Vzpomínáček - 15. března - Olga Schoberová a Oldřich Nový

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 15. března. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Julius Caesar, zákroky krále proti jednotě bratrské, jednání o podmínkách příměří mezi Vladislavem Jagellonským a Matyášem Korvínem, návrat Kryštofa Kolumba, právo univerzity pro Klementinum, státní bankrot, počátek Maďarské revoluce, Rolls-Royce, abdikace ruského cara Mikuláše II., Jaroslava Adamová, sjezd nezaměstnaných, popravy po čtvrtém moskevském procesu, okupace českých zemí tzv. druhé republiky vojsky nacistického Německa, Olga Schoberová, Juraj Kukura, Anna Steimarová, gen. J. Šejna pro USA nejcennějším uprchlíkem za posledních dvacet let, Vladimír Šmeral, Oldřich Nový, první internetová doména, Michail Gorbačov prvním prezidentem Sovětského svazu..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

44 př. n. l. – Zemřel Julius Caesar, římský politik a vojevůdce (* 12. nebo 13. července 100 př. n. l.)

1461 – Rektor pražské univerzity nechal zatknout několik studentů a mistrů, kteří byli podezřelí z hlásání zaniklého táborství. Následovaly zákroky krále i proti vzniklé jednotě bratrské (léta 1461-1462, 1467-1468); část bratří z Moravy se vystěhovala do Rumunska a Ruska.

1478 – Pod patronací moravského zemského hejtmana Ctibora Tovačovského z Cimburka proběhla v Brně jednání o podmínkách příměří mezi Vladislavem Jagellonským a Matyášem Korvínem.

K potvrzení došlo na schůzce obou panovníků v Olomouci.

1493 – Kryštof Kolumbus se po své první výpravě do Ameriky vrátil do Španělska.

1562 – Král Ferdinand I. udělil jezuitské koleji Klementinu právo univerzity, tj. udílet doktorské grady z filozofie a teologie; při koleji byl zřízen konvikt pro šlechtice a svatováclavský seminář pro chudší žáky. Plný vysokoškolský statut získal jezuitský ústav za císaře Matyáše v roce 1616.

1621 – Mimořádný soudní tribunál v Praze zahájil za předsednictví Karla z Lichtenštejna svou činnost na Pražském hradě. Každý z obžalovaných musel odpovědět na 236 otázek. Vlastní soudní proces byl zahájen 29. března.

1783 – K Moravě bylo administrativně připojeno rakouské Slezsko; v čele nového správního celku bylo moravskoslezské gubernium se sídlem v Brně.

1811 – Vyhlášen státní bankrot (podle finančního dekretu z 20. února t. r.), kdy nominální hodnota bankocetlí (ale i kovových mincí) devalvovala na 1/5 své hodnoty; bankocetle byly vyměněny za nové oběživo, tzv. šajny (Einlösungscheine). V Rakousku tak až do roku 1858 obíhala dvojí měna - kromě stříbrné "konvenční měny" existovala ještě papírová měna (zvaná "vídeňské číslo" neboli šajny). Jejich vzájemný kurs byl 2 : 5. Stát se tak zbavil čtyř pětin svých dluhů tím, že je z 80 % přesunul na obyvatelstvo.

1848 – Počátek Maďarské revoluce a boje za nezávislost v letech 1848 – 1849.

1848 – Pod vlivem povstání vídeňského lidu (13.-15. března) slíbil císař Ferdinand I. ústavu; kníže Metternich uprchl do Anglie, 21. března byl pověřen vedením vlády hrabě Kolovrat.

1849 – Poslanci říšského sněmu (v počtu 34, z nichž 25 bylo Čechů) vydali Prohlášení poslanců o náhlém rozpuštění sněmu říšského, v němž protestovali proti zásahu vlády; zvláštní provolání analogického obsahu vydali ještě 21. března čeští poslanci na říšském sněmu.

1883 – Vydána první novela živnostenského řádu (1859), která podstatně revidovala některé původní značně liberální předpisy o provozování řemesel a živností. Souběžně byly učiněny první kroky v oblasti dělnického zákonodárství: 17. června t. r. zřízena instituce tovární inspekce (v určité podobě již existovala v letech 1790-1825), 15. června 1884 následoval zákon o maximální délce pracovní doby (10 hodin denně v hornictví, v podnicích nad 20 zaměstnanců 11 hodin, v malovýrobě nebyla délka pracovní doby regulována).

1906 – Byla založena společnost Rolls-Royce Limited.

1917 – Abdikoval ruský car Mikuláš II. Romanov.

1925 – Narodila se Jaroslava Adamová, česká herečka

1931 – V Praze byl zahájen celonárodní sjezd nezaměstnaných; na tisíc delegátů žádalo zrušení gentského systému podpory v nezaměstnanosti a plnou státní podporu pro všechny nezaměstnané.

