- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Krásné, připomnělo mi to časy Leninem oblepených autobusů. Jednoho velice mrazivého večera přijela místo autobusu taková oleninovaná maškara a mně blesklo hlavou krátké "to-je-k-blití". Když se otevřely dveře, zjistila jsem, že si to myslel už někdo přede mnou, celá prostřední část busu byla pozvracená. V klidu jsem nastoupila (byla fakt kosa) a cestující nechápali, proč se tak strašně směju.
Šedivé doby doby minulé? Na turnovském kostele byl ten nápis tenkrát trochu jinak. Stálo tam: "Pozor padá omítka, v neděli i cihly."
Pane autore, tak nehoráznou reklamu na totáč bych nikdy se nedvážil udělat. Jako důkaz hrozných poměrů dát pouliční plakát, který ukazuje, že se zde hrál Hamlet, což svědčí nejen o špičkové kulturní nabídce, ale i naprosté umělecké svobodě, ale že, kdo chtěl, práci okamžitě našel, tak z toho nutně každý musí vyvodit,že proti dnešku bylo Husákovo rájem.
Co má společného Hamlet s naprostou uměleckou svobodou?
To mi připomnělo tuhle říkanku :
.
Na rohu ulice,
placatá čepice.
Kdo to tam pláče, kdo to tam zvrací?
Á, Vladimír Ilijič ze schůze se vrací!
A mně zase dvojverší:
Sovětský svaze, ty obře,
s tebou je nám dobře!