Vzpomínáček - 21. května

Napíšu-li, že Paroubek nebo Nečas ho mají malýho, přečte si to 10 000 lidí. Já vám ale přináším fakta - všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 21. května. Události tohoto dne jsou opět zajímavé. Jaké? Čtěte dál...

Svátek mají Monika, Ondřej a Rejčka.

V občanském kalendáři má dnes svůj svátek Monika. Toto jméno má skutečně nevšední původ - jedná se o prastaré fénické jméno s významem "bohyně".

Dnešní světice je patronkou křesťanských žen a matek, lidé se k ní modlí za záchranu dětských duší. Narodila se kolem roku 332 v Tagaste (Alžírsko) a vstoupila do manželství s Patriciem, s nímž měla tři děti. Nejstarší z nich byl pozdější světec Augustin, který jí dělal velké starosti. "Syn tolika slz se nemůže ztratit," řekl jednou milánský biskup Ambrož, když opět zoufale prosila Boha, aby napravil jejímu výstřednímu synovi život. Její prosby byly skutečně vyslyšeny, Augustin cestu k Bohu našel, a navíc se stal jedním z největších křesťanů všech dob. Avšak matka se toho již nedožila, zemřela roku 387 v Ostii (Itálie). Její ostatky odpočívají v Římě a také v klášteře Arrouaise v severní Francii. Augustin později ve svých překrásných Vyznáních vyjádřil své matce dík. Římský kalendář slaví Moniku 27. srpna.

V českém církevním kalendáři má dnes svůj svátek Ondřej Bobola, světový jej slavil již 16. května. Ondřej je původem jméno řecké a lze je vyložit jako "mužný". Ondřej Bobola takovým bezpochyby byl. Narodil se roku 1592 v palatinátu Sandomierz (Polsko) ve šlechtické rodině. V 18 letech vstoupil do jezuitského řádu a později působil jako obětavý misionář a kazatel. Díky němu se zdejší osady začaly postupně navracet ke katolicismu. Avšak čím větší jeho úspěchy byly, tím větší nenávisti musel čelit. Nakonec jej jeho protivníci zajali a krutě umučili k smrti. Stalo se tak 16. května roku 1657. Papež Pius XI. vzýval Ondřeje jako přímluvce za jednotu východní a západní církve.

Dříve dnes slavila svůj svátek Rejčka. Toto jméno nosilo několik českých a polských královen. Nejznámější z nich asi byla Rejčka (* 1. září 1288), manželka českého krále Václava II. Při sňatku přijala jméno Eliška (Alžběta). Po smrti svého manžela (21. června 1305) se provdala podruhé, tentokrát za Rudolfa Habsburského (16. října 1306), ale již v červenci následujícího roku ve svých osmnácti letech znovu ovdověla. Jako dvojnásobná česká královna vdova získala velké bohatství a usadila se v Hradci Králové, s novou českou královnou Eliškou Přemyslovnou (manželka Jana Lucemburského) se ale nenáviděly. Kolem roku 1315 se Rejčka sblížila s vůdcem českého panstva Jindřichem z Lipé, s nímž po roce 1321 žila v Brně, kde také 18. října 1335 zemřela.

Události:

1363 – Sňatek sedmačtyřicetiletého Karla (již čtvrtý) s vnučkou polského krále Kazimíra, šestnáctiletou Eliškou Pomořanskou (11. června t. r. se konala její korunovace). Sňatkem rozbita protilucemburská koalice středoevropských států a obnoven mír s Polskem. O Elišce se traduje, že oplývala neobvyklou sílou - získala přezdívku "lamželezo".

1471 – Narodil se Albrecht Dürer, německý renesanční malíř († 6. dubna 1528)

1618 – V pražském Karolinu byl zahájen (přes císařův zákaz) druhý sjezd stavů (bez účasti zástupců královských měst); vcelku poklidný průběh jednání narušilo radikální vystoupení Jindřicha Matyáše Thurna.

1809 – Po dvoudenním boji u vesnic Aspern a Essling u Vídně v Dolních Rakousích byl Napoleon poražen a donucen ustoupit na ostrov Lobau na Dunaji. Byla to první Napoleonova porážka; měla velký ohlas i v českých zemích.

1844 – Narodil se Henri Rousseau, francouzský naivní malíř († 1910)

1850 – Reorganizována berní správa; v hlavních městech zřízena zemská finanční ředitelství, v krajských městech okresní finanční ředitelství a nejníže organizovány berní úřady.

1881 – V Praze bylo instalováno první soukromé telefonní vedení; veřejné telefonní spojení zahájeno 11. srpna 1882 za účasti 11 stanic. Po Praze následovala další města Liberec, Brno, Plzeň.

1904 – V Paříži byla založena FIFA.

