„Provokovala. Chtěla to. Říkala si o to. Může si za to sama. Co vlastně čekala…?“ - Oběť znásilnění. Oběť s cejchem viníka…
Ústřední téma jako znásilnění a úhly pohledu na oběť i pachatele očima dnešní společnosti, to si zvolila pro svůj román Říkala si o to irská autorka Louise O´Neillová. Ta vystudovala angličtinu na univerzitě v Dublinu a poté krátce pracovala pro známý newyorský časopis. V současnosti je novinářkou na volné noze, zabývající se tématy feminismu, módy a popkultury.
Touha a potřeba rozproudit diskuzi o aktu znásilnění, svalování viny na oběť, dvojím metru používaným k určení míry viny u žen a mužů, o hranici slůvka „Ne“, dovedla autorku k napsání knihy Říkala si o to. Hlavní postavou tohoto příběhu je čerstvě osmnáctiletá Emma. Krásná, sebevědomá a populární studentka střední školy, pro kterou jsou obdivné chlapecké a závistí naplněné dívčí pohledy každodenní vítanou rutinou.
Emma si velmi dobře uvědomuje všechny své přednosti. Je na ně náležitě hrdá. Jenže pak se na jednom ze studentských večírků stane něco, co ji obrátí život naprosto vzhůru nohama. Alkohol, zakázané tabletky a … Teď je Emma ztělesněním ponížení. Přestože si ve skutečnosti na téměř nic nevzpomíná, okolní svět ví všechno.
Fotky, které během divoké noci vznikly, zaplavily sociální sítě. A udělaly z ní „lehkou holku“. Její každodenní realita je náhle opakem všeho, čím byla. Emma čelí slovním útokům, urážkám, vulgaritám, výsměchu a odsouzení. A ti, kteří fotky pořídili a do nelichotivých póz jí „pomohli“, jsou bráni za hrdiny a později za oběti…
Autorka rozdělila příběh do dvou částí, které od sebe dělí časové období jednoho roku. První část, nazvaná „Loni“, většinou svého prostoru přibližuje čtenářům středoškolský život a Emmu na výsluní popularity. Druhá část „Letos“ pak vypráví o životě rok po znásilnění. Je naplněna beznadějí a bezbřehým smutkem a líčí Emmino celkové (ne)vyrovnávání se s událostmi.
Základní vypravěčský styl Louise O´Neillové je poměrně nenáročný a srozumitelný. Ovšem, o co nekomplikovanější je autorčina mluva, o to mnohovrstevnatější je téma, které si pro svoji knihu zvolila ke zpracování. Otázky, hledání odpovědí, polemika, význam slova „ne“ … Čtenářův prostor k vlastním úvahám, mínění a úsudku je obrovský.
Ožehavý námět a citlivost k němu však u románového počinu nesmí zastřít skutečný použitý literární rámec a míru jeho kvality. A ty v případě autorky přeci jen mají k dokonalosti nějaký ten krůček. Nástup do vlaku i výstup z něho za plné jízdy - tak by se daly charakterizovat způsoby, kterým autorka vrhá čtenáře do příběhu, a kterým se po přečtení cca 240 stran loučí.
Úvodní záplava jmen, i skoky v čase a postavách působí poněkud vágním dojmem. Nad závěrem se těžko rozhoduje, zda je dokonalý nebo nedotažený. Body za kvalitu provedení, které autorka v těchto rovinách trochu ztrácí, ale dohání v nástinu a prokreslení duševního světa hlavní postavy. A ten je drsný, surový a duševně mučivý.
Příběh knihy Říkala si o to je až tragicky a bolestně reálný, proto by jeho nejoptimálnější čtenářskou cílovou skupinou měla být dospívající mládež. Zařazení do žánru Young Adult by odpovídalo této knize nejlépe. Protože navzdory několika zmíněným technickým nedostatkům tento příběh ke čtenáři s velkou přesvědčivostí skutečně varovně promlouvá…
Moje hodnocení: 70%
Autor: Louise O´Neillová
Název: Říkala si o to / Asking For It
Počet stran: 256
Nakladatelství: Bookmedia
Vydáno: 04/2019?
