Vzpomínáček - 13. srpna - Berlínská zeď

Vy ještě nevíte co je Vzpomínáček? Vzpomínáček je všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 13. srpna. Povstání Dalibora z Kozojed, Tenochtitlán dobyt, Valdštejn sesazen, poslední robotní patent Marie Terezie, Alfred Hitchcock, Felix Wankel, Fidel Castro, Václav Laurin, Berlínská zeď, roky 1968 a 1969, povodně 2002... Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál..

Události:

1496 – Na Litoměřicku vypuklo povstání poddaných proti Adamu Ploskovskému z Drahonic podporované Daliborem z Kozojed.

1521 – Tenochtitlán, hlavní město aztécké říše, byl dobyt španělským conquistadorem Hernánem Cortésem.

1630 – Císař vydal rozhodnutí o sesazení Valdštejna z velení císařské armády.

1704 – Posílená císařská armáda porazila francouzsko-bavorské vojsko u Hochstädtu.

1775 – Marie Terezie vydala (na návrh F. Blanca) poslední robotní patent pro Čechy (7. září t. r. pro Moravu), který rozdělil poddané do 11 robotních tříd podle majetku. Toto rozdělení se pak stalo základem pro berní zatížení poddaných: od podruhů, kteří nevlastnili půdu, neplatili tedy žádnou daň a měli konat robotu 13 dnů ročně, až po sedláky, kteří platili 42 zlatých 45 krejcarů roční kontribuce a týdně museli konat třídenní robotu se čtyřmi kusy potažního dobytka a mimo to ještě pěší robotu jednou osobou tři dny v týdnu v době od 16. května do 28. září. Současně byla stanovena délka robotního pracovního dne: v zimě na 8 hodin, v létě na 12 hodin včetně přestávky na oběd a na cestu do práce a z práce. Reforma přinesla úlevu hlavně sedlákům.

1879 – Byl odvolán provizorní Stremayrův kabinet a jmenována vláda šestačtyřicetiletého hraběte E. Taaffeho; členem vlády se stal i A. Pražák jako ministr-krajan. V průběhu srpna a září došlo ve Vídni k jednání českých politiků s vládou; 16. září byly dohodnuty za účasti J. Clam-Martinice, J. Lobkovice, F. L. Riegra, J. Grégra a zástupců vlády zásady vstupu českých poslanců do říšské rady.

1899 – Narodil se Alfred Hitchcock, filmový režisér († 29. dubna 1980)

1902 – Narodil se Felix Wankel, německý vynálezce († 9. října 1988)

1904 – V Trutnově se ustavila Deutsche Arbeiterpartei in Österreich; o tomto kroku se jednalo již na konferenci v Ústí nad Labem 15. listopadu 1903.

1926 – Narodil se Fidel Castro, kubánský revolucionář a prezident

1929 – Se v pražském kině Lucerna promítal první zvukový film - americký film Loď komediantů.

1930 – Zemřel Václav Laurin, český technik, podnikatel a průmyslník (* 16. října 1865) Pro zajímavost, včerejší Vzpomínáček připomenul úmrtí jeho kolegy Klementa, který zemřel o osm let později.

1961 – Komunistická vláda v NDR zahájila stavbu Berlínské zdi.

Státní a stranické orgány NDR se rozhodly provést opatření, která měla zabránit útěkům občanů. Ještě 15. července 1961 dementuje na své tiskové konferenci Walter Ulbricht jakékoliv úmysly hranici v Berlíně uzavřít. K rozhodnutí došlo zřejmě především z iniciativy N. S. Chruščova na setkání nejvyšších představitelů Varšavské smlouvy v Moskvě 3. až 5. srpna 1961. Dne 11. srpna 1961 schvaluje Lidová komora NDR moskevská usnesení a 12. srpna 1961 uzavírá ministerská rada NDR usnesení o nasazení ozbrojených sil země na hranicích v Berlíně a o jejich uzavření. Západní informační služby byly o plánech sovětského bloku informovány, byly však překvapeny jejich rychlým převedením do praxe.

V noci z 12. na 13. srpna 1961 obsadily ozbrojené síly NDR (armáda, policie, pohraniční stráž a jednotky podnikových milicí) hranice k Západnímu Berlínu a přerušily, nejdříve jen pomocí ostnatého drátu, spojení mezi východním a Západním Berlínem. Teprve o tři dny později, 16. srpna, vzhledem k absenci jakékoliv reakce z americké strany, začal být drát nahrazován zdí v pravém slova smyslu. V příštích měsících došlo k vybudování opevnění hranic mezi NDR a SRN, což upevnilo nepropustnost hranic mezi státy Východního bloku a okolními státy. Tyto hranice se i z toho důvodu označují jako „železná opona“.

