Vzpomínáček - 17. května - Jean Gabin

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 17. května. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Anežka Přemyslovna, Sandro Botticelli, Valdštejn vytáhl přes Náchod do Slezska, bitva u Chotusic, zrušena olomoucká univerzita, Henri Barbusse, násilná obstrukce, Jean Gabin, Manifest spisovatelů, Ludvík Souček, kardinál Miloslav Vlk, Pavel Kantorek, Ústřední rada družstev, Jiří Korn, zrušeny jednotné národní výbory, Enya, 17. květen 1968 a 1969, arcibiskup Josef Beran, Sojuz 19 a Apollo 18, Václav Havel propuštěn z vězení, homosexualita vyškrtnuta z klasifikace nemocí, Leopold Sulovský na Mount Everestu, SETI@home..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1297 – Zemřela Anežka Přemyslovna, vévodkyně švábská (* 5. září 1269) (pro zajímavost, v naší historii je hned pět Anežek Přemysloven - více zde)

1510 – Zemřel Sandro Botticelli, italský renesanční malíř (* 1. března 1445)

1633 – Valdštejnovo (asi čtyřicetitisícové) vojsko vytáhlo přes Náchod do Slezska, které mělo být vysvobozeno od Sasů, Braniborů a Švédů.

1742 – Bitva u Chotusic (nedaleko Čáslavi), v níž pruské vojsko zvítězilo nad rakouskou armádou Karla Lotrinského, jednoho z nejneschopnějších vojevůdců 18. století. Výsledek bitvy přispěl k dokončení mírového jednání, v němž hrál hlavní zprostředkovatelskou roli anglický vyslanec Hyndorf.

1860 – Zrušena olomoucká univerzita; její filozofická fakulta byla zrušena již 19. září 1851, o zrušení právnické fakulty bylo rozhodnuto 10. srpna 1855, nadále zůstala pouze teologická fakulta.

1875 – Narodil se Henri Barbusse, francouzský prozaik († 30. srpna 1935)

1893 – Vyvrcholilo napětí, které provázelo jarní zasedání českého zemského sněmu (vláda znovu předkládala punktační předlohy). Mladočeši zahájili 5. května formální obstrukci a protahovali jednání. 17. května došlo při jednání k násilnostem a vřavě, která znemožnila další průběh schůze. Sněm byl na příkaz vlády uzavřen. Bouřlivá atmosféra se přenesla do pražských ulic. Praha zažila jednu z nejpodivnějších svatojanských poutí v historii. Tato násilná obstrukce byla tečkou za punktacemi.

1904 - Narodil se Jean Gabin, francouzský herec († 15. listopadu 1976)

Narodil se v Paříži jako Jean-Alexis Moncorgé, vyrůstal ve vesničce Mériel v okrese Seine-et-Oise asi 35 km od Paříže.

Byl synem kabaretních bavičů, nejprve pracoval jako dělník a pomocná síla, ale již v 19 letech vstoupil do showbussinesu v proslulém pařížském kabaretu Folies Bergere.

Před tím než odešel sloužit základní vojenskou službu do armády pokračoval ve vystupování v rozličných menších rolích.

Po dokončení své vojenské služby se vrátil do zábavního průmyslu, pracoval pod uměleckým jménem Jean Gabin v téměř v každém z pařížských kabaretů, vystupoval i v operetách. Stal se členem souboru, který cestoval po Jižní Americe, a po svém návratu do Francie našel práci v Moulin Rouge. Díky svým výkonů se dostával do povědomí lidí, dostavily se i lepší divadelní role, které vedly k jeho účinkování nejprve v němých filmech (od roku 1928).

O dva roky později přešel snadno po příchodu zvukového filmu ke společnosti Pathé Freres, kde natočil film s názvem Chacun sa Chance. Hrál zde vedlejší role, kterých v následujících čtyřech letech natočil asi tucet. Prvního uznání se mu dostalo až ve filmu Maria Chapdelaine režiséra Juliena Duviviera. Romantický hrdina jeho podání ve válečném dramatu z roku 1936 La Bandera z něj udělal hlavní hvězdu, následující Duvivierův film Pépé le Moko z roku 1937 s mu získal mezinárodní věhlas. V témže roce natočil Jean Renoir své mistrovské dílo Velká Iluze (La Grande Illusion) - protiválečný film, který měl velký komerční úspěch a s příznivými kritikami běžel v New Yorku po nevídaných šest měsíců.

