Petice za menstruační volno a jak to vypadá ve Španělsku

Autorem petice, která čítá prozatím jen 26 tis. podpisů, je muž, který není lékařem. Jsem žena a vím, že menstruace může být pěkně nepříjemná záležitost. Jak by to však vypadalo z ekonomického hlediska pro naši zemi?

Věřím, že se autora, zmíněné petice, Petra Tůmy chytlo mnoho žen. Novinky.cz vychází ze zmíněné petice, kde autor píše: „Menstruace není jednorázové onemocnění (jako chřipka), ale pravidelně se opakující stav. Klasická nemocenská vyžaduje návštěvu lékaře, což představuje administrativní zátěž pro zdravotní systém, časovou zátěž pro ženu a v neposlední řadě i okamžitý propad příjmu. Menstruační volno má systém DPN doplňovat, nikoli nahrazovat,“ Petice.com. Menstruace není nemoc a ano, je opakující se, ale autorovi na jedné straně jde, aby ženě se nesnížil příjem a na druhé straně tvrdí, že může se jednat i o NEPLACENÉ volno, nebo kombinaci placeného i neplaceného volna. Zajímalo by mě, zda si podepsaní účastníci text dobře přečetli a nechci se nikoho dotknout, ale pokud budeme přemýšlet, tak dojdeme k názoru, že z neplaceného volna se nám sníží výplata, což je logika věci.

A nyní v jakých případech může člověk žádat o placené volno? Zdravotní úkony a návštěva u lékaře, darování krve, svatba, pohřeb, nemoc a náhradní volno za přesčas či svátek. Může být ještě za stěhování, ale to jenom v případě, že je to v zájmu zaměstnavatele, tudíž pracovník dostane volno a náhradu mzdy. Pokud tomu tak není, tak neplacené volno, Dostupný advokát. Zmiňuje se tu i sick days, což je benefit, který neumožňuje každá firma. Převážně jsou to případy, které se nedějí pravidelně každý měsíc a nedovedu si představit, že by zaměstnavatelé rádi poskytovali placená či neplacená volna ženám pravidelně. Autor petice si neuvědomuje, že firmy dbají o to, aby zajistily provoz a v případě, že se u nich vyskytne problém s nedostatkem pracovníků např. na základě nemoci, tak rozhodně pracovnicím volno nedovolí.

Nelze brát Španělsko jako vzor z ekonomického hlediska. Roste tam počet nemocných, čímž klesá produktivita. Dle článku v Deníku Vektor,z konce října roku 2025, firmy a ekonomové začali hovořit o absenční krizi, neboť to může ohrozit konkurenceschopnost španělské ekonomiky a z pohledu eurozóny i stabilitu společné měny. V létě 2025 se absence zvedla na 5,3% a náklady přesáhly 20 mld. eur ročně. Dle odhadu firem tvoří neoprávněné absence 10 až 15% a zmíněného menstruačního volna, které bylo uzákoněno v roce 2023, bylo využito za první rok od účinnosti ženami minimálně kvůli omezujícím podmínkám. Dodám, že se vztahuje jen na některé případy a to v případě dysmenorey. „Dalšími případy může být například diagnostika PMS, tedy premenstruačního syndromu, PCOS, tedy syndrom polycystických ovarií, či endometrióza,“ sdělila Marie Koval, historička a genderová expertka, pro Aktuálně.cz. Dodám ještě informaci ze španělských stránek z letošního roku, prevencionar.com, kde se uvádí, že absence za rok 2025 dosáhla 7,68%.

Nedovedu si představit menstruační volno v našich ekonomických podmínkách, kdy je cenný každý pracovník, protože potřebujeme produktivitu. Jednak i v samotném Španělsku to zvedlo diskuse, protože zaměstnavatelé mohou upřednostňovat více muže, než ženy, na což poukazuje článek z Aktuálně.cz, který je z roku 2023. Nikdo nebude popírat a mnozí z nás to jistě zažili, že může během pracovního procesu nastat např. náhlá bolest hlavy a musíme prostě vydržet, ať se nám to líbí, či nelíbí. Víme, že jsou případy neoprávněné absence, kdy pracovník využil nemocenské na hledání jiné práce a problém nastane tehdy, když přijde kontrola, Dostupný advokát. V případě Španělska se stalo podezřením v době sezóny, že „část krátkodobých neschopenek maskuje brigády a neformální práci,“ Deník Vektor. Kam ale Španělé tím dospěli? Ohrožují si svou ekonomiku.

Autor petice vyžaduje, aby nedošlo ke stigmatizování, ale pokud vezmu jeho slova, že se má jednat o placené či neplacené volno anebo obojí, tak zaměstnavatel bude chtít znát důvod a ještě k tomu se s velkou pravděpodobností sníží ženám měsíční příjem. Navíc ve Španělsku to proplácí stát od prvního dne pouze ze 75% a to ze sociálního zabezpečení, wtw.com. Není to 100%. Představuje to sice více procent oproti naší nemocenské, ale i tak dojde ke snížení příjmu. Nedovedu si to představit na naše poměry, že náš stát bude hradit něco takového. Tu petici musím zkritizovat, protože autor není ani gynekolog ani ekonom. Myslím, že s tímto nevyhraje.