Vzpomínáček - 15. dubna - Josef Somr a Claudia Cardinale

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 15. dubna. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Bitva u Formigny, Leonardo da Vinci, Valdštejn pověřen rozsáhlými pravomocemi, Leonhard Euler, vpád pruských vojsk, Vlastenecké muzeum v Čechách, začátek války Jihu proti Severu, Abraham Lincoln, masová stávka v ostravsko-karvinském revíru, Eman Fiala, Kim Ir-sen, potopil se Titanic, Boris Natanovič Strugacký, Josef Somr, Claudia Cardinale, nálet na plzeňskou Škodovku, Jan Šibík, Jean-Paul Sartre, Hillsborough Stadium, Greta Garbo, Emma Watson, jednání prezidentů sedmi středoevropských států v Litomyšli, přistoupení ČR k Severoatlantické smlouvě, Pol Pot, vyhořel hrad Pernštejn, výbuch sopky Eyjafjallajökull..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1450 – Stoletá válka: Francouzi porazili Angličany v bitvě u Formigny.

1452 – Narodil se Leonardo da Vinci, italský polyhistor († 2. května 1519)

1632 – Císařským patentem byl Valdštejn pověřen rozsáhlými pravomocemi; v té době měl připravené vojsko o 27 pěších a 27 jízdních regimentech (okolo 40 tisíc mužů): Valdštejn opět generalissimem.

1707 – Narodil se Leonhard Euler, švýcarský matematik († 18. září 1783)

1759 – Nový vpád pruských vojsk ze Saska a Slezska do severních Čech a na Moravu (o den později). Po vyplenění napadeného území se Prusové stáhli zpět k Frankfurtu nad Odrou; v tomto kraji došlo také počátkem srpna ke spojení ruského vojska s Laudonovým císařským vojskem. Fridrich II. chtěl zabránit spojeneckému tažení a útokem u Kunnersdorfu (12. srpna) napadl ruské vojsko. Laudonovou zásluhou skončila bitva úplnou porážkou pruského krále. Jeho vojsko bylo nuceno kapitulovat ještě v listopadu t. r. u saského Maxenu před Daunovými jednotkami. Rakouské vojsko obsadilo Drážďany. Tyto vojenské úspěchy však nepřinesly zisk Rakousku na diplomatickém poli.

1818 – Z iniciativy skupiny českých šlechticů (hrabě F. A. Kolovrat--Libštejnský, hrabě Kašpar Šternberk, hrabě František Klebelsberg) bylo v Praze založeno Vlastenecké muzeum v Čechách formou provolání k "vlasteneckým přátelům věd" (podepsal i nejvyšší purkrabí a prezident českého gubernia, hrabě F. A. Kolovrat). Po dvou letech (v červnu 1820) udělil císař souhlas k založení Muzea a po dalších dvou letech (v červnu 1822) byly schváleny stanovy Společnosti Vlasteneckého muzea v Čechách; jejím prvním prezidentem byl zvolen v prosinci 1822 hrabě Šternberk. Základem muzejních sbírek se staly dary (přírodniny, rukopisy, tisk, památky hmotné kultury aj.). Ústav byl zpočátku jazykově německý, aristokraticky (stavovsky) zaměřený a neměl být bezprostředně spojován s českým národním hnutím.

1861 – Prezident USA Abraham Lincoln povolal do zbraně 75 000 dobrovolníků. Tímto aktem oficiálně propukla Americká občanská válka, známá též jako válka Jihu proti Severu.

1865 – Zemřel Abraham Lincoln, 16. prezident USA v letech 1861–1865 (* 12. února 1809)

1890 – V ostravsko-karvinském revíru začala masová stávka (na 40 tisíc) horníků; v jejím průběhu došlo k zásahu četnictva a vojska, 17 lidí bylo zabito, mnoho dalších zraněno.

1896 – Byly ukončeny letní olympijské hry v řeckých Athénách.

1899 – Narodil se Eman Fiala, český herec († 24. června 1970)

1912 – Narodil se Kim Ir-sen, komunistický vůdce Severní Koreje († 8. července 1994)

Na své první plavbě se v severním Atlantiku kolem 2:20 potopil zaoceánský parník Titanic.

1933 – Narodil se Boris Natanovič Strugacký, ruský spisovatel

1934 – Narodil se Josef Somr, český herec

Josef Somr se narodil v moravské obci Vracov u Kyjova jako prostřední ze tří bratrů. Rodiče měli malé hospodářství a malý Josef na něm už od útlého dětství musel pomáhat.

