Vzpomínáček - 1. června - Marilyn Monroe a Morgan Freeman

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 1. června. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Bitva u Svídnice, Gottfried Wilhelm Leibniz, urbariální komise, jednotné občanské právo, Josef Božek a jeho parní loď, první poštovní známky v habsburské monarchii, Negrelliho viadukt, první veřejné sokolské cvičení, Edisonův elektronický volební stroj, signál SOS, expedice Roberta Scotta, Marilyn Monroe, první řidičské zkoušky, Fall Grün, Amelia Earhart, Morgan Freeman, Jackie Stewart, Vladislav Vančura, Karel Šíp, Ron Wood, Tomáš Halík, nepokoje a demonstrace jako bezprostřední reakce na měnovou reformu, Emil Zátopek, Adolf Eichmann, Daniel Hůlka, Alanis Morissette, Richard Krajčo, CNN, smlouva o ukončení výroby chemických zbraní, rozpuštěna Varšavská smlouva, Škoda Roomster..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1642 – Bitva u Svídnice, v níž zvítězilo švédské vojsko nad císařskými oddíly sasko-lauenburského vévody Františka Alberta. Tímto vítězstvím si Torstensson otevřel cestu na Moravu (obsadil nejprve Opavu).

1646 – Narodil se Gottfried Wilhelm Leibniz, německý filozof, historik a matematik († 14. listopadu 1716)

1771 – Marie Terezie rozhodla o ustavení urbariální komise, jež by provedla úpravu povinností poddaných vůči vrchnostem; vláda považovala za únosnou třídenní robotu v týdnu, vrchnosti prosazovaly až šestidenní robotu. K zřízení komise pro Čechy došlo 6. října t. r. (v čele s hrabětem F. Khevenhüllerem), pro Moravu byla ustavena 10. října t. r.

1811 – Vydán všeobecný občanský zákoník, který zaváděl v monarchii (mimo Uhry) jednotné občanské právo pro příslušníky všech stavů; vstoupil v platnost 1. ledna 1812. Zejména zdůrazňoval rovnost všech občanů před zákonem (pracovalo se na něm od roku 1753).

1817 – Mechanik pražské polytechniky Josef Božek veřejně předvedl svou parní loď na Vltavě u Císařského mlýna v Bubenči. Loď byla dlouhá 13 metrů a široká skoro 3 metry; poháněna byla parou pomocí zalomeného hřídele na dvě lopatková kola.

1829 – V Ledeburském paláci v Praze proběhla výstava českých průmyslových výrobků; poprvé zde byly udělovány zlaté, stříbrné a bronzové medaile. Obdobné výstavy se konaly v Praze ve dnech 22. června-31. července 1831 a 1.-30. září 1836.

1850 – Byly vydány první poštovní známky v habsburské monarchii (série císařský znak s korunou v hodnotě 1, 2, 3, 6 a 9 krejcarů); druhá série ozdobena hlavou císaře.

V Praze byl zahájen provoz na Negrelliho viaduktu.

1862 – Konalo se první veřejné sokolské cvičení v sále U Apolla v Ječné ulici v Praze; pravidelné cvičení první sokolské Tělocviční jednoty pražské bylo zahájeno již 5. března t. r. v Malypetrově tělocvičném ústavu v Panské ulici.

1869 – Thomas Alva Edison získal patent na elektronický volební stroj.

1908 – Signál SOS byl zaveden jako celosvětový standard volání o pomoc.

1910 – Anglii opustila expedice Roberta Scotta směřující k jižnímu pólu.

1926 – Narodila se Marilyn Monroe, americká herečka († 5. srpna 1962)

Marilyn Monroe vlastním jménem Norma Jean Baker Mortensen, americká filmová herečka. Prožila nešťastné dětství s psychicky labilní matkou, u různých příbuzných a pěstounů a také v sirotčinci.

Otce nikdy nepoznala. Krátce po šestnáctých narozeninách se provdala, ale manželství bylo v r.1945 rozvedeno. Za války pracovala v továrně na padáky, ale záhy se úspěšně uplatnila jako modelka u losangeleské reklamní agentury Blue Book (proslavila se zejména legendární sérií kalendářových aktů).

