Vzpomínáček - 15. června - Slovensko - největší povodeň 20. století

Co je Vzpomínáček? Vzpomínáček je všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 15. června. Benjamin Franklin a Prokop Diviš, bitva na Piavě, největší povodeň 20. století na Slovensku, Ella Fitzgeraldová, zatmění Měsíce... Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál...

Výběr:

Benjamin Franklin a Prokop Diviš, bitva na Piavě, největší povodeň 20. století na Slovensku, Ella Fitzgeraldová, zatmění Měsíce, svátky

Události:

1086 – První královská korunovace na Pražském hradě v kostele sv. Víta, při níž arcibiskup trevírský Egilbert nasadil zlaté čelenky na hlavu Vratislava II. a jeho manželky (třetí), polské princezny Svatavy.

1197 – V Chebu zemřel kníže Jindřich Břetislav (pohřben v premonstrátských Doksanech).

1464 – Papež Pius II. povolal Jiřího z Poděbrad před církevní soud (do 180 dnů); 15. srpna však zemřel.

1615 – V Praze jednal generální sněm o konfederaci zemí České koruny; Moravané, Slezané i Lužičané projevili značnou nelibost nad přístupem českých stavů. Obratným postupem Matyášových rádců bylo zmařeno jednání o konfederaci, podobně padl požadavek na zřízení krajských sjezdů a i žádost o obnovení smluv s některými panovníky. Sněm přijal zákon o ochraně češtiny jako státního jazyka; zákon stanovil: 1. každý nový osídlenec musel dát své děti učit česky; 2. osoba znalá češtiny měla přednostní právo dědické na nemovitosti; 3. u soudů byla určena jako jednací řeč čeština; 4. kdo se úmyslně vyhýbal češtině, měl být vyhoštěn ze země; 5. bez znalosti češtiny nemohl šlechtic dostat tzv. inkolát (právo obyvatelské). Sněm povolil na pět let dopředu berni a převzal i splácení části habsburských dluhů.

1642 – Po čtyřdenní obraně se vzdala opevněná Olomouc; zemské úřady i s úředníky prchaly na jih země a do Vídně. Okupovaná Olomouc se stala vojenskou základnou Švédů až do roku 1650. V příštích dnech a týdnech byla obsazena další města střední a severní Moravy; z nich se Uničov stal druhým trvalým sídlem švédské posádky.

1752 – Benjamin Franklin dokázal, že blesk je výboj elektřiny.

1754 – Na farní zahradě v Příměticích u Znojma postavil svůj první bleskosvod - "mašinu proti povětří" - farář Prokop Diviš; při svém experimentu byl ovlivněn pokusy B. Franklina, M. V. Lomonosova a dalších učenců.

1848 – Do Prahy dorazily národní gardy z mnohých východočeských a středočeských měst, například Litomyšle (15. odpoledne), Vysokého Mýta (15. odpoledne), Kutné Hory (16. ráno), Kolína (16. dopoledne), Chrudimi (16. večer). Do bojů však nezasáhly (nebyly náležitě vyzbrojené) a při svém návratu byly na nádraží v Běchovicích u Prahy napadeny vojskem a odzbrojeny.

1885 – Začala živelná stávka brněnských textiláků z 62 závodů s 13 tisíci dělníky. Skončila jen dílčím úspěchem stávkujících.

1918 – Na Italské frontě první světové války byla zahájena bitva na Piavě, jíž se na straně Rakousko-uherské armády účastnilo velké množství československých vojáků.

1919 – V českých zemích (na Slovensku a na Podkarpatské Rusi v důsledku válečných akcí nebyly organizovány) se konaly volby do obecního zastupitelstva. Zvítězila v nich sociální demokracie (30 %), následovali agrárníci (21 %), socialisté (16 %), pak lidovci (9 %) a teprve za nimi národní demokraté. Kramářova vláda podala 7. července demisi.

1926 – Předsednictvo Československé strany socialistické vydalo prohlášení, v němž požadovalo odstoupení úřednické vlády J. Černého.

1927 – Přijaty tři nové zákony, které měly realizovat reformu přímých daní.

1948 – Ustavena nová vláda v čele s A. Zápotockým; o dva dny později přednesl její předseda programové prohlášení.