Otec, původní profesí truhlář, si našel místo na dráze a postupně prošel všemi profesemi, až se stal výpravčím. Jeho syn se tak mohl důvěrně seznámit s prací ve skladišti, depu i ve stanici. Josef Somr záhy dokázal přestavovat koleje nebo stavět návěstidlo.

Tyto zkušenosti se mu později hodily, když natáčel svůj nejslavnější film - OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY. Do svých 14 let byl ostatně přesvědčen, že půjde v otcových stopách a stane se železničářem.

Jenže po příchodu na kyjovské gymnázium zjistil, že nemá nadání na technické předměty a jeho studijní výsledky byly rozpačité.

Přihlášku na brněnskou JAMU podal v podstatě náhodou, když se nemohl rozhodnout, co dělat po maturitě.

Podle svých slov býval v dětství značně nesmělý, přesto v drobných rolích vystupoval s místními ochotníky a tato zkušenost se mu na škole hodila. V průběhu studia přišel herectví na chuť a rychle doháněl vzdělání - zajímal se o hudbu a literaturu. V roce 1956 studium dokončil a odešel do svého prvního angažmá v Českém Těšíně. Po dvou letech se vrátil do Brna a další tři roky působil v Divadle bratří Mrštíků. Následující čtyři roky odehrál na jevišti divadla v Pardubicích.

Nadějného herce si všimla režisérská dvojka Klos a Kadár. Přidělili mu epizodní roli lékaře v psychologickém dramatu OBŽALOVANÝ. Talent Josefa Somra zaujal režiséra Jana Kačera, a tak v roce 1965 herec získal angažmá v právě zakládaném Činoherním klubu. O rok později si ho režisér Menzel vybral do role železničáře ve svém oskarovém snímku OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY. Úspěch filmu znamenal průnik mezi hereckou elitu. V následujících 35 letech byl pokládán za jednoho z nejlepších psychologických herců na našem teritoriu, se schopností zahrát komplikované, vnitřními rozpory rozdírané charaktery. Jeho specialitou byli nejrůznější slaboši, intrikáni a hochštapleři, obecně nesympatické postavy. Díky těmto rolím Somr obvykle nefiguroval v popředí žebříčků divácké popularity.

V 60. letech si zahrál v několika kvalitních filmech, jako byla SOUKROMÁ VICHŘICE, ÚDOLÍ VČEL nebo SMUTEČNÍ SLAVNOST, nejoceňovanější byl jeho výkon ve filmové adaptaci Kunderova románu ŽERT, kde přesvědčivě zahrál zatrpklého Ludvíka Jakla jako muže živícího léta naději, že se pomstí za křivdy spáchané na něm v dávné minulosti. Ačkoliv byl Josef Somr vysoce uznávaným hercem, je zajímavé, že hlavní role získával jen výjimečně. Obvykle byl jen přihrávačem nebo protihráčem hlavních postav a objevoval se v rolích středního či menšího významu. V roce 1974 získal zajímavou příležitost v televizním seriálu BYL JEDNOU JEDEN DŮM, kde si zahrál nespokojeného trafikanta Soumara. O rok později zazářil v komické roli přísného učitele ve snímku PÁNI KLUCI.

V roce 1978 přestoupil na popud Miroslava Macháčka do Národního divadla a stal se jedním z pilířů souboru. Pokračoval ve filmové kariéře, objevil se v pohádkách DEVÁTÉ SRDCE a TŘI VETERÁNI, v komediích POZOR VIZITA či SLAVNOSTI SNĚŽENEK nebo v dramatu z prostředí protialkoholní léčebny DOBŘÍ HOLUBI SE VRACEJÍ. V 90. letech si zahrál coby důstojník v ČERNÝCH BARONECH, nicméně podstatně větší prostor mu v té době už dávala Česká televize.

Somrův příjemný hlas několikrát využili tvůrci večerníčkových seriálů, např. v CESTÁCH FORMANA ŠEJTROČKA nebo v BUBÁCÍCH A HASTRMANECH. Jeho hlas se coby nesympatický Bretschneider objevil i v animovaných OSUDECH DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA. Namluvil také řadu dokumentů a pochopitelně nezanedbával ani práci v dabingu. Velký prostor mu dával rozhlas, zejména stanice Vltava, kde se např. podílel na úspěšném cyklu Pohádky tisíce a jedné noci.

