Vzpomínáček - 15. července - Joe Satriani a Twitter

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 15. července. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Antické zatmění Slunce, úmrtí Boleslava I., dobytí baziliky Svatého hrobu, bitva u Grunwaldu, Vladislav II. Jagellonský uherským králem, Rembrandt van Rijn, pragmatická sankce o restrikci hrdelních soudů v Čechách, nový celní řád, Anton Pavlovič Čechov, filmové ateliéry na Vinohradech, Joe Satriani, návrh zákona o státním podniku, Twitter..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

310 př. n. l. – Zatmění Slunce s pásem totality procházejícím Středomořím. Důležité datum pro dataci historie antiky.

972 (967*) – Úmrtí Boleslava I.; za jeho vlády došlo k vnitřnímu upevnění českého státu (podrobil si většinu území v Čechách, byla vytvořena tzv. hradská soustava, budovaly se menší, ale silně opevněné hrady místo starých hradišť, byla zavedena "daň z míru" - tribut pacis, první státní daň, prosazovaly se zemské roboty) a k posílení církevní organizace (pokus o zřízení biskupství v Praze, rozvíjení kultu sv. Václava).

Novým knížetem se stal jeho syn Boleslav II. zvaný Pobožný [972-999], opěvovaný Kosmou jako "muž nejkřesťanštější..., otec sirotků, ochránce vdov, utěšitel zarmoucených..."

1099 – První křížová výprava: Křesťanští vojáci dobyli po dlouhém obležení baziliku Svatého hrobu v Jeruzalémě.

1410 – U Tannenberka čili u Grunwaldu došlo k rozhodné bitvě mezi armádou řádu německých rytířů a polsko-litevským vojskem. Jeden z padesáti praporů spojenecké armády se skládal z českých a moravských žoldnéřů najatých Janem Sokolem z Lamberka; byl mezi nimi i Jan Žižka z Trocnova.

1490 – Uherské stavy zvolily Vladislava II. Jagellonského za svého krále; o svatoštěpánskou korunu se ucházel i Maxmilián Habsburský a Vladislavův mladší bratr Jan Albrecht. Uherská šlechta si vynutila na králi příslib, že vedlejší české země zůstanou až do výplaty 400 tisíc zlatých součástí uherského státu (pod "pečetí" uherského království). České stavy se proti této výplatě postavily na odpor, po celou dobu vlády Jagellonců zůstal tento problém otevřený (zlikvidován byl až po nástupu Habsburků na český trůn roku 1526). Nicméně roku 1490 došlo k vytvoření česko-uherského soustátí. Oba celky žily odděleně, de facto v personální unii, kde pojítkem mezi nimi byla osoba panovníka (ten přesídlil z Prahy do Budína).

1600 – Do Prahy přibylo francouzské poselstvo krále Jindřicha IV.

1606 – Narodil se Rembrandt Harmenszoon van Rijn, holandský malíř († 4. října 1669)

1765 – Vydána pragmatická sankce o restrikci hrdelních soudů v Čechách, podle níž byla většina z nich zrušena a bylo stanoveno, že v Čechách jich bude (mimo Prahu a Cheb) celkem 24, a to tak, že ve větších krajích budou po dvou, v menších jen jeden. Současně bylo stanoveno, že při každém hrdelním soudu musí zasedat zkušený právník. Pragmatická sankce nabyla platnosti 1. ledna 1766. Dvorským patentem bylo (přechodně) nařízeno vládou vyučování češtině ve všech gymnáziích v Čechách (do zrušení jezuitského řádu, 1773).

1775 – Vydán nový celní řád (platil od 1. listopadu t. r.), podle něhož se vytvářelo ze všech neuherských zemí jednotné celní území (odstraňoval vnitřní cla mezi českým a rakouským územím). To přispívalo k rozvoji průmyslu v západní části habsburské říše, a naopak odsuzovalo Uhry k úloze agrární země, jejíž výroba nesměla konkurovat českému a rakouskému průmyslu.