Zeď pozůstávala z více částí. Vlastní zeď, jak je známá, ležela těsně na hranici k západním sektorům (vně byly asi dva metry pozemku, ještě patřícího k východnímu Berlínu). Tato zeď se skládala z betonových, asi 3,6 metru vysokých panelů. Na východní straně se pak nacházelo rozdílně široké pásmo, skládající se z různých ochranných pásů: ostnatý drát, pás pro psy, pro pohraniční stráž, různé (i protitankové) zátarasy, a další zeď směrem na východ. Každých několik set metrů stála strážní věž. V průběhu doby byla zeď neustále modernizována, jsou známy čtyři generace modelů. Domy, stojící přímo na východoberlínské straně zdi, byly většinou neobydlené, dveře a okna byly zazděny.

Zeď měla celkovou délku 165 km (45 km s hranicí Západního Berlína, 120 km čítala hranice mezi Západním Berlínem a Braniborskem).

Památná je návštěva prezidenta USA J. F. Kennedyho v Berlíně roku 1963, který svou řeč ukončil německy pronesenou větou „Ich bin ein Berliner!“ („Jsem Berlíňan!“).

1968 – schůze předsednictva ÚV KSČ jednala o stavu příprav mimořádného XIV. sjezdu KSČ a přípravách federativního uspořádání republiky. A. Indra a D. Kolder navrhli přednostně projednat jimi zpracovaný návrh Prohlášení k situaci v zemi. Návrh byl odmítnut s tím, aby jeho předkladatelé vypracovali návrh konkrétních opatření, pokud by jejich nezbytnost vyplynula ze skutečné situace a předložili tento návrh na zasedání předsednictva ÚV KSČ 20. 8. ~ A. Dubček hovoří telefonicky s L. Brežněvem, který vyjadřuje nespokojenost s plněním dohod v Čierné nad Tisou a Bratislavě. Hovoru, který trval 75 minut, se zúčastnil také J. Smrkovský. ~ Sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko jednal s A. Dubčekem a O. Černíkem. ~ Ministr kultury a informací M. Galuška přijal poradce prezidenta USA Rogera Stevense a amerického spisovatele Stanleye Younga. ~ Sovětský ministr národní obrany A. Grečko spolu s náčelníkem Hlavní politické správy Rudé armády I. I. Jepišovem přiletěli do Drážďan, aby se seznámili s prací velitelů, štábů a politických orgánů ve vojenských útvarech NDR, jak informoval sovětský deník Krasnaja zvězda. ~ Skupina čs. novinářů navštívila v Bonnu ministra rozvojové pomoci J. Wischnewského, který je informoval o otázkách vnitřní a zahraniční politiky Německé spolkové republiky. ~ Rada Národního výboru hl.m. Prahy vydala prohlášení, že „konání veřejného shromáždění občanů je třeba hlásit včas příslušnému Národnímu výboru... a pokud jde o podpisové akce, je nutno si vyžádat souhlas ke zvláštnímu užívání veřejného prostranství“. Pro tzv. Hyde Park, kterým se až dosud stala proluka po bývalém paláci Myslbek Na Příkopě a na Staroměstském náměstí, byla vyhrazena část plochy na letenské pláni v Praze.

1969 – V Praze se konal aktiv 10 000 funkcionářů KSČ, k nimž promluvil G. Husák a varoval „před antisocialistickým spiknutím“ a vyzýval k odmítnutí pokusů o provokace. ~ Podobné aktivy se konaly i v ostatních krajských městech, v Českých Budějovicích hovořil L. Štrougal, v Hradci Králové E. Erban, O. Černík v Plzni, J. Piller v Pardubicích a o dva dny později v Brně opět G. Husák. ~ Předsednictvo Svazu českých novinářů projednalo na své schůzi pracovní podmínky a materiální zabezpečení novinářů, jak o tom jednal federální výbor pro tisk a informace, vzalo na vědomí postup práce na zákonu o postavení novinářů, jednalo o obnovení vydávání časopisu Svět v obrazech a o přípravě nového svazového týdeníku. V závěru se obrátilo na všechny orgány a funkcionáře SČN s dopisem, v němž uvádí, že „těžkosti, které v naší zemi vznikly, nelze řešit ani zatrpklostí ani pasivitou, a tím méně podléháním akcím extrémních živlů“. Dále apelovalo na „co nejvíc moudrosti, občanské a lidské odpovědnosti“. ~ Předsednictvo Čs. Svazu protifašistických bojovníků vydalo výzvu, v níž poukazuje na „vandalské činy poškozování památníků společných bojů našich a sovětských antifašistů za svobodu naší vlasti“ a vyzývá „ k tvořivé práci v nadcházejícím období“. ~ Rudé právo otisklo článek J. Smrčiny „Protikomunistická podstata Klubu angažovaných nestraníků“.

