Fenomén zvaný Péčko

Každý se někdy díval, a kdo říká, že ne, ten na těchto filmech ujíždí. No to jsem možná přehnala, ale v principu mám myslím pravdu. Právě proto se dnes zmíním o téhle vítané inspiraci pro skutečný sex ale i důvodu některých mindráků.

Většina lidí je naštěstí soudná a je schopná odhadnout, co může se svým partnerem (svou partnerkou) vyzkoušet a co by mělo zůstat jen na televizní obrazovce. Okoukat nějaké ty triky, které by se třeba mohly tomu druhému líbit. Udělat si dobře. když je naše druhá polovička třeba na služební cestě. Nebo nám porno může pomoct pustit fantazii na špacír a představit si praktiky, ke kterým by partner (partnerka) nikdy nesvolil(a). Pozitiv by se jistě našla celá řada, a proto by byla hloupost porno a priori odsuzovat, jak to dělají někteří pruderní a zahořklí jedinci. Takoví, kteří by mě třeba považovali za… (dosaďte vulgarismus) už jen za to, že uznávám Roberta Rosenberga (nejen) jako osobnost (viz. můj článek Hold Márdimu a Rosenbergovi). Musíme si ale uvědomit, že „péčko“ je dobrý sluha, ale zlý pán…

Už podle začátku mého článku je asi víc než jasné, kam mířím. Mindrákům by se člověk asi vyhnul těžko, pokud chodí třeba do lázní a má tendenci porovnávat se s ostatními. Fenomén ideálního těla funguje všude. Někdo se bohužel se svou postavou nesmíří a bude na sobě hledat nedostatky ať už porno občas sleduje nebo ne. Takový člověk samozřejmě ztratí sebevědomí, které je nezbytné v každém aspektu našeho života. Bohužel nás ale může sledování těchto filmů začít trápit i jinak. 

Jak? Když člověka začne trápit pocit, že si všichni okolo vesele užívají, jen on ne a začne být frustrovaný. Nebo se naopak ze stejného důvodu stanou na „péčku“ závislými. Kvůli pornoideálům některé taky může přestat přitahovat ten (ta) s kým by si normálně vesele užívali. A co z toho vyplývá? 

Jak říkám, vždycky platí pravidlo: „Všeho z mírou!“ Hlavně se neodcizit těm, které máme opravdu rádi. A víte co? Místo psaní tohohle článku se přes ICQ dohodnu s přítelem, kdy by mohl přijet. Vy se zatím mějte a přeju hezký (ikdyž tady v Hradci bez dvojsmyslu trochu mokrý) den.