V roce 1946 podepsala první smlouvu se studiem 20th Century Fox a byla přejmenována na Marilyn Monroe.

Zpočátku hrála bezvýznamné roličky v druhořadých, dnes již zapomenutých filmech, vynikla až v roce 1950 ve snímku Johna Hustona Asfaltová džungle. Díky následujícím filmům, které těžily především z jejích tělesných vnad, se stala novým americkým sex-symbolem a proti své vůli byla navždy zaškatulkována do rolí prostoduchých plavovlásek, které postupně vystřízliví z naivních představ o bohatých nápadnících. Tento typ nejlépe rozvinula ve své nejlepší a dodnes oblíbené komedii Někdo to rád horké (1959). Sama však toužila po nezávislosti, na vrcholu slávy začala navštěvovat proslulé newyorské Actor´s Studio a založila vlastní produkční společnost Marilyn Monroe Production. V roce 1954 se provdala za tehdejší světovou baseballovou hvězdu Joea Di Maggia, ale manželství se po 9 měsících rozpadlo. V letech 1956-1961 byla provdána za slavného dramatika Arthura Millera, který byl autorem scénáře jejího posledního filmu Mustangové.

Po celý svůj život poutala pozornost bulvárního tisku neuspořádaným životem, profesionálními problémy a milostnými avantýrami (mezi její milence patřili i prezident J. F. Kennedy a jeho bratr Robert). Na počátku 60. let u ní propukla těžká osobní krize, kterou řešila nadměrným množstvím prášků a alkoholem. Zemřela ve svém domě v Brentwoodu (Los Angeles) v noci ze 4. na 5. srpna 1962 za okolností, které dodnes nebyly zcela objasněny a které zveličily její posmrtný mýtus (podle jedné verze se jednalo o sebevraždu nebo nešťastnou smrt z předávkování barbituráty, jiná verze připouští i vraždu). O jejím v podstatě tragickém životě byla natočena řada filmů a napsáno velké množství knih různých kvalit (k těm seriózním patří např. kniha Donalda Spota Životopis Marilyn Monroe, česky 1996).

Marilyn Monroe dodnes patří k největším hereckým legendám, ale i ke smutným symbolům počínajícího úpadku Hollywoodu, z jehož spárů se marně snažila vymanit. Její smrt pak předznamenala bizarní americké desetiletí plné zvratů, ztrát ideálů a politických vražd.

1935 – V Anglii byly zavedeny první řidičské zkoušky.

1937 – Německý generální štáb začal rozpracovávat plán Fall Grün (Zelený) proti Československu.

Amelia Earhartová zahájila svůj pokus o oblet světa, při kterém 2. července beze stopy zmizela.

Narodil se Morgan Freeman, americký herec

Morgan Freeman vyrůstal v těžkých životních podmínkách jižně od Chicaga. 1955-59 sloužil u armádního letectva jako mechanik a poté se přestěhoval do Kalifornie, kde studoval herectví na Los Angeles Community College a v Pasadena Playhouse.

Další hereckou průpravu absolvoval u tanečního instruktora Matta Mattoxe v New Yorku, kde debutoval 1968 na Broadwayi v černošské inscenaci muzikálu Hello Dolly! Jako charakterní herec černé pleti se prosadil zejména na mimobroadwayských scénách.

Za své výkony v Shakespearově hře Koriolanus, nostalgické komedii Alfreda Uhryho Řidič slečny Daisy a muzikálu The Gospel at Colonus obdržel třikrát cenu Obie. Do širšího diváckého povědomí se zapsal jako Easy Reader v populárním TV pořadu pro děti, které mají problémy se čtením, The Electric Company (1971-76). Byl také členem stálého hereckého souboru TV seriálu z malého jižanského města Palmerstown, U.S.A. (1980-81).

Výrazné role v dalších TV filmech (Prázdný obraz, Místo odpočinku) mu zajistily kariéru v Hollywoodu. Spolupracoval s významnými film. tvůrci, v jejichž dílech ztělesňoval nejčastěji záporné postavy. Upozornil na sebe úlohou nebezpečného newyorského pasáka Fasta Blacka, za jehož ztvárnění v kriminálním dramatu Chytrák (r. J. Schatzberg) byl nominován na Oscara 1987.

