Vzpomínáček - 14. května

Napíšu-li, že Paroubek nebo Nečas ho mají malýho, přečte si to 10 000 lidí. Já vám ale přináším fakta - všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 14. května. Události dnešního dne jsou zajímavé. Jaké? Čtěte dál...

Svátek mají Bonifác (z Tarsu) a Matěj.

V občanském a světovém církevním kalendáři má dnes svůj svátek Bonifác. Je posledním "zmrzlým mužem". Jeho jméno vychází z latinského výrazu (homo) boni fati, což označuje "člověka dobrého osudu". My bychom řekli, že každý Bonifác je šťastlivec.

Světcem dnešního dne je Bonifác z Tarsu. O jeho životě toho mnoho nevíme, poněvadž většina údajů je legendárních. Narodil se prý ve 3. století v Římě. Jednou jej vyslala jakási bohatá křesťanská Římanka do Tarsu v Malé Asii (dnes Turecko), aby tam pro ni se svými druhy vyhledával ostatky mučedníků. Bonifác toho o křesťanství příliš nevěděl, bral cestu spíše jako povyražení. Když však dorazil na místo určení, zažil obrovský šok. Uviděl, jak jsou zde křesťané krutě a bez soucitu v celých zástupech veřejně zabíjeni. Pod vlivem tohoto hrůzného zážitku se veřejně přihlásil k víře Ježíšově. Byl pochopitelně okamžitě uvězněn a po krutém mučení jej biřicové vhodili do vařící se smůly. Legenda vypravuje, že zděšení Bonifácovi přátelé přinesli nakonec do Říma ostatky jenom jednoho mučedníka - Bonifáce. Ve "Věčném městě" je pohřbili na via Latina. To vše se prý odehrálo kolem roku 306.

V českém církevním kalendáři má dnes svůj svátek patron stavebních dělníků, řezníků, cukrářů, kovářů a krejčích - apoštol Matěj. Ve světovém kalendáři i v našem občanském je však tradičně slaven již 24. února, tehdy jsme o něm také pojednali obšírněji.

Události:

1107 – Českým knížetem se stal SVATOPLUK [1107-1109]; současně byl určen jeho nástupcem mladší bratr Bořivoje - Vladislav (podporoval Svatopluka). Bořivoj II. uprchl do Říše.

1855 – Byla poprvé vydána kniha Babička Boženy Němcové.

1869 – Vstoupil v platnost zákon o všeobecné povinné školní docházce, modernizující zastaralé předpisy z počátku 19. století. Prodlužoval školní docházku na 8 let a zřizoval školy všude tam, kde "v okruhu jedné hodiny po dobu nejméně 5 let žije více než 50 dětí". Zlepšilo se i postavení učitelů jak po stránce jejich přípravy, tak i materiálního zabezpečení, přičemž náklady na provoz obecné školy se přesunuly na obec a za vzdělávání učitelů zodpovídal stát.

1907 – Za neobvykle vysoké volební účasti (84 % zapsaných voličů) proběhly první volby do říšské rady podle nového volebního zákona; o 516 křesel se ucházelo v Rakousku téměř 40 politických stran a bloků. Z celkového počtu 108 českých mandátů získali agrárníci 28, mladočesko-staročeské seskupení 26, sociální demokracie 24, klerikální strana 17, uskupení "české státoprávní demokracie" (národní socialisté, radikální pokrokáři a státoprávníci) 9, pokroková strana 2 a zbývající 2 mandáty získali tzv. neodvislí poslanci. Nejsilnější německou stranou se stala v českých zemích sociální demokracie (21 mandátů), pak následovali agrárníci (19), pokrokoví (14), lidová německá strana (13), nacionální radikálové (12).

1909 – T. G. Masaryk vystoupil v říšské radě (v květnu 1907 znovu zvolen poslancem) s kritikou praktik rakouské justice v tzv. záhřebském procesu, který byl veden od 3. března t. r. s 53 účastníky údajného velkosrbského spiknutí (obchodníky, učiteli, duchovními). Státní zástupce žádal pro všechny trest smrti. Podobně vystoupil Masaryk i v tzv. Friedjungově procesu; rakouský historik H. Friedjung uveřejnil v Neue Freie Presse úvahu o srbské diverzi a opíral se o dokumentaci získanou vyslancem Forgáchem. Prof. Masaryk usvědčil záhřebský tribunál i Friedjunga, že stavějí svou argumentací na falzifikátech. Nakonec bylo řízení 2. dubna 1910 zastaveno. Na základě těchto případů podrobil Masaryk kritice celý systém rakouské diplomacie a zahraniční politiky ministra Aehrenthala.

1918 – Při železničním přesunu legií z Ruska do Vladivostoku došlo k incidentu v Čeljabinsku; z vlaku s maďarskými zajatci vyhodil kdosi kus železa, který těžce zranil legionáře. Českoslovenští vojáci zastavili vlak a na místě zabili pachatele. Místní sovět při vyšetřování incidentu zatkl stráž legionářů. Legionáři se zmocnili zbraní, osvobodili své zatčené druhy a dočasně obsadili město. Narůstalo napětí mezi bolševickými úřady a legiemi.

1921 – Z iniciativy levice sociální demokracie se sešel v Praze ustavující sjezd Komunistické strany Československa, který přijal 21 podmínek ke vstupu do Komunistické internacionály. Již 16. ledna t. r. byla ustavena komunistická strana v politicky nezralém prostředí Slovenska a Podkarpatské Rusi a podobně v březnu t. r. se utvořila německá komunistická sekce. Na požadavek kongresu Kominterny byla v Praze ustavena jednotná KSČ (30. října-2. listopadu 1921), kdy splynuly s KSČ dosud samostatné organizace polských, německých a židovských komunistů.

1940 – Američtí podnikatelé bratři McDonaldové otevřeli svou první restauraci McDonald's v San Bernardinu v Kalifornii.

1948 – Vznikl stát Izrael. ~ V odpoledních hodinách, po vyhlášení nezávislosti Izraele (s Davidem Ben Gurionem jako premiérem) překročily armády okolních arabských zemí hranice Izraele a oficiálně začala první arabsko-izraelská válka.

1950 – V ČSR začala rozsáhlá propagandistická kampaň – podpisová akce k rezoluci sjezdu obránců míru ve Stockholmu. Do konce května podepsalo tzv. Stockholmskou výzvu 9 448 548 občanů ČSR.

1955 – Byla podepsána Varšavská smlouva.

1968 – Byla ustavena organizace Dílo koncilové obrody v čele s pražským apoštolským administrátorem F. Tomáškem.

1990 – Vláda projednala časový harmonogram hospodářské reformy a rozhodla o jejím radikálním urychlení (prosazeno stanovisko ministra financí V. Klause, jemuž oponoval především tehdejší místopředseda vlády a zastánce "třetí cesty" V. Komárek); současně mělo dojít k 1. lednu 1991 k uvolnění tvorby cen a k volné vnitřní směnitelnosti československé koruny.

1993 – U příležitosti 600. výročí mučednické smrti Jana Nepomuckého se konala v Nepomuku na Plzeňsku světová pouť věřících