1904 – Zemřel Anton Pavlovič Čechov, ruský spisovatel (* 29. ledna 1860)

1921 – Filmová společnost A-B otevřela v Praze na Vinohradech ateliéry, které sloužily k výrobě filmů (do roku 1933).

1956 - Narodil se Joe Satriani, americký kytarový virtuoz

Je jedním z nejznámějších rockových kytaristů začátku 21. století.

Je známý svou virtuozní technikou hry, osobitým projevem a zvukem.

Na kytaru začal hrát jako čtrnáctiletý, inspirovaný hudbou Jimiho Hendrixe.

Od roku 1971 učil hru na kytaru. Jeho žáky byli m.j.: Steve Vai, David Bryson (Counting Crows), Kirk Hammett (Metallica), Larry LaLonde (Primus), Charlie Hunter a mnoho dalších.

V nasledujících letech hrál s vynikajícími jazzovými hudebníky, což do značné míry ovlivnilo jeho styl hraní. Hrál s Lennie Tristanem, Billym Bauerom a jinými.

V 80. letech koncertoval s Mickem Jaggerem a zároveň nahrával s různými skupinami. V 90. letech na několik měsíců zastoupil na koncertech kytaristu Deep Purple - Ritchieho Blackmorea.

První sólové album „Not Of This Earth“ vydal v roce 1986. Za nasledující platí - „Surfing With The Alien“, „Dreaming No. 11“, „Flying In A Blue Dream“, „The Extremist“ - byl nominován na Grammy.

V roce 1996, Satriani založil projekt G3. Krom něj v něm účinkovali Steve Vai, Adrian Legg, Eric Johnson, Yngwie Malmsteen, John Petrucci, Kenny Wayne Shepherd a Robert Fripp. Skupina se stala populárnejší velmi vydařenými koncertními turné v USA, Evropě a Japonsku.

Satrianiho styl hraní je charakterický dokonalým ovládaním všech hracích technik.

Výborně ovláda tremolo, a co je nejdůležitejší, na rozdíl od mnoho jiných virtuózů, se neomezuje na technické předvedení, ale tvoří pěkné, vystavené, důmyslné skladby plné emocí.

Satriani je jedním z nejlepších novátorských a inspirativných kytaristů současnosti, čehož důkazem je velký počet muzikantů, kteří přiznávají, že je jeho tvorba fascinuje.

Joe Satriani hraje na kytarách značky Ibanez ze série JS a používá zesilovače Peavey JSX. Obě značky produkují s jeho signaturou sérii výrobků.

V rámci svého evropského turné k nové desce "Professor Satchafunkilus and the Musterion of Rock" vystoupil Joe Satriani také 3. června 2008 v Česku v pražské T-Mobile aréně.

1987 – Federální vláda schválila návrh zákona o státním podniku, k jehož zveřejnění došlo o dva dny později; zákon umožňoval podnikům větší samostatné rozhodování a podnikání, větší prostor pro "aktivitu" zaměstnanců. K 1. červenci 1988 bylo schváleno založení 412 státních podniků, v druhé etapě (k 1. lednu 1989) se jednalo o založení 1134 podniků.

2006 – Zahájila provoz sociální mikroblogovací síť Twitter

U zrodu služby obecně označované jako mikroblog stáli zaměstnanci americké internetové firmy Odeo Jack Dorsey a Biz Stone.

Ve svém počátku měl Twitter sloužit k tomu, aby lidé mohli prostřednictvím mobilů jednoduše komunikovat se skupinou ostatních uživatelů.

První pokusnou zprávu Dorsey odeslal koncem března 2006, ale zpočátku byla služba pouze pro zaměstnance firmy.

Až 15. července téhož roku byl nový komunikační kanál nabídnut všem pod názvem Twitter, jenž vychází z anglického slovesa tweet, tedy pípat.

Zejména pro mladší generaci je Twitter spolu s Facebookem naprosto samozřejmým pokračovatelem "zastaralých" komunikačních technologií jako e-mail, chat nebo instant messaging. Přispívá k tomu i skutečnost, že aplikace pro ovládání účtu na Twitteru je samozřejmou součástí většiny mobilních telefonů.