Byl zahrnut nabídkami z amerického Hollywoodu, všechny je odmítal až do příchodu druhé světové války. S postupem německé okupace se přidal k Jeanu Renoirovi a Julienu Duvivierovi ve Spojených státech. Po rozvodu se svou druhou ženou v roce 1939, během svého působení v Hollywoodu, si začal žhavý milostný románek s americkou filmovou herečkou a zpěvačkou německého původu Marlene Dietrichovou. Nicméně jeho filmy natočené v Americe nebyly příliš komerčně úspěšné.

Jeho složitá osobnost a příliš velké ego mu v jeho hollywoodské kariéře dost uškodily, když pracoval pro RKO Pictures. Před začátkem jednoho z filmů požadoval na poslední chvíli, aby Marlene Dietrichová získala jednu z hlavních rolí. Studio to odmítlo. Když nechtěl ze svého požadavku slevit, byl vyhozen a filmování bylo stornováno.

Za 2. světové války se přidal ke Svobodným Francouzům, francouzským osvobozeneckým silám generála Charlese de Gaulla a po boku západních spojenců pak bojoval v severní Africe. Účastnil se invaze v Normandii (den D) a byl jedním z těch, kteří opět osvobodili Paříž. Válčil zde coby francouzský tankista.

Po několika neúspěšných poválečných filmech se vrátil na divadelní prkna a jeho někdejší věhlas postupně chřadnul. Nicméně v roce 1949 získal hlavní roli ve filmu Reného Clémenta Au-Dela Des Grilles, který získal cenu americké akademie filmových umění a věd Oscar za nejlepší zahraniční film. Přesto se ale tento, jakož i jeho další filmy, potýkaly s nepříliš velkým zájmem diváků. Když už se zdálo, že jeho hvězda pohasla, povedl se mu v roce 1954 velký filmový návrat ve filmu Nesahejte na prachy (fr. Touchez pas au grisbi) režiséra Jacquese Beckera, který sklidil uznání jak u filmové kritiky a byl i divácky úspěšný.

Následovaly další úspěšné filmy 50. let, jako Bídníci, Burziáni a především první kriminální filmy s titulní postavou legendárního komisaře Maigreta. Také v posledních desetiletích jeho kariéry mu jeho známost a věhles vylepšily především divácky úspěšné kriminální filmy jako Paša, Sicilský klan, Slunce rošťáků nebo Dva muži ve městě. Zaujal i ve snímcích Tulák Archimedes či v situační komedii Tetovaný, kde si zahrál poprvé a naposledy s Louisem de Funesem. Jeho úplně posledním filmem se stala známá kriminální komedie Svatý rok.

Po dobu své 40 let dlouhé herecké kariéry natočil asi stovku filmů. Jako jedna z největších hvězd francouzského filmu byl v roce 1962 jmenován důstojníkem Řádu čestné legie.

Podlehl leukemii v roce 1976 ve své rezidenci na pařížském předměstí Neuilly nad řekou Seinou. Na své přání byl kremován se všemi vojenskými poctami a jeho popel byl rozprášen do moře. Ve městě Mériel bylo zřízeno Muzeum Jeana Gabina, s pamětními exponáty z dob jeho úspěšné filmové kariéry a vojenské slávy.

1917 – Publikován Manifest spisovatelů, první oficiální projev nesouhlasu s nadvládou Rakousko-Uherska na domácí půdě během války. Text navrhl člen Maffie a šéf činohry Národního divadla, básník J. Kvapil. Manifest byl naléhavou výzvou českým poslancům v říšské radě, aby důstojně obhajovali národní zájmy, nebo raději aby se vzdali svých mandátů. Dokument podepsalo 222 českých spisovatelů a kulturních činitelů, mj. O. Březina, bratři Čapkové, V. Dyk, A. Jirásek, M. Majerová, Z. Nejedlý, A. Novák, F. X. Šalda, A. Sova aj. Z Manifestu vycházelo státoprávní prohlášení Českého svazu.

1919 – Jeden člověk zahynul při letecké nehodě v Plzni. Stal se tak první obětí leteckých neštěstí v Československu.

1926 – Narodil se Ludvík Souček, český novinář a spisovatel science fiction a literatury faktu († 26. prosince 1978)

1932 – Narodil se kardinál Miloslav Vlk, římskokatolický duchovní, arcibiskup pražský, římskokatolický teolog, primas český

1942 – Narodil se Pavel Kantorek, český přírodovědec a karikaturista

1945 – V Praze založena Ústřední rada družstev.

1949 – Narodil se Jiří Korn, český zpěvák, herec a tanečník

1954 – Byly zrušeny jednotné národní výbory a v krajských městech vytvořeny městské národní výbory a samostatné ONV pro venkovský okres.

