Vzpomínáček - 17. dubna

Tenhle článek není o Paroubkovi ale o vzdělávání se z historie. Potřebujeme to. Všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 17. dubna. Víte, že komunisté tento den slavili Den Sboru národní bezpečnosti, že Martin Luther byl exkomunikován a Gustav Husák instalován? Nevíte, tak čtěte dál...

Svátek mají Rudolf a Inocenc.

Rudolf, který má dnes svátek v občanském kalendáři, má ve světě mnoho podob. U nás známe vedle Rudolfa, ještě Rudyho, Rudíka či Rudýna. Angličané mají Rodolpha a Ralpha, ve Francii mu říkají Rodolphe a Raul, Italové a Španělé zase Rodolfo. Původní podoba starogermánského jména zněla Hruodolf nebo také Rúdolf, což značilo "slavný vlk". Toto jméno nosilo a nosí mnoho lidí a je stále velmi oblíbené.

V dějinách proslula řada Rudolfů. Na čestné místo se mezi nimi řadí Rudolf II., král český a uherský, císař německý (nar. 1552 ve Vídni, zemřel 1612 v Praze). Je skutečně málo osobností, o nichž byla napsána nejen řada historických statí a knih, ale též románů, povídek, divadelních her a filmových scénářů. Také rudolfínská Praha je známým pojmem, vyzařujícím jakési magické kouzlo. Nebyli to ovšem jen alchymisté, kdo udávali městu ráz, ale i početná skupina vědců všech oborů, matematiků, astronomů, lékařů, umělců a uměleckých řemeslníků. Nelze pochybovat, že na tomto kulturním rozmachu měl Rudolf velkou zásluhu.

Světcem dnešního dne býval Rudolf z Bernu. Narodil se kolem roku 1290 v Bernu a ve svých čtyřech letech byl zavražděn. Tento ohavný čin byl přičten na vrub tamním Židům, a tak vypukl ve městě strašlivý pogrom. Zdá se však, že zločin byl spíše záminkou k rozpoutání bezuzdného vraždění Izraelitů. Tradice praví, že na hrobě maličkého Rudolfa se záhy po jeho smrti děly četné zázraky. Později byly jeho ostatky přeneseny do bernské katedrály. K oficiálnímu schválení úcty ze strany církve ale nedošlo.

V církevním kalendáři má dnes svátek Inocenc. Jméno pochází z latinského slova innocens, což znamenalo "nevinný" nebo doslova "neškodící".

Dnešní oslavenec Inocenc I. se narodil ve 4. století v Albanu u Říma. Asi roku 420 byl zvolen na Petrův stolec. Jako papež se ocitl v nezáviděníhodné situaci. Proti Římu tehdy táhly hordy vizigótských nájezdníků, v čele se svým vůdcem Alarichem I. Ani Inocencova diplomacie, ani vojenské oddíly nemohly roku 410 zabránit vyplenění svatého města. Papež se však nevzdal a energicky hájil jak církev, tak i město. Vděku se však nedočkal a jeho autorita byla vážně ohrožena, když byl jeho přítel Jan Zlatoústý svými protivníky sesazen z postu kónstantínopolského biskupa a nakonec i císařem poslán do vyhnanství. Inocenc zemřel 12. března roku 417 v Římě a byl pochován na tamním hřbitově.

Víte, že komunisté tento den slavili Den Sboru národní bezpečnosti?

Události:

1521 – byl exkomunikován Martin Luther.

1711 – Náhlá předčasná smrt Josefa I. na černé neštovice ve věku 33 let; Josef zemřel bez mužských dědiců. Nástupcem se stal jeho mladší bratr KAREL VI. [1711-1740], jako český král Karel II., šestadvacetiletý Habsburk, v jehož osobě se mísila dynastická pýcha s katolickou bigotností; předtím neúspěšně usiloval o španělský trůn.