1915 – Novou vlnu zatýkání části české politické reprezentace zahájilo zatčení K. Kramáře a starosty Sokola J. Scheinera; 12. července byl pak zatčen A. Rašín, 5. září poslanec národně socialistické strany F. Buříval. Zatýkání pokračovalo i v roce 1916: poslanec V. Choc, spisovatel V. Dyk a mnoho dalších. Od 6. prosince 1915 do 3. července 1916 probíhal rozsáhlý monstrproces, ve kterém byli Kramář, Rašín, redaktor Národních listů V. Červinka a úředník J. Zamazal odsouzeni k trestu smrti. Trest nebyl vykonán, 2. července 1917 v rámci širší amnestie (týkala se 719 Čechů) byli amnestováni. Rovněž proti Živnostenské bance proběhl soudní proces (zatčeni J. Preiss a R. Pilát).

1918 – Vypukla vzpoura vojáků náhradního praporu 7. střeleckého pluku v Rumburku; vojáci pod vedením S. Vodičky a F. Nohy obsadili kasárna a město a nakonec se rozhodli táhnout na Českou Lípu a Nový Bor. Před Českou Lípou však byli zastaveni asistenčními jednotkami a rozprášeni. Hlavních deset vůdců bylo 29. května popraveno.

1924 – Redaktor Národních listů ve svém článku poprvé použil slovo rozhlas. Do té doby se používal termín radiožurnál.

1927 – Charles Lindbergh přistál na Le Bourget v Paříži a dokončil tak první sólový let bez mezipřistání přes Atlantický oceán. Let z New Yorku do Paříže trval 33 a půl hodiny.

1929 – Došlo k podpisu arbitrážních dohod mezi státy Malé dohody (ČSR, Rumunsko, Jugoslávie).

1943 – Narodil se Miki Volek, český zpěvák († 14. srpna 1996)

1946 – Mimořádný lidový soud v Praze vynesl rozsudek smrti nad K. H. Frankem; veřejná poprava se konala 22. května 1946 v Praze na Pankráci.

1968 – Ministr zahraničí J. Hájek hovořil v televizi BBC o zahraničně politické orientaci ČSSR a týž den poskytl rozhovor záhřebskému deníku Vjesnik. ~ Velvyslanec SSSR v Polsku A. B. Aristov ve svém expozé pro Moskvu uvádí kritické a neověřené informace (například o tom, že na 200 komunistů v ČSSR již spáchalo sebevraždu), upozorňuje však zejména po své návštěvě v Maďarsku na odlišné postoje J. Kádára, který je přesvědčen, že neexistuje v ČSSR nebezpečí kontrarevolučního zvratu, a A. Dubčeka považuje za politicky nadějného vůdce. ~ Rudé právo otiskuje stanovisko právníků Čs. akademie věd k federalizaci republiky a zároveň požadující ústavní konstituci české národní politické reprezentace.

1969 – Společná schůze předsednictev vlád ČSSR, ČSR a SSR jednala o otázkách ekonomické reformy. ~ Zahraniční výbor Sněmovny lidu se zabýval problematikou pobytu čs. občanů v cizině a stavem prací na zákonu o cestovních dokladech. Zástupce ministerstva vnitra uvedl, že od srpna 1968 emigrovalo dosud 40 000 občanů. ~ ČÚTI vydal přímé embargo na jakékoliv zprávy z nadcházejícího zasedání tvůrčích svazů, svolaného koordinačním výborem těchto svazů. ~ Na dvacet důstojníků – členů KSČ na ministerstvu národní obrany požádalo písemně vzít k odpovědnosti všechny, kteří „zavinili Srpen 1968“. Mezi ně zahrnuli i prezidenta republiky L. Svobodu. ~ Rudé právo otisklo kritické články o dvou protagonistech Pražského jara - Ivanu Svitákovi (autor B. Hladík) a Jaroslavu Šabatovi (autor V. Hrabovský). ~ Mimořádné zasedání rady Sdružení organizací dětí a mládeže se seznámilo s dopisem Miroslava Jelínka, šéfredaktora Mladé fronty, v němž žádá, aby mu byl umožněn odchod z jeho dosavadní funkce. Jeho žádosti bylo vyhověno a na jeho místo byl jmenován Zdeněk Domkář. ~ Z funkce předsedy Svazu vysokoškolských studentů rezignoval J. Trenčanský.

1979 – V Leningradu koncertoval Elton John. Stal se tak první rockovou hvězdou ze západu vystupující v SSSR.

1991 – Federální shromáždění přijalo zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. ~ Při bombovém sebevražedném útoku zemřel indický premiér Rádživ Gándhí.

1996 – Zemřela Ljuba Hermanová, česká Herečka a zpěvačka (* 24. března 1913)