O mužích, kteří kazí ženy

Jmenuje se Klára. Je jí 29 let a je promiskuitní…Není to sice nic, čím by se chlubila, ale taky nic, kvůli čemu by strkala hlavu do písku, jak by od ní většina pokrytecky morální společnosti čekala. Je to zkrátka fakt a jako k faktu se k tomu snaží přistupovat. Za její přelétavost vlastně můžou sami muži, protože právě oni z ní takovou „poběhlici“ vychovali…

Těmito slovy (psanými v první osobě) začíná kniha Kláry Staňkové s názvem Muži, kteří mě zkazili, kterou před nedávnem vydala sama vlastním nákladem. Hned od začátku provází knihu jakási odsuzující „nemravná“ reklama, což dokazuje i zadní část jejího obalu. Tam, kde většinou nakladatelé umisťují atraktivní pasáže nebo pochvalné věty recenzentů, Klára Staňková naopak nechala otisknout několik hodně drsných čtenářských komentářů.

Autorka vystupující pod pseudonymem Klára Staňková vypráví v knize o mužích, kteří prošli, či se mihli jejím životem nebo postelí. Co kapitola, to jeden muž. Vzhledem k tomu, že těch kapitol je více než 60, jde o velmi bohatý rejstřík prvních platonických lásek, ctitelů, schůzek naslepo, dlouhodobějších partnerů či sexuálních loudilů a zoufalců.

Kapitoly jsou kraťounké, proto i jednotlivá vyprávění působí poněkud stroze a zkratkovitě. Autorka popisuje vzhled každého muže, vzpomíná, kde se spolu seznámili, a pomocí několika odstavců dospěje ke krachu vztahu. K lepší plynulosti textu i čtivosti by pravděpodobně výrazně pomohla jinak zvolená koncepce knihy a přídavek dějové vaty, která by jednotlivé příběhy lépe spojila.

Mužů je v knize velká řádka, proto pokud se čtenář nezačne nudit v tom dosti se opakujícím kolečku, stejně po několika kapitolách zjistí, že mu jednotlivé epizodky splývají dohromady a ve finále si nepamatuje vlastně skoro nic.

Naopak ale existuje velká šance, že se někdo sám v této knize pozná. Někdo z politiků, vycházejících hvězd, manažerů, ženáčů, ale třeba i z řad obyčejných „dělňasů“. Té poslední skupiny je mi snad i líto, protože v celé knize dává autorka bez skrupulí najevo, že manuálně pracujícími muži pohrdá, a pokud se k tomu ještě přidá v garáži parkující starší ojetina nebo pleš na hlavě, autorčin nezájem je definitivní.

Kniha svou reklamou i obálkou vzbuzuje dojem kontroverzního či pobuřujícího čtení. Opak je ale pravdou. Z vyprávění vyplývá, že autorka se všemi muži rozhodně nespala, s více jak polovinou spíše jen „randila“. A pokud by někdo čekal na erotickou scénu, bude zklamaný – nedočká se. Okolní humbuk je tak mnohem větší, než knize skutečně přísluší.

Kniha vás zřejmě ze všeho nejvíc inspiruje ke vzpomínání na vlastní citová vzplanutí, první lásky, zlomená srdce, lásky nepoznané a trapasy či přešlapy s tím spojené.

(Já se neubránila vzpomínkám na své úplně první rande - byl to železničář Marek, a já celou dobu schůzky přemýšlela, jak mu říct, že mu u nosu visí „nudle“ (bylo to v zimě a bylo mi 16). Neosmělila jsem se, a tak milý Marek zase s oním soplem odkráčel pěkně zpátky domů. Vzpomněla jsem si i na „grázlíka“ Honzu, který mi jako první zlomil srdce. Dnes po mnoha a mnoha letech hrajeme na facebooku společnou hru – mám škodolibou radost, že jsem právě teď několik levelů před ním :D Nebo Radim, moje první velká láska se vším všudy, trvala mnoho let a skončila hodně dramaticky… Pak to byl také sympaťák Tomáš, profesionální hasič a nadšený fotbalista v jednom. Dodnes, když slyším písničku Malování od Divokýho Billa, vzpomenu si naše tři krásné schůzky nabité oním pověstným jiskřením. Vzpomněla jsem si i na skvělého facebookového slovenského kamaráda Ivana, o 15 let staršího, se kterým jsme propsali mnoho večerů, hodně se nasmáli i svěřovali, a pak si zkrátka psát přestali…, ale stejně tak i na výborného chlapa Radima (pouze shoda jmen s tím předešlým), se kterým jsme se seznámili při pobytu v „blázinci“. I díky němu se ty dva měsíce nezdály tak dlouhé, a byly vlastně fajn…

Všechny tyto chlapy zdravím. Narozdíl od Kláry Staňkové nemůžu říct, že by mě zkazili. Někteří ublížili, ale ublížila jsem i já. Co je ovšem nejdůležitější – postarali se o mnoho krásných vzpomínek a nasměrovali mě dál. Jak se říká, kde něco končí, něco nového začíná…,a když člověk spadne na kolena, vstane o poznání silnější… I proto v současné době může můj malý synek začít psát svoji pomyslnou knihu. Právě teď prožívá první  kapitolu – první lásku s hezounkou blonďatou kamarádkou ze školky… -)  Ale nebojte se, knihu o tom psát nebudu – námětu mám málo a není to žádné terno.  Aby to zaplnilo knihu, musela bych žít asi několikrát :D )

O pokračování vztahových memoárů se s velkou pravděpodobností postará Klára Staňková. Dle svých slov právě teď prožívá nové kapitoly druhého dílu. Třeba u té příležitosti odtajní konečně i svoji tvář, protože zatím na svém facebookovém profilu ukazuje ze své maličkosti jen malé kousky..

Nezbývá, než popřát všem hlavním aktérům budoucích kapitol hodně štěstí na lovu a autorce neutuchající zástupy ctitelů. S velkým přesvědčením ale vím, že o nich už číst nebudu…

Autorka: Klára Staňková

Název knihy: Muži, kteří mě zkazili

Nakladatelství: Zkažená.cz

Vydáno: 10/2014