Vzpomínáček - 14. května - Frank Sinatra

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 14. května. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Kníže Svatopluk, Karel IV., Babička Boženy Němcové, Vilém Mrštík, zákon o všeobecné povinné školní docházce, volby do říšské rady, T. G. Masaryk a záhřebský proces, incident v Čeljabinsku, ustavující sjezd Komunistické strany Československa, Eduard Petiška, Mickey Mouse, Viktor Dyk, první McDonald's, George Lucas, nový stát Izrael a první arabsko-izraelská válka, Robert Zemeckis, Varšavská smlouva, 14. květen 1968-1970, Mark Zuckerberg, harmonogram hospodářské reformy, světová pouť věřících v Nepomuku, Frank Sinatra..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1107 – Českým knížetem se stal Svatopluk [1107-1109]; současně byl určen jeho nástupcem mladší bratr Bořivoje - Vladislav (podporoval Svatopluka). Bořivoj II. uprchl do Říše.

1316 – Narodil se Karel IV., římský císař († 29. listopadu 1378)

1855 – Byla poprvé vydána kniha Babička Boženy Němcové.

1863 – Narodil se Vilém Mrštík, český spisovatel († 2. března 1912)

1869 – Vstoupil v platnost zákon o všeobecné povinné školní docházce, modernizující zastaralé předpisy z počátku 19. století. Prodlužoval školní docházku na 8 let a zřizoval školy všude tam, kde "v okruhu jedné hodiny po dobu nejméně 5 let žije více než 50 dětí". Zlepšilo se i postavení učitelů jak po stránce jejich přípravy, tak i materiálního zabezpečení, přičemž náklady na provoz obecné školy se přesunuly na obec a za vzdělávání učitelů zodpovídal stát.

1907 – Za neobvykle vysoké volební účasti (84 % zapsaných voličů) proběhly první volby do říšské rady podle nového volebního zákona; o 516 křesel se ucházelo v Rakousku téměř 40 politických stran a bloků. Z celkového počtu 108 českých mandátů získali agrárníci 28, mladočesko-staročeské seskupení 26, sociální demokracie 24, klerikální strana 17, uskupení "české státoprávní demokracie" (národní socialisté, radikální pokrokáři a státoprávníci) 9, pokroková strana 2 a zbývající 2 mandáty získali tzv. neodvislí poslanci. Nejsilnější německou stranou se stala v českých zemích sociální demokracie (21 mandátů), pak následovali agrárníci (19), pokrokoví (14), lidová německá strana (13), nacionální radikálové (12).

1909 – T. G. Masaryk vystoupil v říšské radě (v květnu 1907 znovu zvolen poslancem) s kritikou praktik rakouské justice v tzv. záhřebském procesu, který byl veden od 3. března t. r. s 53 účastníky údajného velkosrbského spiknutí (obchodníky, učiteli, duchovními). Státní zástupce žádal pro všechny trest smrti. Podobně vystoupil Masaryk i v tzv. Friedjungově procesu; rakouský historik H. Friedjung uveřejnil v Neue Freie Presse úvahu o srbské diverzi a opíral se o dokumentaci získanou vyslancem Forgáchem. Prof. Masaryk usvědčil záhřebský tribunál i Friedjunga, že stavějí svou argumentací na falzifikátech. Nakonec bylo řízení 2. dubna 1910 zastaveno. Na základě těchto případů podrobil Masaryk kritice celý systém rakouské diplomacie a zahraniční politiky ministra Aehrenthala.

1918 – Při železničním přesunu legií z Ruska do Vladivostoku došlo k incidentu v Čeljabinsku; z vlaku s maďarskými zajatci vyhodil kdosi kus železa, který těžce zranil legionáře. Českoslovenští vojáci zastavili vlak a na místě zabili pachatele. Místní sovět při vyšetřování incidentu zatkl stráž legionářů. Legionáři se zmocnili zbraní, osvobodili své zatčené druhy a dočasně obsadili město. Narůstalo napětí mezi bolševickými úřady a legiemi.

1921 – Z iniciativy levice sociální demokracie se sešel v Praze ustavující sjezd Komunistické strany Československa, který přijal 21 podmínek ke vstupu do Komunistické internacionály. Již 16. ledna t. r. byla ustavena komunistická strana v politicky nezralém prostředí Slovenska a Podkarpatské Rusi a podobně v březnu t. r. se utvořila německá komunistická sekce. Na požadavek kongresu Kominterny byla v Praze ustavena jednotná KSČ (30. října-2. listopadu 1921), kdy splynuly s KSČ dosud samostatné organizace polských, německých a židovských komunistů.