1938 - Byly popaveny významné osobnosti čtvrtého moskevského procesu, např. Bucharin, Rykov nebo Jagoda.

1939 – Během dne okupovala vojska nacistického Německa české země tzv. druhé republiky (na odpor se postavili vojáci 3. praporu 8. slezského pluku v Místku). Do 15. dubna byla výkonná moc svěřena vojenské správě v čele s vrchním velitelem německé armády generálem W. Brauchitschem. V Čechách byl výkonnou mocí pověřen generál J. Blaskowitz, šéfem civilní správy se stal K. Henlein. Na Moravě převzal výkonnou moc generál W. List, civilní správu J. Bürckel.

1943 – Narodila se Olga Schoberová, česká herečka

Český film se od svého počátku hemžil krásnými ženami, ale až s příchodem Olgy Schoberové získal své první nefalšované „bimbo“, ryze okrasnou dřevinu s aurou západní sexbomby, ještě posilovanou rolemi s anglickými jmény ve snímcích karikujících pokleslé západní žánry.

Z reklamního plakátu na plzeňské pivo a parodií na americké filmy to jako první češka dotáhla až na stránky Playboye a do samotného Hollywoodu a bylo nanejvýš symbolické, že její nejvýznamnější rolí se stal zhmotněný sen Jessie.

Protože nic jiného Olga Schoberová nebyla.

K věčné slávě jí stačily pouhé čtyři filmy, natočené na střídačku s naší komediální špičkou, tandemy Lipský-Brdečka (LIMONÁDOVÝ JOE, ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA) a Vorlíček-Macourek (KDO CHCE ZABÍT JESSIE, PANE, VY JSTE VDOVA).

Pánům režisérům nutno přiznat, že dobře věděli v jakých rolích chce Olgu mužské publikum vidět a podle toho (a na základě jejího nepříliš širokého hereckého repertoáru) jí je psali přímo na její božské tělo. V každém ze zmíněných čtyř filmů tak byla Olga povinně spoutána, v LIMONADOVÉM JOEOVI jí hrozilo zprznění ústředním padouchem, v KDO CHCE ZABÍT JESSII? byla zmrskána a v PANE, VY JSTE VDOVA! na ní byly roztrhány šaty.

Pro film získal fakturantku pražského Technomatu přivydělávající si toho času focením pro reklamu režisér Antonín Kachlík, který ji obsadil do vedlejší role své hudební komedie s Jiřími Suchým a Šlitrem BYLO NÁS DESET (1963). V té době chodila s kreslířem Kájou Saudkem, který jí údajně poradil, aby se obarvila na blond. Hned její druhý film, westernová parodie pánů Lipského a Brdečky LIMONÁDOVÝ JOE (1964), kde si zahrála neposkvrněného anděla Winnifred vířícího svými křídly prach na Divokém Západě, dvojím způsobem definoval její další hereckou kariéru. Jednak ji zaškatulkoval do ozdobných rolí sladkých naivek a pak jí jako herečce z východního bloku otevřel ty nejdůležitější dveře a sice ty v železné oponě.

Československý Filmexport ji následně úspěšně prodal rovnou do čtyř zahraničních filmů (tři z nich byly westerny) a hned na natáčení toho prvního se poznala se svým prvním mužem, americkým hercem a kulturistou Bradem Harrisem. Poté se s velkou pompou vrátila zpátky do českého filmu a po právem zapomenuté kriminálce SLEČNY PŘIJDOU POZDĚJI (1966) a nahořklé komedii FLÁM (1966), ztvárnila svou druhou nejznámější roli. Byla jí Jessie, vynálezkyně antigravitačních rukavic se spoře oděným tělem sexbomby, kterou si z comicso-vých políček vysní do reality roztržitý hlavní hrdina comicsové parodie dua Vorlíček-Macourek KDO CHCE ZABÍT JESSIE? (1966).

Ačkoliv doma na hlavní role nikdy nedosáhla, venku si v následujících letech vydobyla hned tři, bohužel jen v zapomenutém lechtivém trashi jako bylo Hammerovské dobrodružství VENGEANCE OF SHE (1968) či italské produkce LUCREZIA BORGIA (1968) a CALDE NOTTI DI POPPEA, LE (1969). V roce 1969 se její fotografie objevila v Playboyi mezi fotkami sexuálních symbolů toho roku, mj. i Ursully Andress a Brigitte Bardot, ke kterým byla venku často přirovnávána. Ve stejném roce se také rozvedla s Harrisem a vzala si filmového producenta Johna Calleyho, kterého předtím poznala na večírku u Barbary Streissand, kam ji vzal Miloš Forman.