Světové renomé, Zlatý glóbus 1989 a další nominaci na Oscara 1989 mu vynesla postava věrného černošského šoféra Hoka Colburna, o jehož vztahu ke staré židovské vdově (Jessica Tandyová), která v něm nakonec nalezne nejbližšího přítele, pojednává v nostalgickém tónu komedie Řidič slečny Daisy (r. B. Beresford). Bezúspěšně se ucházel o Oscara 1994 a Zlatý glóbus 1994 s rolí vězeňského veterána Ellise Boyda Reddingtona zvaného Red, který se sblíží s nevinně odsouzeným finančním úředníkem (Tim Robbins), ve vězeňském dramatu podle novely Stephena Kinga Vykoupení z věznice Shawshank (r. F. Darabont).

V roce 1993 překvapil svým režijním debutem, film. adaptací hry Percyho Mtwy Bopha!, líčící osudy jihoafrického černého policisty (Danny Glover) a jeho rodiny. Byl oficiálním hostem MFF v Karlových Varech 2003, kde uvedel horor podle románu Stephena Kinga Pavučina snů (r. L. Kasdan).

Mimořádný úspěch včetně Oscara mu vynesla role v boxerském dramatu Clinta Eastwooda Million Dollar Baby (2004). Mohli jsme ho vidět i coby charismatického “zbrojíře” Lucia v comicsovém snímku Batman začíná (Batman Begins, režie Christopher Nolan, 2005).

Ve filmu Žít po svém (rež. Lasse Hallström, 2005), jenž vypráví příběh o dobrodružství, soucitu a opravdovém shledání ztvárnil postavu Mitche Bradleye, nájemníka na ranči Einara Gilkysona (Robert Redford), který byl ošklivě zraněn při střetu s grizzlym.

1939 – Narodil se Jackie Stewart, britský automobilový závodník

1942 – Zemřel Vladislav Vančura, český spisovatel (* 23. června 1891)

1945 – Narodil se Karel Šíp, český zpěvák, textař, scenárista a moderátor

1947 – Narodil se Ron Wood, britský rockový kytarista a malíř, člen skupin Faces a Rolling Stones

1948 – Narodil se Tomáš Halík, český teolog, psycholog, sociolog a římskokatolický kněz

1953 – Poprvé od února 1948 došlo k masovým nepokojům a demonstracím jako bezprostřední reakci na měnovou reformu. Ve 129 závodech vypukly stávky, na několika místech došlo k demonstracím; například v Plzni demonstrovalo na 20 tisíc škodováků a k jejich rozehnání musela být nasazena armáda a Lidové milice z Prahy. Bezpečnost uvěznila celkem 472 osob.

Přestože Zápotocký do poslední chvíle občany ujišťoval, že měnová reforma nebude, pracovalo se na ní už od poloviny roku 1952 za pomoci sovětských poradců. 1 červnem odstartovala čtyřdenní výměna starých platidel za nové, tištěné v Sovětském svazu (tzv. hladové koruny). V hotovosti si člověk mohl vyměnit nanejvýš 300 Kčs v poměru 5:1, veškerou další hotovost pak v poměru 50:1. v bankách se úspory přepočítaly v kurzu 5:1 do výše 5000 korun, nad tuto částku pak 30:1.

Plzeňské povstání je označení pro násilně potlačené protikomunistické nepokoje, které proběhly v Plzni dne 1. června 1953. Povstání bylo důsledkem hospodářské krize, do které zemi přivedla vláda KSČ a zejména měnové reformy, schválené 30. května 1953, jež zbavila většinu společnosti úspor a omezila výhody, doposud silně podporované dělnické třídy, která se následně zčásti postavila proti režimu. Plzeňské povstání bylo největší z více než 130 stávek a nepokojů, které se v Československu ve dnech 2.–5. června 1953 odehrály. Do povstání se zapojilo na 20 000 osob, které na necelý den ovládly značnou část města a až večer jejich neposlušnost potlačily přivolané ozbrojené posily. Během plzeňského povstání bylo na obou stranách zraněno na 250 osob, dalších 331 osob bylo následně odsouzeno v politických procesech a proběhla i vlna represí a čistek. Na druhé straně byl režim, kterému hrozilo vnitřní zhroucení, donucen k určitým ústupkům vedoucím ke zlepšení životní úrovně obyvatelstva, které v konečném důsledku stabilizovaly jeho vládu. Po plzeňském povstání následovaly další nepokoje i v ostatních komunistických satelitech. O dva týdny později (17. června 1953) došlo k dnes známějšímu protikomunistickému povstání v NDR, nebo o tři roky později pak ke Generální stávce v Polsku a k Národnímu povstání v Maďarsku. Situace v Československu však v té době již zůstala klidná.