1924 – Narodil se Eduard Petiška, český spisovatel († 6. června 1987)

1928 – Poprvé se objevila postavička Mickey Mouse.

1931 – Zemřel Viktor Dyk, český básník a politik (* 31. prosince 1877)

1940 – Američtí podnikatelé bratři McDonaldové otevřeli svou první restauraci McDonald's v San Bernardinu v Kalifornii.

1944 – Narodil se George Lucas, americký filmový režisér, autor Hvězdných válek

1948 – Vznikl stát Izrael.

V odpoledních hodinách, po vyhlášení nezávislosti Izraele (s Davidem Ben Gurionem jako premiérem) překročily armády okolních arabských zemí hranice Izraele a oficiálně začala první arabsko-izraelská válka.

1950 – V ČSR začala rozsáhlá propagandistická kampaň – podpisová akce k rezoluci sjezdu obránců míru ve Stockholmu. Do konce května podepsalo tzv. Stockholmskou výzvu 9 448 548 občanů ČSR.

1952 – Narodil se Robert Zemeckis, americký filmový režisér, producent a scenárista

1955 – Byla podepsána Varšavská smlouva.

1968 – na tiskové konferenci hovoří O. Černík, G. Husák a O. Šik.

Časopis Sovětskaja Rossija uveřejňuje článek o „protisovětské činnosti T. G. Masaryka“, na který reaguje druhý den deník Práce.

Skončila činnost dosavadního Mírového hnutí katolického duchovenstva a byla ustavena organizace Dílo koncilové obrody v čele s pražským apoštolským administrátorem F. Tomáškem.

1969 – Sekretariát ÚV KSČ projednával postup vůči signatářům výzvy „2000 slov“, otištěné 27. 6. 1968, a také proti těm, kteří v Národním shromáždění 18. 10. 1968 hlasovali proti dohodě o umístění sovětských vojsk na čs. území.

Na ustavující schůzi politické komise ústředního výboru Národní fronty byl zvolen tajemníkem tohoto výboru M. Vacík.

Podle zprávy Rudého práva uzavřelo vedení ČTK případ bývalého náměstka ústředního ředitele Lubomíra Fišera, který v listopadu 1968 opustil republiku. Byl s ním proto rozvázán pracovní poměr a soudní cestou bude vymáhána náhrada škod, jež jeho útěkem byly ČTK způsobeny.

1970 – V Praze se konalo slavnostní shromáždění Čs. armády k 15. výročí Varšavské smlouvy, na němž hovořil ministr národní obrany M. Dzúr.

Rudé právo přineslo článek J. Vaňka „Plameny hněvu“ o lokomotivním depu Plzeň a stať K. Dobrovolného „Londýnská emigrace a ideologický kontraband“.

1984 – Narodil se Mark Zuckerberg, americký podnikatel, zakladatel Facebooku

1990 – Vláda projednala časový harmonogram hospodářské reformy a rozhodla o jejím radikálním urychlení (prosazeno stanovisko ministra financí V. Klause, jemuž oponoval především tehdejší místopředseda vlády a zastánce "třetí cesty" V. Komárek); současně mělo dojít k 1. lednu 1991 k uvolnění tvorby cen a k volné vnitřní směnitelnosti československé koruny.

1993 – U příležitosti 600. výročí mučednické smrti Jana Nepomuckého se konala v Nepomuku na Plzeňsku světová pouť věřících.

1998 - Zemřel Frank Sinatra, americký zpěvák a herec (* 12. prosince 1915)

Legenda světové populární hudby, zpěvák a herec Frank Sinatra, vl. jm. Francis Albert Sinatra.

Majitel dokonalého hlasu, zpěvák výborných technických kvalit, schopný dokonalého vcítění do písně.

Původem z amerického státu New Jersey (narozen v r. 1915, syn italských rodičů).

Pod vlivem Binga Crosbyho začínal na večírcích a v kavárnách, později zpívá v místních rádiích.

V r. 1939 přijímá angažmá v orch. Harryho Jamese. Z té doby pocházejí i první nahrávky.

V letech 1940 - 42 zpívá s orchestrem Tommy Dorseye, stává se velmi populárním a hlavně ženským idolem.

S Dorseym nazpíval řadu úspěšných písní, např. I´ll Be Seeing You, East Of The Sun, I´ll Never Smile Again, Night And Day atd.

Objevuje se i ve filmových muzikálech Las Vegas Nights (1941) a Ship Ahoy (1942).