Rok po svatbě se Calley stal prezidentem studia Warner Brothers, ale Olga z toho překvapivě pro svou hereckou kariéru nic nevytěžila a spokojila se s luxusem rezidence v Beverly Hills a slavnými přáteli mezi něž počítala mj. Clinta Eastwooda, Paula Newmana či Roberta Redforda. Přijela si ještě párkrát zahrát domů a sice ve Vorlíčkově komedii PANE, VY JSTE VDOVA (1970), Jakubiskově trezorovém DOVIDENIA V PEKLE, PRIATELIA (1970), Lipského a Brdečkově parodii na rodokapsy ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA (1977) a dobrodružném VRAKU (1983). Stejně jako Brigitte Bardot tak na plátně nikdy nezestárla a zůstala navždy symbolem přirozené a smyslné krásy uctívané v 60. letech.

S Calleym se rozvedla a žije střídavě ve státech a Praze, kde má řadu přítelkyň, mimo jiné Květu Fialovou, s níž si zahrála v „limonádníkovi“ a „adéle“ a o návrat k herectví ani o média trvale nejeví zájem. Z prvního manželství má dceru Barbrinku.

1947 – Narodil se Juraj Kukura, slovenský herec

1962 – Zemřela Anna Steimarová, česká herečka (* 7. července 1889)

1966 – Národní shromáždění přijalo zákon o vysokých školách, který mj. upravoval absolventské tituly; zákon nabyl účinnosti od 1. května t. r.

1968 – Americký list Evening Star napsal, že gen. J. Šejna je pro USA nejcennějším uprchlíkem za posledních dvacet let. Ochotně poskytuje informace o Varšavské smlouvě, o důvěrných záležitostech KSČ.

1982 – Zemřel Vladimír Šmeral, český herec (* 16.října 1903)

1983 – Zemřel Oldřich Nový, herec, filmový režisér a zakladatel Nového divadla (* 7. srpna 1889)

Oldřich Albín Nový (7. srpna 1899 – 15. března 1983) byl český filmový a divadelní herec, režisér, skladatel, dramaturg a zpěvák.

Ke hraní jej přivedl převážně otec Antonín, který jako pražský vrchní hasič zajišťoval požární hlídku ve všech tehdejších kinech a strýc Miloš Nový, jenž jej brával s sebou do Národního divadla, kde hrál.

Od roku 1918 dostal angažmá v divadle v Ostravě.

O rok později odešel do Brna, kde se stal ředitelem tamní operety v Národním divadle.

Jeho přínosem tomuto žánru bylo hlavně zinteligentnění děje, odstranění pozlátka a přiblížení divákovi ale zároveň zvýšení jeho umělecké hodnoty.

Po patnácti leteh odsud pro neshody ve vedení a dramaturgování odešel do Prahy, kde se stal ředitelem Nového divadla.

Zde mohl konečně vyzkoušet žánr, který v Brně neprosadil: hudební komedii.

Na rozdíl od operety, kde jsou nejdůležitější písně a jednotlivé komické výstupy působí spíše jako předehra k árii na aplaus, v hudební komedii (tak jak ji Nový pojímal) byla píseň spíše pokračováním mluveného dialogu, který přejde do zpěvu jen proto, že slovo nezpívané již k vyjádření citů nestačí. Zahájil v roce 1934 komedií "Štěstí do domu" a pokračoval nespočetnou řadou dalších titulů, kritikou velmi vysoce hodnocených. Teprve po filmových úspěších se Novému podařilo naplnit divadlo tak, že s jedním titulem vydržel celou sezónu. Jeho divadlo bylo charakterizováno jako "opereta pro kulturní lidi" (E. Bass).

Zde byl celou válku až do roku 1944, kdy jej společně s jeho ženou Alicí odvezli do koncentračního tábora. Nový odjel do Osterode v Sasku a jeho manželka do Terezína. Důvodem byl její židovský původ a že se s ní Oldřich odmítl rozvést a chránil ji celou válku. Pravděpodobně jí tím zachránil život.

Za okupace se však paradoxně i nejvíc prosadil ve filmu. Laškoval s ním již i v roce 1922 v němém filmu Přemysla Pražského Neznámá kráska, ale od té doby se objevil jen v malých roličkách. Až 1939 přišel Mac Frič a jeho Kristian. To byl jeho nejúspěšnější film. Následovalo mnoho hudebních komedií, které obvykle od hloupého scénáře zachraňoval svým skvělým herectvím.