1965 – Největší povodeň 20. století zasáhla Slovensko. Přívalová vlna z koryta Dunaje roztrhla u obce Patince ochrannou hráz a likvidovala vše, co jí stálo v cestě. O dva dny později podlehla tlaku vody protipovodňová zábrana u Číčova a dílo zkázy bylo dokonáno. Z Dunaje se vylilo přes miliardu krychlových metrů vody. Evakuováno bylo více než 54 tisíc lidí, na čtyři tisíce rodin přišlo o střechu nad hlavou. Lidské ztráty byly naštěstí minimální; nejčastěji se uvádí, že o život přišli jen dva lidé.

1993 – Základní vojenská služba byla (s platností od 29. července) zkrácena z 18 na 12 měsíců, u absolventů vojenských kateder na 9 měsíců a civilní služba z 27 na 18 měsíců. ~ V České republice byla spuštěna internetová síť CESNET. Neveřejná počítačová síť, kterou financovalo MŠMT, propojila největší česká města.

1996 – Zemřela Ella Fitzgeraldová, americká jazzová zpěvačka (* 25. duben 1917).

2011 – Vzpomínáček nahlíží i do budoucnosti - bude zatmění Měsíce :-)

Svátky:

Svátek má Vít.

Dnes se shodují občanský a církevní kalendář na tom, že svátek má Vít. Jméno má své počátky ve starém Římě, kde znamenalo "mít rád, radovat se". Vítek se tedy s chutí raduje či má rád a ostatní mají rádi jeho.

Dnes si připomínáme patrona Čech, Saska, Pomořan, Rujany a Sicílie, ale také měst Prahy, Mönchengladbachu, Ellwangenu, Korveye, Höxteru a Kremsu. Aby toho ještě nebylo málo, dříve byl patronem saských císařů. Vedle toho jej berou za svého ochránce i všichni mladí, lékárníci, hostinští, sládci, vinaři, herci, horníci a kováři. A to je jen malý výčet všech profesí a živností, které si Víta vybraly za svého patrona. Je z něho zřejmé, že tento světec je ve světě jedním z nejpopulárnějších. Církev jej již ve 14. století přijala mezi čtrnáct svatých pomocníků v nouzi, a tak se k němu lidé modlí při mnoha příležitostech.

Vít se narodil kolem roku 297 na Sicílii (Itálie) a zemřel již kolem roku 304 v Římě. Přišel na svět v pohanské rodině, ale jak bylo tehdy zvykem, žil většinou se svým vychovatelem Modestem a kojnou Crescencií, kteří jej přivedli ke křesťanství a nechali jej i tajně pokřtít. Když otec zjistil, že syn má jinou víru než on, chtěl jej přinutit, aby se zřekl víry v jednoho Boha. Chlapec však se svými přáteli uprchl do Lucany (jižní Itálie). Od tohoto okamžiku se verze o dalším pokračování Vítova příběhu liší. Podle jedné byli všichni tři odhaleni a jako křesťané přivedeni do Říma, kde tehdy vládl krutý císař Diocletianus. Vít, který byl obdařen léčitelskými schopnostmi, dokonce vyléčil jeho syna, ale to mu u monarchy nijak nepomohlo. Nechal chlapce i s jeho průvodci vhodit do kotle s vařícím olejem, ale oni prý vyšli ven zcela neporušeni; lev, který je měl roztrhat, si před ně lehl a jako kotě jim lízal nohy. Zuřivému Diocletianovi zbyl již jenom meč, který je všechny poslal nemilosrdně na věčnost. Mělo se tak stát roku 304. Podle druhé verze byli všichni tři popraveni již na Sicílii. Kde hledat pravdu, to se asi již nikdy nedovíme. Oč byl ale kratší jeho život pozemský, o to delší je život druhý - posmrtný.

Skutečnost, že zemřel jako dítě, velkou měrou přispěla k rozšíření jeho kultu po celém světě. Nesčetné kostely v mnoha zemích nesou jméno tohoto mučedníka a lze bez nadsázky říci, že nejslavnějším je Svatovítský chrám v Praze. V 10. století obdržel vítskou relikvii (Vítovo rameno) kníže Václav, který začal tento chrám stavět. Jeho stavba se stala základem dnešní katedrály. V dalších stoletích se všichni čeští panovníci snažili chrám zvelebit a obdarovat. Nejlépe se při tom vedlo asi Karlu IV. (a Matyáši z Arrasu a Petru Parléřovi), kterým se podařilo vytvořit nesmrtelné stavební i duchovní dílo. Doufejme, že i my předáme podobné poselství našim potomkům.

Další zajímavosti (například teplotní rekordy) můžete sledovat tak, že mě budete následovat na Twitteru. :-)