Jako sólista nahrává od r. 1943 a jedním z prvních sólových hitů je např. píseň All Or Nothing At All. V r. 1944 účinkuje v dalších muzikálech Higher And Higher (z něho hit I Couldn´t Sleep A Wink Last Night) a Step Lively. Objevil se i v muzikálu On The Town a v hud. komedii Anchor Awerligh (1945), ze které pochází další hit - I Fall In Love Too Easily.

Za roli v krátkém filmu The House I Live In dostal Oscara. Po řadě dalších hitů, např. It Happened In Brooklyn (1947), Kissing Bandit (1948) a Double Dynamite (1951) dochází počátkem 50. let k ústupu z nejvyšších pozic, přestože i další nahrávky jsou vesměs velmi ceněny.

V r. 1953 slaví úspěšný návrat jako herec ve filmu From Here To Eternity (Oscar) a postupně se prosazují i další nahrávky (např. s orchestry Gordona Jenkinse, Billyho Maye, Nelsona Riddlea a Quincy Jonese). Alba „Come Fly With Me“ a „Sings For Only The Lonely“ se dostávají na vrchol amer. hitparády, za desku „Come Dance With Me!“ dostává cenu Grammy.

V 50. letech hraje i v řadě dalších muzikálů, např. Young At Heart (1954, se slavnou titulní písní), Guys And Dolls (1955), High Society (1956), Pal Joey (1957), Can Can (1960). Role získal i v řadě filmů, např. The Man With The Golden Arm (1955, přepis divadel. hry), Johnny Concho (1956), King Go Forth (1958), A Hole In The Head (1959). V r. 1960 se staví do čela vlastní gramofirmy Reprise.

Svůj okruh posluchačů si udržuje i v 60. letech. Mezi nejúspěšnější písně tohoto období se zařadily: Pocketful Of Miracles (1961), Call Me Irresponsible (1963), Strangers In The Night (1966, cena Grammy, 1. v amer. hitp.), Something Stupid (1967, duet s dcerou Nancy, 1. v amer. hitp.). Mezi alby se nejlépe vedlo deskám „Nice ´n´ Easy“, „Strangers In The Night“ - obě 1. v amer. hitp., „September Of My Years“, „A Man And His Music“ - v obou případech cena Grammy.

Úspěšné filmové role absolvoval ve filmech Manchurian Candidate (1962), Robin And 7 Hoods (1964), Von Ryan´s Express (1965), Assault On A Queen (1966), Tony Rome (1967), Lady In Cement (1968), The Detective (1968). Zároveň začíná pracovat i jako film. producent a režisér (v r. 1965 film None But Brave).

Po krátké pauze v nahrávání poč. 70. let se vrací, nicméně stále více ustupuje z hvězdných pozic. V r. 1977 se objevil v televizním filmu Contract On Cherry Street a v r. 1980 v TV filmu First Deadly Sin. Po albu „L. A. Is My Lady“ se nové nahrávky neobjevují. Zemřel v květnu 1998.

Svátky:

Svátek mají Bonifác (z Tarsu) a Matěj.

V občanském a světovém církevním kalendáři má dnes svůj svátek Bonifác. Je posledním "zmrzlým mužem". Jeho jméno vychází z latinského výrazu (homo) boni fati, což označuje "člověka dobrého osudu". My bychom řekli, že každý Bonifác je šťastlivec.

Světcem dnešního dne je Bonifác z Tarsu. O jeho životě toho mnoho nevíme, poněvadž většina údajů je legendárních. Narodil se prý ve 3. století v Římě. Jednou jej vyslala jakási bohatá křesťanská Římanka do Tarsu v Malé Asii (dnes Turecko), aby tam pro ni se svými druhy vyhledával ostatky mučedníků. Bonifác toho o křesťanství příliš nevěděl, bral cestu spíše jako povyražení. Když však dorazil na místo určení, zažil obrovský šok. Uviděl, jak jsou zde křesťané krutě a bez soucitu v celých zástupech veřejně zabíjeni. Pod vlivem tohoto hrůzného zážitku se veřejně přihlásil k víře Ježíšově. Byl pochopitelně okamžitě uvězněn a po krutém mučení jej biřicové vhodili do vařící se smůly. Legenda vypravuje, že zděšení Bonifácovi přátelé přinesli nakonec do Říma ostatky jenom jednoho mučedníka - Bonifáce. Ve "Věčném městě" je pohřbili na via Latina. To vše se prý odehrálo kolem roku 306.

V českém církevním kalendáři má dnes svůj svátek patron stavebních dělníků, řezníků, cukrářů, kovářů a krejčích - apoštol Matěj. Ve světovém kalendáři i v našem občanském je však tradičně slaven již 24. února, tehdy jsme o něm také pojednali obšírněji.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů a další zdroje