2002 – Stav nouze od 11 hodin začíná platit i v Ústeckém kraji. Ve všech uvedených krajích se evakuují celé vesnice, historické centrum Českých Budějovic, voda začíná strhávat první mosty. Na řadě míst v západních Čechách a v historickém centru Prahy se přerušují dodávky el. proudu. Voda se začíná objevovat také na Znojemsku, začíná zde evakuace. V Ústeckém kraji se připravují na stoletou vodu, probíhá hromadná evakuace měst a obcí, vypíná se elektřina a pomalu se zastavuje výroba velkých chemických podniků (Spolchemie, Lovochemie). Kulminuje hladina na dolní Berounce.

2009 – Madonna opět navštívila Prahu. Tentokrát se svým Sticky and Sweet tour.

Svátky:

Svátek mají Alena, Poncián, Hippolyt, Jan (Berchmans), Kasián (Cassius, Cassian).

V občanském kalendáři má dnes svátek Alena. Jedni badatelé se domnívají, že jde o zkrácené jméno Magdalena, druzí naopak tvrdí, že je jednou z obměn jména Helena. Aby to nebylo tak jednoduché, domnívají se další, že Alena je ženským protějškem mužského jména Alan, což bylo jméno keltské a znamenalo snad "svornost".

V církevním kalendáři mají dnes svátek Hippolyt a Poncián. Hippolyt (též Hipolytus) byl významným církevním spisovatelem řeckého původu. Narodil se někdy ve 2. století v Malé Asii. Byl velmi vlivným člověkem, a tak když se stal papežem bývalý otrok Calixotus, dal se provolat prvním vzdoropapežem v dějinách církve. Toto schizma přetrvávalo i za papežů Urbana I. a Ponciána, který má, jak je výše uvedeno, dnes také svátek. Nakonec vše vyřešil císař Maximinus Thrax, který vypověděl Hippolyta a Ponciána v roce 234 na ostrov Sardinii. Zde se oba vzdoropapežové usmířili. Pracovali v krutých podmínkách ve zdejších dolech a zemřeli shodně roku 236. Oba mučedníci byli pohřbeni v papežské kryptě Kallixtových katakomb v Římě.

Církevní kalendář si také připomíná dalšího z mnoha Janů. Dnes je to Jan Berchmans, který se narodil 13. března 1599 v Diestu (Belgie). Již v 17 letech vstoupil do jezuitského řádu. O dva roky později odešel do Říma, kde studoval a v řádovém společenství se stal zářným příkladem počestnosti a stálé veselosti. Nadmíru přísně však zachovával všechna řádová pravidla. Bohužel zemřel již ve svých 22 letech na následky zákeřné choroby. Stalo se tak 13. srpna 1621 v Římě. Papež Lev XIII. svatořečil tohoto jezuitu 22. ledna 1888 a povýšil jej současně na patrona studující mládeže. Společně s Aloisem Gonzagou a Stanislavem Kostkou je také ochráncem mládeže vůbec.

Dříve měl v našem kalendáři svátek také Kasián. Jeho životopis je hodně legendární. V jedněch podáních se o něm vypráví, že byl učitelem, kterého jeho pohanští žáci umučili k smrti svými špičatými pisátky. Jak současné! Jinde je psáno, že byl prvním biskupem diecéze Säben (Brixen), podle dalších verzí prý sloužil v biskupstvích Todi nebo Benevet. Kasián pravděpodobně zahynul při pronásledování křesťanů za císaře Diokletiana. Stalo se tak údajně kolem roku 305 v Imole (Itálie). Zde skutečně postavili již v 11. století nad jeho hrobem první městskou katedrálu.

Naši pradávní předkové uctívali dnes jasan. Nazývali jej stromem světa a věřili, že představuje kontinuitu v dobách změn a chaosu. Chtělo by se zrovna říci: pojďme a uctěme jasan, vždyť nyní žijeme právě dobu, která je všechno, jen ne klidná a utěšená.

Další zajímavosti (například teplotní rekordy) můžete sledovat tak, že mě budete následovat na Twitteru. :-)

Prameny:
Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů a další zdroje