Ztracené světlo

Potkali se v den, který otřásl světem. Když oba nevěřícně sledovali okolní zkázu, slíbili si, že jejich život bude mít smysl. A někde tam se zrodilo pouto. Osudová láska plná složitých křižovatek a slepých uliček…

Bylo 11. září 2001 ve městě New York. Lucy a Gabe se poprvé potkali na semináři o Shakespearovi. Pak společně sledovali, jaká hrůza se děje jen několik kilometrů od nich. Cítili se otřesení, paralyzovaní, byli v šoku. Ten den se jejich pohled na svět i na život zásadně proměnil. Společně prožitý den se jim vypálil do srdce.
Křehké pouto mezi Lucy a Gabem přetrvalo, i když se poté každý vydal svou vlastní cestou. Když se o rok později znovu potkávají, zdá se to jako osud. Jeden druhému jsou si inspirací, světlem ve tmě, sluncem v dešti, oporou i spřízněnou duší. Vášnivý vztah plný hluboké a opravdové lásky má ale svoji omezenou lhůtu. Gabe totiž touží nejen po Lucy, ale i po splnění svého snu - pokusit se změnit svět… A tak jako válečný fotograf odjíždí do Iráku. Což Lucy zcela zdrtí…
Následujících třináct let prožívají každý po svém. Jejich cesty vedou naprosto odlišnými směry, přesto se občas křižují a protínají. Když se nyní Lucy s Gabem potkávají znovu, je všechno naprosto jiné, a přeci tak stejné jako na začátku. City zůstaly. Prohloubily se. Na druhé straně ale především Lucy už vážou závazky jinde… Najdou tu nejlepší cestu pro všechny?
Odpovědi se ukrývají v románu americké spisovatelky Jill Santopolo nazvaném Ztracené světlo. Autorka v něm čtenářům představuje dva sympatické mladé lidi a jejich komplikovaný milostný vztah. Prostřednictvím nich pokládá mnoho složitých otázek: Co znamená milovat, a být milován? Jakou váhu má umění naslouchat? Jak velký rozdíl je v tom být milován, pro to, jaký jsem a být milován, navzdory tomu, jaký jsem? Je ospravedlnitelné riskovat to, co je dobré, pro to, co by mohlo být úžasné?

Jill Santopolo vypráví s příjemnou úsporností, s citem pro detail i hlubší zamyšlení. Děj skládá do krátkých kapitol, které ubíhají rychlostí blesku. Dobře vyprofilovaní hrdinové zůstávají po celou dobu lákavou hádankou. Jejich příběh je nesmírně lidský, protože ačkoli je tato kniha love story, je na hony vzdálena přeslazeným kýčům i otřepaným klišé. Jednotlivé situace či pocity jsou spíše paralelou reálného života, z nichž padne každému čtenáři do oka jiná.
Vypravěčkou celého příběhu je samotná Lucy. A ta po celou dobu směřuje svá slova ke Gabeovi, hovoří přímo k němu. Forma zpovědi tak poskytuje velký prostor pro upřímnost, otevřenost a intimitu. Lucy se vrací na úplný začátek jejich vztahu a postupuje chronologicky vpřed až k současnému momentu, který je něčím zlomový. Právě tady a teď se něco důležitého rozhoduje. Čeho se to týká, se ale čtenář dozvídá až v překvapivém závěru.
Ztracené světlo je nevtíravý, nádherně a s velkou uvolněností psaný (ne)obyčejný příběh o (ne)obyčejných lidech. Pro svou hořkosladkost probouzí ve čtenáři širokou paletu emocí. Jill Santopolo se vám dostane hluboko pod kůži, rozpláče vás a rozemele na tisíce kousíčků. Protože je tolik lidská… Protože ten příběh je tolik smutný a krásný zároveň…

Moje hodnocení: 100%

Autor: Jill Santopolo
Název: Ztracené světlo / The Light We Lost
Počet stran: 272
Nakladatelství: Ikar
Vydáno: 11/2017