1954 – Čech Emil Zátopek jako první atlet historie zaběhl v Bruselu 10 kilometrů pod 29 minut.

1962 – Byl popraven Adolf Eichmann, německý nacistický důstojník pověřený tzv. konečným řešením židovské otázky, válečný zločinec. (* 19. března 1906)

1968 – byl na plenárním zasedání ÚV KSČ Antonín Novotný zbaven členství v ÚV a členství v KSČ pozastaveno, stejně jako dalším členům ÚV K. Bacílkovi, P. Davidovi, B. Köhlerovi, Š. Raisovi, V. Širokému a J. Urválkovi – až do objasnění jejich podílu odpovědnosti za politické procesy. Naopak byli rehabilitováni Z. Hejzlar, I. Holý, K. Tomášek, V. Vlk, F. Taušer, P. Hrubý, J. Kálal a F. Novák. V diskusi projevili někteří členové nespokojenost s prací sdělovacích prostředků, apelovali na odpovědnost novinářů, odsuzovali záplavu senzací a osobních útoků. Ústřední ředitel Čs. televize J. Pelikán odmítl paušální kritiku sdělovacích prostředků a zejména televizních pořadů, které začaly pozitivně ovlivňovat veřejné mínění a rozvoj obrodného procesu. Byly přijaty další osobní změny ve vedoucích orgánech KSČ, mj. Z. Mlynář byl zvolen tajemníkem ÚV KSČ, do sekretariátu ÚV KSČ přibyl Evžen Erban, generální tajemník Národní fronty a novým tajemníkem městského výboru KSČ se stal Bohumil Šimon. Mimořádný sjezd KSČ byl svolán na 9. září 1968, na který zvolily mimořádné krajské konference 1539 delegátů a jako novinka bylo doporučeno 935 komunistů za kandidáty do ústředních orgánů strany. Politická rezoluce tohoto pléna navzdory dosavadnímu obrodnému procesu v zemi, zdůraznila nebezpečí pravicového antikomunismu a upevnění vedoucí úlohy strany.

Prezident republiky L. Svoboda navštívil okres Třebíč a JZD v rodném Hroznatíně, kde pomáhal organizovat hospodářství v padesátých letech po jeho obvinění, které bylo staženo na zásah z Moskvy. Ještě v březnu 1953 byl však jeho nevlastní bratr s rodinou i maminkou L. Svobody, vyloučen z JZD a vykázán jako "kulak".

Francouzský list Le Figaro cituje tisk NDR o tom, „že jisté články Varšavské smlouvy umožňují intervenci, je-li jí třeba k zajištění společné obrany socialistických zemí...“

Narodil se Daniel Hůlka, český herec a zpěvák

1974 – Narodila se Alanis Morissette, kanadská zpěvačka

1977 – Narodil se Richard Krajčo, český herec a zpěvák

1980 – Začala vysílat televizní stanice CNN.

1983 – Automobilka Škoda podepsala smlouvu s italskou designérskou společností Bertone o výrobě automobilů Škoda Favorit.

1990 – George Bush a Michail Gorbačov podepsali smlouvu o ukončení výroby chemických zbraní.

1991 – Byla rozpuštěna Varšavská smlouva.

1999 – Na Staroměstském náměstí v Praze protestovalo přes 5 tisíc zemědělců proti kritické situaci v zemědělství.

Severoatlantická aliance poprvé použila české železniční tratě k přepravě vojenské techniky; transport překročil hranici u Domažlic a byl určen pro mírové síly KFOR, jež později působily v Kosovu. Další vlak projel tentýž den železniční stanicí v Ústí nad Labem.

