Vzpomínáček - 13. března

Všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 13. března. Víte, že byla objevena planeta Uran, že zemřel prof. J. Patočka, že byly vyhlášeny první národní podniky v Československu? Nevíte? Tak čtěte dál...

Svátek mají Růžena, Patricie, Arabela a Eufrasie.

Jméno Růžena, které dnes nacházíme v občanském kalendáři, je u nás stále velmi oblíbené. Připomíná květ vznešené růže a skutečně vzniklo ze jména Rosa, což je latinské vyjádření téhož. Světic s tímto jménem je v kalendáři hned několik. Církevní svátek připadá na 23. srpna a oslavuje Růženu z Limy.

Církevní kalendář nám dnes připomíná Patricii. Toto jméno již při vyslovení dává tušit, kde máme hledat jeho počátky. Je to starý Řím, kde patricius znamenalo totéž, co u nás "šlechtic". Patricie je tedy ušlechtilá a vznešená dáma, zkrátka patricijka. Dnešního dne je v kalendáři k nalezení snad odjakživa. Zřejmě se jedná o datum její smrti. Rok sice nevíme, protože staré zprávy jsou velmi kusé, ale podle všeho byla umučena v Níkomédii, nejspíše koncem 3. století. Tehdy totiž tamní krajinu (nyní v Turecku) zasáhla vlna protikřesťanských represí.

Ještě méně toho víme o další oslavenkyni Arabele. Prý skonala mučednickou smrtí v městě Níkaia v západní Bíthýnii. Princezna stejného jména pak před lety okouzlila z televizních obrazovek dětské duše a přinesla i jistou renesanci tohoto líbezného jména.

Jméno Eufrasie již tak mile nezní. Patřilo jeptišce, která prožila celý život se skupinou řeholnic v Egyptě. Pocházela z Kónstantínopole (dnešní Ístanbul, Turecko), kde se narodila roku 382, ale po pěti letech s ní matka odešla do egyptské Tabbensie. Po matčině smrti rozdala dívka celé své jmění a oddala se církevní službě. Její duchovní cesta však byla plná protivenství a nástrah. Pokušení návratu ke světskému životu a jeho radovánkám zaháněla Eufrasie těžkou dřinou. Bojovala však zcela osamoceně, oporou jí nebyly ani řeholnice, se kterými žila - některé na ni žárlily a obviňovaly ji z domýšlivosti a pokrytectví. Přesto mladá žena nad všemi útrapami zvítězila a podařilo se jí svůj sen splnit. Dokázala všem, že když člověk chce, dosáhne svého cíle, i kdyby se proti němu spojil celý svět.

Události:

981 – Zemřel kníže Slavník (jeho panství zabíralo většinu východních a jihovýchodních Čech - snad "Charvatské knížectví"); sídlem Slavníkovců byl hrad Libice nad Cidlinou. Od 30. let 10. století došlo k vytvoření pomyslné "přemyslovsko-charvatské" aliance (kníže Slavník se oženil s Přemyslovnou Střezislavou, snad sestrou Boleslava I.). Knížecímu páru se narodilo šest dětí (mj. i Vojtěch a Soběslav, který se pokusil o vlastní politiku a dostal se do konfliktu s Přemyslovci).

1332 – Bitva u Mailberku (v Rakousích), v níž bylo české vojsko pod vedením Jindřicha z Lipé ml. poraženo vojskem rakousko-uherské koalice (pan Beneš z Vartemberka zde padl, Jindřich z Lipé byl zajat). Vídeňským mírem (13. července 1332) byl král Jan donucen odstoupit některé své zástavy měst v Dolních Rakousích (Láva, Vitoraz, Eggenburg, Ratensberg).

1454 – Obnovení činnosti zemského soudu (avšak již roku 1465 opět nefungoval) a řádného chodu zemských desek v Čechách; zemský soud s výjimkou krátké epizody let 1437 až 1440 od roku 1419 nezasedal. Vydatnou posilou královské moci byla i velká berně z roku 1453, povolená vedle berně korunovační. Tato opatření vedla k upevnění právního řádu v zemi a k celkové stabilizaci poměrů.

