Vzpomínáček - 11. dubna

Všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 11. dubna. Víte, že tento den byla vynalezena gilotina, že Napoleon byl poslán na Elbu, že odstartovalo Apollo 13, že došlo k tragické srážce tramvají? Nevíte, tak čtěte dál...

Svátek mají Izabela, Stanislav (Krakovský), Arleta, Lev a Vilém (z Aebeholtu).

Izabela, která dnes slaví svůj svátek v občanském kalendáři, je španělskou obdobou jména Alžběta. Můžeme ji psát také Isabela a v historické literatuře najdeme i Isabellu. Doslovný překlad jména je "můj Bůh je přísaha". Někdo však uvádí, že základem jména je starozákonní Izabel, v českých překladech známá jako Jezabel, což znamenalo "krásná". Snad proto nosilo jméno Izabela mnoho krásných a ohnivých španělských a portugalských královen.

V církevním kalendáři má dnes svátek Stanislav. Základem tohoto jména je staroslovanské stan, tedy "pevnost"; ještě v dnešní srbštině a chorvatštině slovo stán najdeme ve významech "byt" a "salaš".

Dnešní oslavenec Stanislav z Krakova se narodil roku 1030 v rodině drobného šlechtice u Krakova. Vynikal nadáním, a tak jej otec poslal na studia teologie a práv. Dostal se až do Paříže. Po návratu do Polska se stal krakovským kanovníkem a od roku 1072 biskupem. V zemi tehdy vládl král Boleslav II. (1058-79, zemřel asi 1081), který žil, slušně řečeno, nezřízeným životem. Šlo však o něco mnohem horšího, než jsou obvyklé bujaré pitky s dámskou společností - král totiž našel největší potěšení v týrání žen. Takové věci se ovšem vladařům nevytýkají. Jen Stanislav se rozhodl, že bude jeho svědomím. Nejednou se za Boleslavem vypravil a v ostrých výtkách stál na svém - co král činí, špatně činí. Královo řádění však nepřestávalo. Ba naopak, časem již ani veřejně neskrýval svou úchylnost a za oběť jí padly i ženy ze starých šlechtických rodin. To bylo šokující i pro otrlou středověkou společnost. Stanislav proti Boleslavovi začal kázat veřejně a nešetřil hrozbami, které svolával na královu hlavu. V roce 1079 sloužil mši na Skalce u Krakova, když se náhle přihnal král se svými hrdlořezy a nakázal jim, aby vyvedli biskupa ven. Když váhali, vjel do kaple sám a rozpoltil Stanislavovu hlavu svým mečem. Papež Řehoř VII. uvalil na polského krále klatbu, kvůli níž musel ukrutný panovník nakonec ze země uprchnout. Stanislav se stal naopak nejuctívanějším polským národním světcem. Český občanský kalendář připomíná Stanislava 7. května.

Dnes si také připomínáme Mezinárodní den solidarity osvobozených politických vězňů

Události:

1549 – Jiří Melantrich z Aventina dokončil tisk prvního vydání své Bible, později známé jako Bible Melantrichova či Melantriška.

1713 – Uzavřen mír v Utrechtu mezi Francií, Anglií a Holandskem; Anglie uznala nástupnictví Filipa z Anjou ve Španělsku s podmínkou, že Francie a Španělsko se nikdy nespojí v jeden stát. Anglie získala Gibraltar, Menorcu, území Hudsonovy zátoky, Nový Foundland, Nové Skotsko a řadu hospodářských výhod v koloniálním obchodu (mj. i obchod s černochy). Mírová smlouva uzavřena bez účasti Rakouska, to ji zatím neuznalo.

1792 – Ve Francii byla vynalezena gilotina.

1814 – Se na nátlak svých generálů vzdal Napoleon Bonaparte koalici spojenců a následně byl spolu s tisícovkou svých gardistů poslán do vyhnanství na ostrov Elba.

1842 – Stavovská opozice na českém zemském sněmu v Praze vznesla požadavek na větší pravomoci zemského sněmu, a to alespoň v rozsahu stanoveném v Obnoveném zřízení zemském (1627); myšlenka na rozšíření sněmu o zástupce měšťanstva zůstala osamocená a neprosadila se.

1848 – V Praze byl zveřejněn otevřený dopis F. Palackého Hlas o připojení se Rakouska k zemi německé (známý pod názvem Psaní do Frankfurtu), v němž český historik sice zdvořile (ale rozhodně) odmítl účastnit se jednání tzv. výboru padesáti (pozván byl i českobudějovický rodák, publicista F. Schuselka), jenž se měl spojit s existujícím Německým spolkem; pozvání zástupců z českých zemí bylo ve Frankfurtu považováno za zcela samozřejmé, protože tyto země byly chápány jako součást Německého spolku a také za více poněmčelé než české. Palackého list v nejobecnější rovině formuloval ideu státu rakouského jako společného státu (a jediného garanta) národních společenství žijících tehdy mezi Německem a Ruskem, přičemž zamítl myšlenku česko-německého státoprávního spojení. Je ovšem třeba zdůraznit, že si Palacký představoval Rakousko federalizované, stejně spravedlivé ke všem svým národnostem, a stavěl se tak na pozice austroslavismu. Zde použitá argumentace určovala na další desetiletí hlavní směry české politiky. Psaní do Frankfurtu bylo uveřejněno (na pokračování) v Národních novinách (15. a 18. dubna, č. 10 a 12).

1936 – Začal VII. sjezd KSČ, na němž byla schválena taktika lidové fronty na obranu republiky a boje proti fašismu.

1939 – Maďarsko vystoupilo ze Společnosti národů.

1945 – Americká armáda osvobodila koncentrační tábor Buchenwald.

1970 – Z mysu Canaveral na Floridě odstartovala kosmická loď Apollo 13. Při cestě k Měsíci došlo k výbuchu jedné z nádrží se stlačeným kyslíkem, a loď byla nucena uskutečnit předčasný návrat na Zemi (17. dubna 1970).

1990 – Na zámku ve Lnářích proběhlo společné pracovní jednání republikových vlád o vzájemných vztazích mezi ČR a SR; šlo o první setkání na této úrovni po 20 letech.

2001 – Evropská komise navrhla, aby občané nově přistupujících zemí nesměli minimálně pět let po vstupu do EU pracovat bez omezení v zemích stávajících členů.

2008 – Tragická srážka dvou tramvají ve Vřesině na Ostravsku. 3 mrtví a vice než 50 zraněných.