Knižní recenze: Kevin Maher - Pole

,,Byl jednou jeden chlapec, kterému umřel kocourek. Ten chlapec toho kocourka miloval, ale svého tátu miloval víc. A nechtěl, aby mu táta umřel. A tak udělal tohle." Těmi slovy charakterizoval Kevin Maher svůj první román Pole. A cože to ten chlapec udělal?  

Hlavní postavou i samotným vypravěčem je třináctiletý chlapec Jim Finnegan, kterému kdysi umřel kocourek Jack a tak se zapřísahal, že smrt už do jeho života nevkročí. Jim žije v Dublinu s matkou, otcem a pěti sestrami. Píše se rok 1984 a všechno se jeví úžasné. Jim tráví většinu času s nejlepším kamarádem Garym. Pouštějí si pecky na beatboxu, podnikají výlety na kole po okolí. Když se do sousedství přistěhují noví obyvatelé, přibude do partičky další člen - Declan alias Mozzo. Z Jima se stává Finno. Ony ty přezdívky končící na "o" jsou hodně v módě a člověk je díky nim trochu in.

S příchodem Mozza přibývá i zábava. Finno se čtenářům svěřuje s všemožnými eskapádami. Popisuje své svědectví z knockoutování nejhezčí dívky v okolí při hokeji i následnou  praktikovanou rekonstrukci na tuřínu. Nechybí laškování s alkoholem ani realizování Mozzových rad ohledně sexu a masturbace.

Matky chlapců, pravidelně se scházející na kávu, jsou zase nevysychající studnicí černé kroniky místního obyvatelstva. Finnův život v početné rodině přináší rovněž mnoho humorných situací. Sestry se škorpí, hádají, pobožná maminka by nejraději neustále k vyřešení rodinných konfliktů volala kněze a věčně unavený tatínek by rád trochu autority. Ale přeci jen se všichni mají rádi a při nedělním obědě se smíchem za břicha popadají.

Vlastním celkem čtvery kalhoty, když nepočítám ty starý, co už mi nejsou. Dvoje modrý džíny, jedny černý kalhoty do školy a do kostela a šedý džíny s černým křížkovým prošíváním, který jsem měl na sobě na Velikonoce a pak na tý oslavě Fioninejch sedmnáctin. Měl jsem ještě jedny bílý džíny, ale máma mě s nima poslala zpátky do Penny's, abych je vrátil a dostal peníze zpátky, poněvač jsou moc těsný. Vysvětlil jsem jí, že jsou to trubky a že to tak má bejt, ale když jsem v nich vešel do kuchyně, táta normálně vyšílel a málem mě zabil. Vylítnul ze židle a nařídil mi, abych je okamžitě sundal. Já jsem řek, že to teda nikdy a do prdele, a pak jsem napůl v breku utíkal z kuchyně. Táta se za mnou hnal nahoru s rákoskou, třikrát mě s ní praštil přes zadek, pak mě chytil za límec a prakticky ze mě ty džíny serval. Křičel při tom, že to nedopustí, že jeho syn nebude chodit po Vršku jako ňákej tajtrdlík v punčocháčích.

Finno to ze sebe chrlí v rychlém tempu jedním dechem. Má to náboj, vtip, ironii i peprný slovník teenagerů. Život teprve začíná, tak proč se občas nepobavit? A přesto je z toho cítit dětská nevinnost a potřeba bezpečného domova.

Bez očekávání však přichází studená sprcha. Finno je surově znásilněn knězem a kniha náhle už není tím, čím byla. Stále tu najdete množství vtipných historek, rozkvétá tu první láska, ale tu hořkou pachuť nejde odpárat. Protože jde se naplno smát, když víte, že ten vtipný sympatický vypravěč je pravidelně zneužíván tím, kdo hlásá slovo Boží a má být autoritou?

Není to právě snadné čtení. Jak by také mohlo, když jako čtenář máte přístup do Finnovy hlavy a víte, co se v tom dětském mozku odehrává. Jak se ze dne na den objevil strach a znechucení a nic už není takové, jaké bylo. Ač se Finn snaží i se svým humorem udržovat prvky dřívějšího života, dalšímu vyprávění už chybí dětská volnost či nespoutanost z první části knihy.

Témata, která by do dětského věku patřit neměla, však nejsou ani tímto vyčerpána. Vše následující Finn i tak překonává s optimismem sobě vlastním, který poskytuje knize nedocenitelné odlehčení. Závěrečná anabáze v Anglie s astrálními vědami se zpočátku jeví jako přestřelená. Na samotném závěru však může na někoho působit stejně nevyhnutelně jako věci předcházející. A stejně tak třeba přispěje k velmi dojemnému závěru, který odpoví i na otázku z úvodu.

Pole jsou bezesporu velmi zajímavou knihou. Už jen tím, že autor dokázal vzájemně skloubit do jednoho díla tak neslučitelné věci a udržet je bez problému pohromadě. Kniha se dá pojmout z různých úhlů pohledu, záleží na každém čtenáři. Úmyslem autora však bylo sepsat humorný příběh jednoho dospívání v Dublinu 80. let co nejvěrněji přiblížený skutečnému životu té doby ve všemi zákazy a tabu, které vládly,  a z nichž některé přetrvávají dodnes. Nemohu konstatovat nic jiného, než se mu to povedlo měrou vrchovatou, protože ač z to výše uvedeného možná tolik nevyznívá, kniha není negativní. Je to upřímný a citlivý příběh, který vás rozesměje, dojme a pomocí něhož možná uvěříte tomu, že i opravdu zlé věci se dají v životě díky vlastní nezlomnosti překonat. 

Autor: Kevin Maher                                                

Název knihy: Pole

Vydalo nakladatelství: Odeon

Rok: 2013