Ve Frýdku-Místku proběhla protestní demonstrace asi 3 tisíc účastníků proti narůstající nezaměstnanosti a proti neschopnosti vlády řešit složitou ekonomickou situaci v ČR (pokles výroby, nevyplácení mezd apod.).

2006 – V ČR se začal prodávat automobil Škoda Roomster.

Svátky:

Svátek mají Laura a Justin.

V občanském kalendáři má dnes svátek Laura. Jedná se nejspíše o domáckou formu k Laurentii, což je ženský protějšek k Laurentiovi. Neboli, jak my po našem říkáme, Vavřincovi, a znamená tedy snad "vavřín". Další verze naznačuje, že počátky tohoto jména sahají až do antiky, kdy označovalo člověka, který pocházel z města Laurentium (přímořské město v Latiu).

Toto překrásné jméno nosila láska slavného Petrarky (1304-1374), který jí věnoval své nejkrásnější básně (cykly Zpěvník a Sto sonetů pro Lauru). Ta možná nejkrásnější z nich vypráví o básníkově prvním setkání s Laurou, k němuž došlo na Velký pátek v církevním procesí. On kráčel zamyšlen v průvodu, když náhle spatřil dívku nebývalé krásy, do které se okamžitě zamiloval. Ona však byla vyzbrojena ctností a šípy Amorovy se od ní odrážely, aniž by jeho lásku opětovala. Od té doby je Laura symbolem zdrženlivé krásky, básníkem zbožňovaného ideálu.

V církevním kalendáři slaví svátek Justin. Toto jméno má svůj počátek v latinském slově iustus a znamená "spravedlivý".

Dnešní Justin byl filozof, je tedy patronem filozofů. Narodil se v první polovině 2. století ve Flavii Neapolis (dnes NaÝbulus, Jordánsko) a známe jej též pod řeckou variantou jména Iústínos Martyr. Jeho rodiče, římští aristokraté, ho vychovávali ve své víře, avšak syn se brzy nadchl pro víru v jednoho Boha, pro křesťanství. Od té doby hlásal a šířil evangelium, kudy chodil. Nakonec přišel až do Říma a brzy se tam stal váženým učitelem. Kolem muže z východu se shlukl velký okruh Římanů toužících po novém vědění. Justin nejenom kázal, ale napsal i mnoho pozoruhodných spisů, v nichž plamenně obhajoval křesťanství. Jeho nejdůležitějším dílem byla Obrana křesťanského náboženství, kterou poslal kolem roku 150 císaři Antoniu Piovi, jeho oběma synům Marku Aureliovi a Commodovi, římskému senátu a národu. Dovoloval si stále více. Napadal veřejně pronásledování křesťanů i ty, kdo je nařizovali a prováděli. To se mu stalo osudným. Společně se šesti svými žáky byl Justin zatčen a uvržen do těžkého žaláře. Zde je věznitelé nutili, aby se klaněli pohanským modlám. Když odmítli, začali je bičovat a nakonec byli veřejně sťati. Stalo se tak roku 165.

V Římě byl dnešní den zasvěcen Carně, bohyni dveří a zámků. Byla zároveň ochránkyní příbytku a měla za úkol vpustit hosta do příbytku a zase ven z domu. Tohoto dne také Římané opravovali dveře a okna, neboť večer slavili ještě bohyni bouře Tempestás, která je vbrzku a nemilosrdně vyzkoušela.

Nesmíme také zapomenout na Mezinárodní den dětí, který se slaví každoročně 1. června. U příležitosti dne dětí jsou připravovány různé společenské a sportovní akce. Den dětí má upozornit světovou veřejnost na práva a potřeby dětí. Svátek se slaví v mnoha zemích světa. Oslavu dne dětí navrhla v roce 1949 Mezinárodní demokratická federace žen, Mezinárodní odborové sdružení učitelů a Světová federace demokratické mládeže. Mezinárodní den dětí se poprvé slavil 1. června 1950 ve více než 50 zemích celého světa. Pevné datum, tedy 1. červen, bylo stanoveno až na mezinárodní konferenci pro ochranu dětí v roce 1952.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů a další zdroje