Twitter samozřejmě nemá pouze zastánce, ale i odpůrce. Těm hraje do not studie, kterou v srpnu 2009 zveřejnila společnost Pear Analytics. Ta došla k závěru, že dvě pětiny zpráv nejsou ničím jiným než bezobsažným tlacháním typu "zrovna jím sendvič". Skutečností nicméně je, že počet uživatelů Twitteru neustále stoupá - a spolu s tím i jeho vliv.

Jedním z prvních okamžiků, kdy server ukázal svou moc, byly nepokoje po údajně neregulérních volbách íránského prezidenta v roce 2009. Protestující tehdy využívali Twitter ke svolání protestních akcí proti znovuzvolenému Mahmúdu Ahmadínežádovi. Svůj mobilizační potenciál služba prokázala i při událostech takzvaného arabského jara nebo jako komunikační kanál běloruské opozice.

Twitter také změnil způsob informování o událostech. Některé zprávy se jeho prostřednictvím šíří rychleji než u klasických médií. Například oznámení o smrti nejhledanějšího teroristy světa Usámy bin Ládina si mohli lidé nejdřív přečíst právě na Twitteru, stejně jako informaci o nouzovém přistání letadla na řece Hudson uprostřed New Yorku v lednu 2009.

Svátky:

Svátek mají Jindřich, Bonaventura.

V občanském kalendáři má dnes svátek Jindřich. Etymologii tohoto jména jsme stručně vyložili již 13. července, takže rovnou přejděme k jeho slavnému nositeli.

Z mnoha francouzských, anglických a německých panovníků Jindřichů se na českém královském trůnu mihl pouze jeden - jmenoval se Jindřich Korutanský (1265-1335). Po smrti svého otce Menharta II. Gorického (1296) se stal vévodou korutanským. Jeho první manželkou byla dcera Václava II. Anna. Po vymření Přemyslovců po meči (1306) se stal náhle nejvážnějším kandidátem na osiřelý český trůn, jeho laxního přístupu však využili Habsburkové a císař Albrecht I. daroval království svému synovi Rudolfovi. Ten však brzy zemřel (1307) a Jindřich se konečně chopil koruny. Do země přišel jen s malým vojenským oddílem a tomu odpovídala i jeho vláda. Skutečnou moc uchopila zemská šlechta a Korutanec se stal její hříčkou. Země se ocitla v rozvratu, část aristokracie spolu s cisterciáckými opaty našla proto nového panovníka v Janu Lucemburském, který se stal českým králem po sňatku s Eliškou Přemyslovnou roku 1310. Jindřich musel ze země odejít. Ovdověl a znovu se oženil (1313) s Adlétou Brunšvickou, s níž zplodil dcery Adlétu a Markétu zvanou Maultasch ("Pyskatá, Otlemená"). Později ji proslavil jako "ošklivou vévodkyni" Lion Feuchtwanger.

V církevním kalendáři má dnes svůj svátek Bonaventura. Dnešní světec je patronem dětí, františkánů, teologů, dělníků, nosičů břemen a výrobců hedvábí. Narodil se roku 1221 v Bagnoreggiu (Itálie) a jmenoval se Jan Fidanza. Jméno Bonaventura mu dal František z Assisi, když jej k němu nemocného přinesla jeho matka. František malému chlapci požehnal. Za pět let přivedla matka syna k Františkovi opět a ten, když viděl zdravím kypící dítě, zvolal: "Buona ventura!" ("Jaká to šťastná událost!"). A chlapci nové jméno zůstalo. Velmi mladý vstoupil Bonaventura do františkánského řádu. V letech 1236-42 studoval v Paříži, kolem roku 1256 dosáhl doktorátu teologie a o rok později byl jmenován generálem řádu, který po 17 let prozíravě a vzorně vedl. Z pověření papeže byl roku 1273 jmenován kardinálem biskupem v Albanu a dostal za úkol vést druhý lyonský koncil. Závěru zdařilého koncilu se však již nedožil, neboť 15. července 1274 v Lyonu zemřel. Papež Sixtus IV. prohlásil velkého františkána za svatého.

Poznámky:

* Podle Kosmy

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů a další zdroje