Za roli v Hrubínově Romanci pro křídlovku na prknech Národního divadla získal cenu Thálie pro rok 1997. V roce 2001 převzal druhou za strhující představení Gin Game, které vytvořil v pražské Viole spolu s Blankou Bohdanovou. V roce 2005 obdržel z rukou prezidenta republiky za svou celoživotní práci medaili Za zásluhy. Hlavní filmové role vedle zmíněného ŽERTU vytvořil také v Kachlíkově snímku RADOST AŽ DO RÁNA a v Michálkově filmu O RODIČÍCH A DĚTECH. V roce 2002 odešel znechucený nekoncepčností Národního divadla do důchodu a vzápětí ho postihl akutní zánět slinivky, který vedl k náročné operaci a v následujících letech omezil jeho pracovní nasazení. Později začal znovu v divadlech hostovat a pracoval i pro televizi a rozhlas. Pro herectví Josefa Somra bylo vždy charakteristické mimořádné nasazení, pečlivá příprava a sebereflexe, díky kterým si mezi kolegy z herecké branže vydobyl mimořádný respekt.

1938 – Narodila se Claudia Cardinale, italská herečka tuniského původu

Claudia Cardinale se narodila a vyrůstala v Tunisu, kam se vystěhovala její sicilská rodina. Otec byl Sicilan, matka Francouzsko-Italka.

V roce 1957 zvítězila Claudia v soutěži o nejkrásnější Italku v Tunisku a výhrou jí byl zájezd na Filmový festival v Benátkách, kde se také rozhodla stát herečkou.

Po malém zaváhání přijala nabídky na natáčení a debutovala v roce 1958 ve filmu Maria Monicelliho ZMÝLENÁ NEPLATÍ.

Podepsala také kontrakt, který jí zakazoval ostříhat si vlasy, vdát se a přibrat na váze.

Zanedlouho se stala nejen erotickým symbolem celé Evropy, ale také kvalitní herečkou, která spolupracovala s největšími a nejváženějšími režiséry.

Hrála po boku Alaina Delona ve filmu ROCCO A JEHO BRATŘI (1960) režiséra Luchina Viscontiho.

V mistrovském dílku 8 1 (1963) Federica Felliniho se objevila jako hodná a obětavá dívka, ale jen v myšlenkách hlavního hrdiny, ztvárněného Marcellem Mastroiannim. Ten samý rok si ještě zahrála ve Viscontiho historickém GEPARDOVI. V americké produkci natočila filmy CIRCUS WORLD a RŮŽOVÝ PANTER.

Během dalších let natáčela jak v Evropě tak v Americe. Znovu spolupracovala s Viscontim, tentokrát na dramatu HVĚZDY VELKÉHO VOZU (1965). Tento film nicméně kritika nepřijala nijak nadšeně, vytýkala mu nesrozumitelnost a špatné nastínění hlavní myšlenky. V roce 1968 ji Sergio Leone obsadil do nejslavnějšího spaghetti westernu TENKRÁT NA ZÁPADĚ (1968). Později se v evropském filmu objevovala čím dál méně - televizní minisérie JEŽÍŠ NAZARETSKÝ (1977), film FITZCARRALDO (1982) a také v SYNOVI RŮŽOVÉHO PANTERA (1993).

Sláva Claudie Cardinale překročila italské hranice. Spolu s ní tvořily trio nejkrásnějších italských hereček ještě Sophia Loren a Gina Lollobrigida. Ve své době znamenaly iniciály CC v Itálii to samé co BB ve Francii. Claudii Cardinale charakterizuje nejen její překrásná tvář, ale také typický drsný hlas. Mluví francouzsky, italsky, anglicky a španělsky. Vdaná byla za Franca Cristaldiho a Pasqualea Squitieriho. Má syna Patrika a dceru Claudii.

1943 – Anglo-americká letadla provedla první nálet na plzeňskou Škodovku.

1945 – Vojáci 1. československé samostatné tankové brigády vstoupili v průběhu ostravské operace Rudé armády na československé území.

1948 – Ústavodárné národní shromáždění přijalo zákon o národním pojištění.

1963 – Narodil se Jan Šibík, český fotoreportér

1970 – Vláda ČSSR přijala usnesení o umístění propuštěných vojáků z povolání, příslušníků ozbrojených a bezpečnostních sborů a příslušníků Sboru nápravné výchovy, a o jejich přípravě na zvolené občanské povolání.