1961 - Narodila se Enya, irská zpěvačka

1968 – Z funkce vedoucího Ústřední správy spojů byl odvolán M. Laipert a jmenován novým vedoucím K. Hoffmann.

Státní statistická rada uvádí, že demokratizační proces není možné bez otevřené informovanosti veřejnosti, novináři musí mít přístup k daleko rozsáhlejšímu množství statistických informací.

V resortu ministerstva národní obrany požádalo o rehabilitace 2500 důstojníků čs. armády.

Ze země byl vyhoštěn korespondent listu New York Times, který hrubě zkreslil informace poskytnuté Z. Mlynářem.

Byla ustavena Společnost pro lidská práva, jejímž předsedou se stal Milan Machovec a generálním tajemníkem Emil Ludvík.

Italský týdeník Rinascita otiskuje článek předsedy Italské komunistické strany L. Longa s pozitivním hodnocením vývoje v ČSSR. – Na tzv. „krátkodobém léčení“ v Karlových Varech byl předseda Rady ministrů SSSR A. N. Kosygin a měl více rozhovorů se stranickými a státními představiteli ČSSR. Čs. televize v Televizních novinách vysílala s ním rozhovor (Duňa Havlíčková), který převzaly četné zahraniční televize.

1969 – Rudé právo otisklo výzvu „Slovo do vlastních řad“, adresovanou kolegům novinářům a pracovníkům čs. tisku, rozhlasu, televize a zpravodajského filmu Signatáři se hlásí k dubnovému plénu ÚV KSČ, k rozhodnému řešení situace v čs. sdělovacích prostředcích a zejména také ve vedení Svazu českých novinářů, u něhož postrádají „otevřené sebekritické slovo, závěry, které by mělo vyvodit pro sebe i pro celou novinářskou organizaci“. Poprvé bylo pod výzvou 90 podpisů a spolu s nimi v dalších dnech (naposledy 7. 6.) celkem na 350 podpisů. Tato výzva nabádala k tzv. normalizaci, ani nezakrývala opuštění zásad novinářské svobody, demokracie, tolerance a práva v naší společnosti, jak o to většina občanů v minulém období usilovala.

Zemřel Josef Beran, arcibiskup pražský a primas český (* 29. prosince 1888)

1975 – V vesmíru došlo ke spojení dvou kosmických lodí: Sovětského Sojuzu 19 a amerického Apolla 18.

1989 – Po mohutných protestech v ČSSR i v cizině byl z vězení propuštěn Václav Havel.

1990 – Homosexualita byla vyškrtnuta z Mezinárodní klasifikace nemocí

1991 – Horolezec Leopold Sulovský jako první Čech vystoupil na Mount Everest.

1999 – Byl spuštěn projekt SETI@home.

Svátky:

Svátek mají Aneta, Paschal/Paskal (Baylon).

V občanském kalendáři má dnes svátek Aneta, což je ve skutečnosti pouze francouzská zdrobnělina hebrejského jména Anna, jež znamená "milostná" či "milostiplná".

V církevním kalendáři dnes najdeme jméno Paschal či Paskal. Jde o jméno latinského původu s patrnými hebrejskými stopami (latinské paschalis má kořeny v hebrejském pesach). Podle toho by měl být Paskal "ten, kdo se narodí o Velikonocích".

Dnešním patronem je Paschal Baylon. Přišel na svět v chudé rodině 16. května 1540. Stalo se tak v Torrehemosa v Aragonii (Španělsko). Už jako dítě musel pomáhat rodině a sloužil u statkáře jako pasák. Školu nikdy nemohl navštěvovat, číst a psát se naučil zcela sám. Když bylo Paschalovi 17 let, uslyšel poprvé o františkánském řádu a styl života těchto řeholníků jej nadchl. Dal výpověď svému pánu, přestože ten jej chtěl adoptovat a učinit svým bohatým dědicem. Místo toho odešel do nejbližšího františkánského kláštera. Zde však byl hořce zklamán, neboť představený po něm žádal, aby několik roků dokazoval, že jeho touha stát se mnichem pramení skutečně z nitra jeho srdce. Když to nakonec dokázal, stal se z něho platný františkánský řeholník. Paschal Baylon zemřel v klášteře Villareal blízko Valencie 17. května 1592, na Hod Boží svatodušní, tedy o stejné slavnosti, jako se narodil. V roce 1936, za španělské občanské války, byly jeho ostatky zničeny.

Čteme-li toto na Internetu, neměli bychom asi také zapomenout na Světový den telekomunikací. :-)

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů a další zdroje