1790 – Zemřel Benjamin Franklin, americký politik (* 17. ledna 1706)

1894 – Narodil se Nikita Sergejevič Chruščov, sovětský politik, generální tajemník ÚV KSSS († 11. září 1971)

1968 – Plenární zasedání ÚV Svazu čs. novinářů řídil Bohumil Marčák. Hlavním bodem byla příprava mimořádného sjezdu SČSN. Delegáti se volí podle klíče 1:10 na krajských konferencích, v klubech a sekcích nebo také v redakcích na základě tajného hlasování. Bylo přijetí stanovisko čs. novinářů k současné situaci ve státě. ~ Dále vzalo na vědomí rezignaci na novinářské funkce Jana Zelenky, bývalého šéfredaktora “ministerských“ Lidových novin, a Vladimíra Diviše, jeho zástupce. Jan Zelenka si popudil již dříve své redakční kolegy – kvalitní publicisty ve Večerní Praze a týdeníku Květy. ~ Předsednictvo ÚV SČSN bylo doplněno Ivanem Klimešem, Jiřím Hásem, Antonem Kormanem, Oldřichem Vondrákem a Zdeňkem Fořtem. ~ Člen Čs. akademie věd Ota Šik byl zvolen akademikem. ~ Na ministerstvu školství zahájila činnost rehabilitační komise, podle její zprávy bylo po únoru 1948 poškozeno ve školství téměř 8000 pedagogických pracovníků. ~ Rudé právo uveřejňuje článek Z. Mlynáře „Urválek a ti druzí“, který kriticky reaguje na vysvětlování politických procesů v padesátých letech. ~ Jiří Pelikán poskytl rozhovor tiskové agentuře UPI (United Press International), kde se zmínil o ochotě Československa navázat diplomatické styky se Spolkovou republikou Německa. ~ W. Gomulka v Polsku hodnotil situaci v ČSSR a podle něj již zde „začal proces zvratu v buržoazní republiku... V polských novinách a časopisech se objevilo několik statí škodlivého ražení. My ale nedopustíme to, co bylo akceptováno v Československu, kde tisk, rozhlas televize a rovněž někteří členové ÚV začínají vykládat politiku strany každý po svém...“ ~ V Praze byla založena Ekumenická rada církví.

1969 – Velitel Západočeského vojenského okruhu dostal od náčelníka generálního štábu čs. armády rozkaz neprodleně přesunout pohotovostní vojenské jednotky do kasáren v Praze – Ruzyni a být v pohotovosti až do 19 hodin. ~ V 11 hodin dopoledne se naposledy sešlo předsednictvo ÚV KSČ, aby učinilo rozhodnutí před odpoledním zasedáním pléna ÚV KSČ: odvolat A. Dubčeka (který sám nabídl svou rezignaci) z funkce prvního tajemníka a navrhnout kandidaturu G. Husáka. Proti tomu hlasovali dva členové V. Slavík a V. Kabrna. ~ V 15 hodin na zasedání ÚV KSČ, které bylo omezeno jen na organizační a kádrové otázky, byl A. Dubček uvolněn z funkce. Z přítomných 188 členů ústředního výboru hlasovalo 179, pro G. Husáka se vyslovilo 156 členů, proti 22 členů, jeden hlasovací lístek byl neplatný. Namísto dosavadního 21členného předsednictva bylo zvoleno pouze 11 členů (abecedně): V. Biĺak, P. Colotka, O. Černík, A. Dubček, E. Erban, G. Husák, J. Piller, K. Poláček, Š. Sádovský, L. Svoboda, L. Štrougal. ~ Byl zrušen výkonný výbor předsednictva ÚV KSČ. ~ Na vlastní žádost byl uvolněn z funkce šéfredaktora Rudého práva Jiří Sekera a do čela redakce byl zvolen Miroslav Moc, pevná opora antireformní politiky zvolených normalizátorů. ~ Večer po zasedání pléna ÚV KSČ vystoupili v Čs. televizi L. Svoboda a G. Husák. O tom, že lidé chtějí pořádek, usnesení se musí plnit, o pevném uplatňování vedoucí úlohy komunistické strany, což se týká i vlivu na tisk, rozhlas a televizi. Zákonnost se bude přísně střežit, politické procesy se nevrátí. ~ Příslušníci Veřejné bezpečnosti rozehnali v Praze na Václavském náměstí shromáždění asi 300 lidí, kteří zde protestovali proti zvolení G. Husáka. ~ Slovenský úřad pro tisk a informace zastavil „pro nedodržení koncepce časopisu“ na dva měsíce vydávání časopisu Literárny život, sotvaže vyšlo jeho první číslo.

2004 – Téměř v zapomenutí podlehl Alzheimerově chorobě Jiří Císler, český herec a režisér (* 4. února 1928)