Po válce jej politický režim umělecky zničil. Jeho milovanou operetu a hudební komedii označil za buržoazní přežitek a zakázal i filmovou tvorbu, jež není v duchu se socialistickým realismem (budovatelství). Největší poválečný filmový úspěch přišel s rolí René Skalského v parodii na romantický žánr Pytlákova schovanka. Úspěch se však dostavil až mnohem později - dobové publikum parodii většinou nepochopilo a komunistická kritika film odvrhla s tím, že „bolo škoda filmovacieho materiálu“. Dále se Nový objevoval spíše v menších vedlejších rolích méně zajímavých a nehodnotných snímků (z tohoto stereotypu vybočuje například film Fantom Morrisvillu a režiséra Podskalského Světáci).

Většinu energie zaměřil na divadlo, hostoval po celé republice, režíroval několik úspěšných her i hrál mnoho úspěšných hlavních rolí. Mimo jiné v karlínském hudebním divadle režíroval velmi oblíbenou operetu Mamzelle Nitouche, ve které zpíval Célesténa po boku Stanislavy Součkové.

Několik posledních příležitostí mu přinesla televize. Zahrál si v bakalářské povídce a především v osmidílném seriálu Fan Vavřincové (mimochodem autorka námětu filmu Eva tropí hlouposti) a Jaroslava Dudka Taková normální rodinka (1967 - 1971), kde ztvárnil neodolatelně komisního, ale lidsky půvabného účetního Jana Koníčka.

Posledních deset let života téměř nevycházel ze svého bytu, protože nechtěl být svými fanoušky poznán. Chtěl zůstat v paměti jako milovaný Oldřich Nový, Kristian.

Jeho životním krédem bylo: “Smích je kořením života a dokud se člověk dovede smát, je živ. Až se začnou všichni lidé na sebe usmívat a přestanou si kopat jámy, pak bude na světě blaze. “. Podle něho žil, tvořil i jednal.

Oldřichu Novému jsou také věnovány fanouškovské stránky, obsahující množství fotografií, k nimž přibudou i všechny dosud nalezené nahrávky tohoto herce, včetně raných písniček z brněnského období a rozsáhlé dokumentaristické písemné práce o jeho divadelní činnosti. Většina písniček vyšla na CD Kombiné něžné.

1985 – Byla zaregistrována první internetová doména (symbolics.com).

1990 – Michail Sergejevič Gorbačov byl zvolen prvním prezidentem Sovětského svazu.

Svátky:

Svátek mají Ida, Longin a Luisa de Marillac.

V občanském kalendáři má dnes svátek Ida. Toto jméno má germánský základ id, což znamená "čin", nebo je základem slovo itis, "žena". Také se může jednat o zkrácené formy jmen staroskandinávské bohyně mládí a jara Idaberga, Alida či Iduna.

V římském kalendáři jsou uvedeny hned dvě Idy a obě slaví svůj svátek 13. dubna. Ida z Bologne se narodila kolem roku 1040 v Bouillonu (Francie) a po smrti svého muže (1070) rozdala veškerý svůj majetek klášterům a kostelům v Arrasu. Zemřela 13. dubna roku 1113. Druhá byla Ida z Lovaně (Belgie) a narodila se kolem roku 1211. Ve své době byla uznávanou mystičkou a nesla na svém těle stigmata. Zemřela kolem roku 1290 ve Walemu (Belgie).

V církevním kalendáři má svátek Longin. Podle evangelistů byl velitelem římských vojáků na Kalvárii, pouze Jan mu tuto vojenskou funkci upírá. Longin vstoupil do dějin tím, že probodl Kristův bok a hned potom uvěřil v jeho vzkříšení.

V kalendáři je dnes také připomenuta Luisa de Marillac. Narodila se 12. srpna 1591 v Paříži a po nabytí vynikajícího vzdělání se v 21 letech provdala. Luisin muž po dvanáctiletém manželství zemřel a mladá vdova zůstala sama se svým malým synkem. V době smutku a nejistoty poznala Luisa Vincence z Pauly, velkého misionáře a obnovitele řeholního života ve Francii. Vincenc, o deset let starší než Luisa, založil sdružení měšťanských paní, které se věnovalo opatrování starých a nemocných lidí.

Kněží, kteří se během let shromáždili kolem obdivovaného vesnického faráře, zakládali pak nová sdružení všude, kde konali misie. Vincenc z Pauly se stal duchovním vůdcem a vzorem Luisy de Marillac. Ukázal mladé ženě cestu k charitativní činnosti. Luisa založila roku 1633 se svým učitelem v Paříži společnost milosrdných sester, byla jejich první generální představenou a v této funkci 15. března 1660 zemřela. Za svatou ji prohlásil 11. března 1934 papež Pius XI. Od roku 1960 je patronkou všech sociálních pracovníků.

Další zajímavosti (například teplotní rekordy) můžete sledovat tak, že mě budete následovat na Twitteru. :-)

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze a další zdroje