Necháme si kálet na hlavu?

Existuje snad jen jediné místo kam i král musí sám. Ano, už podle nadpisu nebylo těžké uhádnout, že se zmíním o nepříliš „voňavém“ tématu. Na naší planetě žije už více než 7 miliard lidí. Ovšem až třetina z nich nemá k dispozici pro nás tak běžnou věc jako je záchod.

Nedávno jsem právě o tomto palčivém problému četla článek na konkurenčním serveru. Právě s tímto článkem souvisí také můj nadpis. Na internetovém vyhledavači, na kterém najdu tam co hledám, jsem totiž uviděla tučný titulek: „Výkaly nám přerůstají přes hlavu…“ Otázku, kterou jsem si stejně jako jistě i mnozí další čtenáři položila, snad aspoň zčásti odpovím.

Ale teď už k oné horké aktualitě. Bohužel jsem se nedozvěděla nic nového pod sluncem, protože důsledky špatné hygieny spojené s touto tělesnou potřebou, které zde byly popisované, jsou lehce odvoditelné. Stačí zmínit, že právě tady můžeme hledat příčinu vysoké úmrtnosti na nemoci přenášené takzvanou fekálně orální cestou. Zkrátka a dobře, voda s kontaminovanými výkaly například prosákne do půdy, která je užívaná k pěstování plodin. Odtud už není daleká cesta do těla hostitele a jak by řekl můj učitel mikrobiologie, ty breberky, které do té doby seděly a čuměly, zajásají.

Abych byla zcela přesná, dále se autor článku ještě zmínil i o dalších rizicích absence tohoto hygienického zázemí. Detaily toho jak probíhá vykonávání velké potřeby například v některých rozvojových zemích si pak také dovolím z pochopitelných důvodů vynechat. Proč? Zkrátím to. Asi bude nutné zamést si nejdříve před vlastním prahem.

Různé výzkumy uvádějí různé procento osob ignorujících mytí rukou po použití WC. Není vzácností, že někteří nepovažují za nutné ani splachovat, a to nejen na veřejných toaletách. Ty potom často představují kapitolu samu o sobě. Myslím, že se nemusím zmiňovat o „chuťovkách“, které je možné tam najít. S nějakou z nich se asi už setkal každý.

Kdosi moudrý prohlásil, že genialita spočívá v dolaďování maličkostí. Však co se stane, když si odbudu svoji potřebu? O danou místnost se nějakou dobu nezajímám a po mě potopa. Takhle ještě stále někteří uvažují. Někteří (a teď se, milí muži, neuražte) příslušníci silnějšího pohlaví stále zastávají názor, že ke třem správným chlapským odérům má patřit i moč. Ale není právě tohle ta maličkost, která třeba změní pohled cizinců na naši zemi?

Není třeba hned do mísy lít hektolitry čistících prostředků, které zahubí nejen 99% bakterií, ale třeba také nás. Co takhle začít právě od výše zmíněných maličkostí a zapracovat i na tomto prvku naší kultury? Pro začátek stačí odstranit nečistoty zatáhnutím za splachovadlo (přinejhorším použít patřičnou pomůcku nazývanou stejně jako sexuální pracovnice) a otevřít okýnko pokud je to možné. My si totiž na tu hlavu slušně řečeno asi nejvíce kálíme sami, respektive právě sami můžeme svoje prostředí nejsnáze ovlivnit.