1485 – Začal kutnohorský zemský sněm, kde byl dojednán náboženský smír mezi kališnickou a katolickou církví, který zajišťoval v zemi rovnoprávnost obou církví. Smír byl dojednán na 31 let. Katolická strana uznala plnou platnost kompaktát jako základního zemského zákona. Šlo o významný počin v evropských dějinách, kdy mělo být v Čechách vytvořeno ovzduší relativního náboženského klidu. Na sněmu došlo také k "porovnání" mezi stavem rytířským a panským při obsazování zemských úřadů; ve dvacetičlenném tribunálu přiznali páni osmi rytířským přísedícím plnoprávné postavení.

1495 – Na sněmu českém přijato usnesení o přednostním postavení češtiny v Čechách (zásluha Viktorina Kornela ze Všehrd). Pouze cizojazyčné písemnosti mohly být do zemských desek přepisovány původním jazykem (německým nebo latinským).

1516 – Zemřel král Vladislav Jagellonský (vládl pětačtyřicet let, po přesídlení do Budína se o český stát prakticky nestaral, a tak se moci ve státě chopila šlechtická oligarchie). Nástupcem se stal jeho desetiletý syn LUDVÍK [1516-1526]. Vrchní poručnictví svěřil Vladislav v závěti z 11. března císaři Maxmiliánovi a polskému králi Zikmundovi (svému bratrovi); poručnickou vládu v českých zemích předal Karlu Münsterberskému, Zdeňkovi Lvu z Rožmitálu, nejvyššímu českému purkrabímu, a Břetislavu Švihovskému z Riesenburka, nejvyššímu hofmistrovi. Ludvík sídlil v Budíně (jako Ludvík II.), Čechy jako panovník navštívil jedenkrát (roku 1522, kdy v Budíně vypukl mor).

1741 – Narodil se Josef II., rakouský panovník († 20. února 1790)

1781 – William Herschel objevil planetu Uran.

1849 – Vláda vydala tiskový patent, který zhoršoval dosavadní předpisy o vydávání politických listů; bylo znovu zavedeno odvádění povinných výtisků a byl zakázán pouliční prodej novin a časopisů. Do 4. května museli vydavatelé politických listů složit poměrně vysoké kauce.

1872 – Byl rozpuštěn český zemský sněm a vypsány nové volby, které byly poznamenány předvolebním kšeftováním neboli chabrusem, tj. prováděním převodů velkostatků (uskutečněno na sedmdesát transakcí) ve prospěch tzv. ústavověrné šlechty s cílem získat hlasy ve velkostatkářské první kurii.

1881 – Blízko svého paláce zemřel po bombovém útoku ruský car Alexandr II. Nikolajevič.

1916 – Došlo ke spojení moravských katolických stran, které stály stranou jednání o Národní stranu.

1918 – Skončila bitva u Bachmače.

1921 – Mongolsko vyhlásilo svoji nezávislost na Číně.

1939 – Na zasedání předsednictva Slovenské ludové strany oznámil J. Tiso, že je pozván do Berlína k Hitlerovi. J. Tiso a F. Ďurčanský jednali v Berlíně s A. Hitlerem, který požadoval okamžité odtržení Slovenska od Česko-Slovenska a vytvoření samostatného slovenského státu; jinak hrozil, že v případě nesouhlasu přenechá slovenský prostor Maďarsku (Sidor odmítl vyhlásit samostatnost Slovenska).

1943 – Skončila bitva u Sokolova.

1946 – Došlo k vyhlášení prvních národních podniků; šlo zejména o doly, energetické závody, hutě, strojírenské a kovodělné závody, chemické a sklářské, dřevařské a textilní, kožedělné a gumárenské.

1947 – Narodil se Viktor Preiss, český herec

1948 – Na zámku v Dobříši bylo zahájeno sněmování mladých českých spisovatelů, které již bylo v režii komunistických spisovatelů.

1977 – Na následky neustálých policejních výslechů StB zemřel světově proslulý filozof, prof. J. Patočka.

1988 – Otevřen podmořský tunel Seikan mezi japonskými ostrovy Honšú a Hokkaidó.