Pane prezidente

Zazpíváme si, třeba panu prezidentovi. Co vy na to? C dur, D moll, G7... Tři, čtyři, raz, dva... Pane prezidente, kolego z mokrý čtvrti...

 
Pane prezidente, kolego z mokrý čtvrti,
píšu vám proto, že už mě serete
víc než ti vládní škrti.
 
To už přeháníte, máte nás u prdele.
Já vás tam nevolil, a teď cítím se
vážně dost nevesele.
 
Rf: Snad to pochopíte, myslíte si, že všechno smíte.
Vy přece dobře víte, že nás tím nezlomíte, vy jeden prevíte.
Čím nás to krmíte? Jen na své moci lpíte!

Vy přece dobře víte, že národ nezlomíte, vy jeden prevíte.
 
Pane prezidente, to s těma klenotama,
jak jste se ožrale motal, tak to tedy
bylo fakt panorama.
 
Děláte ostudu, jděte s tím do Brusele.
Na každýho dojde, každej lehne si
jen tak jak si ustele.
 


Rf: Snad to pochopíte, myslíte si, že všechno smíte.
Vy přece dobře víte, že nás tím nezlomíte, vy jeden prevíte.
Čím nás to krmíte? Jen na své moci lpíte!

Vy přece dobře víte, že národ nezlomíte, vy jeden prevíte.