Vzpomínáček - 15. května

Napíšu-li, že Paroubek nebo Nečas ho mají malýho, přečte si to 10 000   lidí. Já vám ale přináším fakta - všehochuť mnou vybraných událostí které se   pojí k datu 15. května. Události dnešního dne jsou zajímavé. Jaké? Čtěte dál...

Svátek mají Žofie a Jindřich z Ebrantshausenu.

Dnes se shodují občanský i církevní kalendář na tom, že svátek má Žofie. Základem tohoto jména je řecké slovo sofía, po našem "moudrost". Vězte tedy, že všechny Žofinky, Žofky, ale i Sophie jsou ženy nejen krásné, ale i moudré.

Světicí dnešního dne je Žofie Římská, která se narodila ve 3. století v Římě. Přijala evangelium a v době císaře Diocletiana, kdy vrcholilo pronásledování křesťanů, podstoupila asi roku 305 mučednickou smrt. Kolem roku 846 přenesl papež Sergius II. její ostatky do kostela sv. Martina di Monti v Římě, kde je pochoval pod hlavním oltářem. Někdy je zobrazována s mečem a neckami, což snad ukazuje na její smrt stětím, ale většinou ji můžeme spatřit s knihou a palmou. K Žofii se lidé modlili, aby se přimluvila proti pozdním mrazům a podpořila růst polních plodin. Ještě dnes mnozí vystavují balkonové květiny až po dnešním datu.

Dalším dnešním světcem je Jindřich z Ebrantshausenu. Pocházel z hraběcího rodu Riedenburg a narodil se kolem roku 1120. Spíše než o radosti šlechtického života se zajímal o duchovní otázky. Odjel do Svaté země, kde se ve svém směřování ještě více utvrdil. Po návratu se usadil jako poustevník v řezenském biskupství u Ebrantshausenu. Zde žil plných 40 let až do své smrti, aniž by komu řekl o svém urozeném původu. Žil velmi chudě, na skromné živobytí si vydělával jako pastýř. Když prosil o almužnu, použil k tomu zvoneček, který měl vždy na krku. Jednou věřící našli poustevníka mrtvého, objevili jeho původ a chtěli jej pochovat do rodinné hrobky. Jindřich tomu však zabránil i po své smrti: oslí spřežení, které převáželo jeho mrtvolu, zůstalo náhle stát před ebrantshausenským kostelem a nehnulo se ani o krok dál. A tak jej pohřbili na čestné místo hned vedle chrámu. Od té doby zdejší věřící slaví průvodem jeho památku. V kostele také visí Jindřichův zvoneček, který prý má zázračnou moc a uzdravuje všechny nemocné hluchotou. Proto je také Jindřich uctíván jako patron proti bolestem uší.

Dnešní den je někdy nazýván dnem studené nebo uplakané Žofky, která uzavírá triumvirát "ledových mužů" Pankráce, Serváce a Bonifáce. Nyní by tedy mělo už natrvalo přijít teplo.

Události:

1461 – Král Jiří vydal písemný slib českým stavům "o zachování všech jejich práv a svobod, a zvláště kompaktát".

1497 – Král Vladislav vydal (po svém příjezdu do Prahy 27. února) nařízení o postavení Židů v zemi; bylo jim mj. dovoleno pobírat dvojnásobné úroky oproti ostatním věřitelům.

1633 – Na zámku v Jičíně došlo k tajné schůzce Valdštejna s českými emigranty - Janem Warlichem z Bubna a Jaroslavem Rašínem; jako prostředníci Švédska a současně mluvčí českého exilu nabídli Valdštejnovi korunu Českého království, když zbaví zemi Habsburků. Projekt zrady byl projednán i se švédským říšským kancléřem Axelem Oxenstiernou. Do spiknutí se zapojily i Sasko a Francie; rozhodující role byla přisouzena Valdštejnovi.

1792 – Na pražské univerzitě zřízena stolice českého jazyka a literatury (slíbil ji již Leopold II. dvorským dekretem z 28. října 1791); prvním profesorem byl jmenován F. M. Pelcl, který zde začal přednášet 13. března 1793.