1980 – Zemřel Jean-Paul Sartre, francouzský filozof a spisovatel (* 21. června 1905)

1989 – Na Hillsborough Stadium v Sheffieldu zahynulo 96 fotbalových fanoušků.

1990 – Zemřela Greta Garbo, americká herečka švédského původu (* 18. září 1905)

Narodila se Emma Watson, anglická herečka

1994 – V Litomyšli jednali prezidenti sedmi středoevropských států (ČR, SR, Slovinska, Polska, SRN, Rakouska a Maďarska) o problémech a perspektivách tohoto regionu.

1998 – Naprostou většinou 154 proti 38 hlasům schválila Poslanecká sněmovna přistoupení ČR k Severoatlantické smlouvě (proti hlasovali komunističtí a republikánští poslanci). Druhá komora českého Parlamentu, Senát, schválila vstup do NATO 30. dubna t. r.; pro hlasovali 64 senátoři, proti byli tři a dva se zdrželi hlasování.

Zemřel Pol Pot, kambodžský diktátor (* březen nebo 19. května 1925)

2005 – Vyhořel hrad Pernštejn na pomezí Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Shořel depozitář, škody na budově a sbírkách se odhadují na 100 milionů korun.

2010 – Výbuch sopky na Islandu, která je pod ledovcem Eyjafjallajökull na jihu ostrova.

Svátky:

Svátek mají Anastázie, Huna.

Dnešního dne se zcela výjimečně shoduje náš občanský a církevní kalendář na tom, že má svátek Anastázie. Jinak je tomu však v kalendáři světovém, protože zde se tento svátek slaví až 25. prosince. Toto jméno je ve světě poměrně oblíbeno a má mnoho národních forem. V Anglii a Francii zní Anastasie, v ruštině Anastasija a domácky pak Nastasja či Nasťa a Nastěnka, forma u nás velmi zpopularizovaná nesmrtelným filmem Mrazík. Toto jméno znamená "vzkříšení" a pochází od řeckého slova anástasis.

Dnešní oslavenkyně Anastázie ze Sirmina patří mezi tzv. prvomučedníky římské. Okolo jejího života se vyrojilo mnoho legend, od raného středověku patřila k nejuctívanějším světcům. Narodila se asi v polovině 3. století jako dcera pohana a křesťanky ve "Věčném městě" Římě. V manželství neměla štěstí. Její manžel prý byl rabiát k pohledání a nebohou Anastázii jenom týral. Naštěstí však velmi brzy zemřel. Mladá vdova se rozhodla, že bude pomáhat všem pronásledovaným křesťanům. Všechny peníze, které měla, použila k tomu, že korumpovala dozorce v četných římských vězeních a ulehčovala všem uvězněným jejich strádání. Situace se však měla změnit. Její duchovní vůdce Chrysogon byl také zatčen a odsouzen k smrti. Anastázie jej neopustila a doprovázela jej až k popravišti v Aquileji (severní Itálie), kde se jí zmocnili žoldnéři a uvrhli ji do vězení také. Brzy ji převezli až do Sirmia (dnešní Sremska Mitrovica, Jugoslávie, tehdy hlavní město Illyrie). Po četných mukách ji nakonec v roce 304 soudce odsoudil k poněkud bizarní smrti - dali jí děravou loďku a vyslali na moře. Avšak člun se k údivu všech nepotopil. To její věznitele natolik rozlítilo, že ji opět zajali a upálili na hranici. Příběh o Anastázii po celá staletí dojímal, lidé se k ní často modlili - především ji prosili, aby jim pomohla proti chorobám hlavy a bolestem prsou.

Dnešního dne slaví svátek také patronka pradlen a vinařů Hunna. Proslavila se tím, že prodala veškerý svůj majetek a za utržené peníze nechala postavit v Hunaweieru (Alsasko) kostel sv. Jakuba. Mimoto byla velkou dobrodinkou všech chudých a nemocných ve svém okolí. Říkali jí zde "svatá pradlena", protože prala zadarmo prádlo všem potřebným. Zemřela všemi uctívána okolo roku 687.

Ve starém Římě dnes pořádali slavnost bohyně Tellury, kterou nazývali Matka Země. Při oslavách ji vzývali, aby dala zdraví životnímu prostředí a dopomohla k bohaté úrodě.

Dnešního dne také začíná keltský měsíc vrby - Sail.

Další zajímavosti (například teplotní rekordy) můžete sledovat tak, že mě budete následovat na Twitteru. :-)

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze a další zdroje