvojího lidu", tj. katolíků a kališníků) dala zemi klid a ekonomickou prosperitu. Ke kandidátům na uvolněný trůn patřil Jiříkův zeť Albrecht Saský (24. dubna přitáhl do Prahy) a také Matyáš Korvín.

1577 – V průběhu pohřbu Maxmiliána II. v Praze došlo k panice a zmatkům, které byly odrazem napjaté situace mezi katolíky a protestanty.

1625 – Kardinál Dietrichštejn vydal dekret, který nařizoval nekatolíkům "obrátit se do svatodušních svátků na víru katolickou anebo se úplně netoliko z města, nýbrž z celé země moravské vystěhovati".

1680 – Vydán patent Leopolda I. proti vzbouřeným poddaným; zakazoval jim podávat stížnosti (petice) proti vrchnosti přímo panovníkovi a odkazoval je na krajské hejtmany. Současně patent rušil všechna poddanská privilegia z období před rokem 1618, pokud nebyla nově potvrzena vrchnostmi. Císař přísně zakázal jakékoliv srocování lidu.

1782 – Císař Josef II. zrušil klášter Chotěšov.

1622 – Masakr v Jamestown – Algonquianští Indiáni zabili jednu třetinu (asi 347) anglických kolonistů v oblasti Jamestown ve Virginii.

1765 – Parlament Velké Británie přijal celní zákon umožňující vybírat clo přímo na jeho amerických koloniích.

1808 – Zemřel Václav Matěj Kramerius, český spisovatel a nakladatel (* 9. února 1759)

1832 – Zemřel Johann Wolfgang von Goethe, německý spisovatel, přírodovědec a filozof (* 28. srpna 1749).

1849 – Rakouský maršál Radecký porazil sardinská vojska u Novary.

1873 – Ve Španělsku byl schválen Národním shromážděnim zákon, kterým bylo zrušeno otroctví.

1892 – Narodil se Karel Poláček, spisovatel († 19. října 1944)

1908 – Z iniciativy lidové strany na Moravě došlo k založení Řemeslnicko-živnostenské jednoty pro Moravu se sídlem v Brně.

1933 – Prezident Spojených států Franklin Delano Roosevelt podepisuje zákon, kterým se legalizuje prodej piva a vína.

1939 – Ve druhé světové válce byl litevský mořský přístav Klajpeda obsazen Německou říší.

1942 – proběhla ve Středozemním moři druhá bitva u Syrty.

1943 – Ve druhé světové válce bylo za živa upáleno veškeré obyvatelstvo v Chatyni v Bělorusku německými okupačními silami.

1945 – V Moskvě byly zahájeny porady čtyř českých politických stran (KSČ, lidové, národně socialistické a sociálně demokratické) a zástupců Slovenské národní rady (doplnili jednání 24. března, šlo o zástupce KSS a Demokratické strany). Předsedou jednání byl zvolen K. Gottwald a výsledkem bylo sestavení vládního programu (podkladem se stal návrh komunistů). Na jednání nebyl přítomen žádný zástupce domácího odboje.

1946 – V Praze se konal I. sjezd Svazu české mládeže (předchůdce pozdějšího SSM); předsedou byl zvolen Z. Hejzlar. Propagandisticky vystupoval Svaz jako "jednotná mládežnická organizace", ve skutečnosti šlo o komunistickou organizaci; obdobně tomu bylo i ve Svazu slovenské mládeže.

1953 – Narodila se Dagmar Havlová, herečka a druhá manželka bývalého prezidenta Václava Havla

1960 – Arthur Leonard Schawlow a Charles Hard Townes přijali první patent na laser.

1963 – Britská kapela The Beatles vydala album Please Please Me.

1968 – Abdikace prezidenta A. Novotného; těsně předtím (20. března) podepsal milost spisovateli J. Benešovi, odsouzenému v létě 1967 k pěti letům vězení (šlo o posledního vězněného českého spisovatele před rokem 1968).

1968 – Začal celostátní aktiv zástupců všech vysokoškolských center konaný v Brně se vyslovil pro vytvoření samostatné organizace vysokoškoláků (mimo rámec ČSM).

1973 – Prezidentem republiky zvolilo Federální shromáždění opět L. Svobodu.

1990 – Federální vláda vypověděla mnohostranné dohody o měnových kursech se zeměmi RVHP.

1993 – Intel Corporation dodala první Pentium čipy (80586), kmitočtu 60 MHz pro počítače 100+ MIPS a pro 64 bitový přenos dat.

1994 – Odboráři manifestovali na Staroměstském náměstí v Praze proti zhoršování sociální situace.

1994 – Parlament schválil vládní návrh novely zákoníku práce, zákon o loteriích a správních poplatcích.

1995 – Kosmonaut Valerij Poljakov se vrátil z kosmu po 438 dnech.

1997 – Kometa Hale-Bopp minula Zemi v dosud nejmenší vzdálenosti.

2004 – Ahmed Yassin, spoluzakladatel a vůdce jedné z palestinských bojových skupin Hamas, byl zabit v pásmu Gazy po útoku izraelského vrtůlníku AH-64 Apache používajícího řízené střely Hellfire.