1891 – Poprvé se otevřely brány jubilejní zemské výstavy v Praze (na výstavišti v Královské oboře) na paměť 100. výročí zemské výstavy v září 1791 uspořádané při korunovaci Leopolda II. (původně se měla konat už v roce 1883 jako oslava 50. výročí založení Průmyslové jednoty). Čeští Němci v listopadu 1890 vyhlásili vůči výstavě absenční politiku a nezúčastnili se jí; tím se výstava proměnila v demonstraci české dovednosti a zdatnosti. Účastnilo se jí 8772 vystavovatelů a do jejího ukončení 18. října 1891 ji navštívilo asi 2,5 milionu lidí. Výstavu doplňovaly nejrůznější technické atrakce (Křižíkova světelná barevná fontána za Průmyslovým palácem, rozhledna na Petříně a vzduchoplavba v upoutaném a i volném balonu), kuriozity, výtvarné výstavy a společenské akce; představovala událost celonárodního významu i s politickým podtextem (okázalé vítání zahraničních, zejména slovanských návštěvníků, a také z Francie). K oživení česko-francouzských styků přispěly sokolské zájezdy do Paříže (1889) a Nancy (1892) a také dějepisné dílo E. Denise.

1895 – V Praze byla zahájena (podnícena úspěchem jubielní výstavy z roku 1891) Národopisná výstava českoslovanská, která se těšila velkému zájmu veřejnosti; do ukončení 23. října t. r. ji navštívilo více než 2 miliony lidí.

1905 – Zájem moravské lidové strany o rolnictvo (i po založení agrární strany, 1904) vedl ke vzniku Selské jednoty lidové strany v Brně; výrazněji se prezentovala s příchodem tajemníka V. Šlesingra (od jara 1908).

1915 – Narodil se Paul A. Samuelson, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny za ekonomii († 13. prosince 2009)

1938 – Představitelé československého kulturního života vydali manifest na obranu republiky Věrni zůstaneme; do konce září ho podepsalo přes milion občanů. K zabezpečení akce byl ustaven Petiční výbor Věrni zůstaneme z levicově orientované inteligence.

1951 – V Praze u Apolináře byla otevřena první protialkoholní záchytná stanice v ČSR a zároveň na světě.

1968 – A. Dubček žádá písemně sovětského velvyslance v ČSSR, aby tlumočil L. Brežněvovi negativní ohlas na neúčast čs. představitelů v Moskvě 8. 5. ~ Vláda se rozhodla zřídit 75členný výbor pro přípravu nového státoprávního uspořádání republiky. ~ Předsednictvo ÚV KSČ ukládá šéfredaktoru Rudého práva, aby předložil návrhy, jak ústřední stranický tisk zabezpečí pohotovější reakci na denní události v zemi. ~ Se souhlasem sekretariátu ÚV KSČ bylo uzavřeno Muzeum Klementa Gottwalda. ~ Koordinační výbor tvůrčích svazů se v dopisu A. Dubčekovi ohrazuje proti jednostranné kritice v zahraničních médiích. Dále se zasazuje o postavení pomníku T. G. Masaryka v Praze. ~ V Praze se ustavila Čs. – francouzská společnost s předsedou Adolfem Hoffmeistrem.

1969 – Český úřad pro tisk a informace rozhodl zrušit registraci a zastavit vydávání časopisů Listy a Reportér. Na dobu tří měsíců odňal oprávnění vydávat měsíčník Plamen, týdeník Svět v obrazech a měsíčník Sdružení mládežnických organizací My 69, brněnský Host do domu a Index, ostravský Červený květ. ~ Na předsednictvu ÚRO požádal Ladislav Velenský o uvolnění z funkce šéfredaktora deníku Práce. Vedením redakce byl pověřen Jiří Vančura. ~ Rudé právo otisklo prohlášení výboru klubu přátel sovětské vědy a kultury a přípravného výboru Levé fronty s útokem na Historický ústav ČSAV a knihu Sem pražských dnů. Začaly tak další útoky a vyhrožování, jež měly zastrašit ty, které Státní bezpečnost vytipovala za terč odvety.

1991 – V Praze byla zahájena Všeobecná československá výstava, která nesplnila očekávání pořadatelů.

2005 – Humoristka Ester Kočičková rozezlila KSČM tím, že ve svém večerním satirickém pořadu vysílaném v Českém rozhlase připodobnila komunisty k prasatům. Ti na ni podali trestní oznámení a požadovali po ní omluvu.