Drahý pane... píše herečka

Drahý čtenáři, jelikož jsem slušně vychovaná holka (alespoň si to nehledě na okolí o sobě myslím), chci Ti nejprve poděkovat. Za to, že jsi můj blog rozkliknul a čteš tento perex. Ať už článek dočteš do konce nebo ne ...

(ale mohl bys - co si budeme nalhávat)…, tak aniž bychom se jakkoli znali, jsme spolu vlastně strávili prchavý okamžik našich životů. (Pokud mi tedy nepošleš mail plný chvály* nebo nevybíravých slov** ke kvalitě mého psaní. A my pak třeba nezjistíme, že přes všechny možné i nemožné rozpory jsme spřízněné duše, které bez sebe nemohou být…, ať už se budeš jmenovat Ondřej, či třeba Adam, nebo úplně jinak - toto všechno samozřejmě jen v tom prvním případě*, jelikož s hrubiány si píši nerada**.)… Drahý čtenáři, užívej života, dělej mnohem víc činností, které tě baví a vnitřně naplňují, než těch, u nichž skřípeš zubama a rveš si vlasy zoufalstvím či vztekem.  Měj se hezky a doufám, že se někdy spolu zase „setkáme“…  :))) Eva

Teď je na místě se trochu omluvit herečce Mary-Louise Parker, ale nepřišla jsem na lepší způsob, jak co nejvěrněji přiblížit ducha její literární prvotiny, která vyšla nedávno i u nás pod názvem Drahý pane… Herečka, známá například z filmu Smažená zelená rajčata, stylizovala knihu o svém životě do formy dopisů. Každá kapitola je adresována někomu jinému – v té první píše Parker svému dědečkovi, kterého jí nebylo dopřáno osobně poznat; v těch dalších pak třeba celé NASA; hasiči, jehož krátce po 11. září jen letmo zahlédla, ale zapsal se jí do paměti; jednomu přistěhovaleckému taxikáři, na kterého hodně křičela, když ji vezl úplně jinam, než právě potřebovala, a navíc byla v té chvíli obrovsky Sama, jen s těhotenským bříškem; nebo strýci své adoptivní dcerky; či svému věrnému příteli na telefonu, jenž ochotně vyslechne její nářky v kteroukoliv denní i noční dobu…

Drahý bývalý,
v červenci jsme se líbali, dokud jsme neměli oteklé rty, ale v dubnu už jsem Ti jen odsekávala na otázky a hádali jsme se tak dlouho, že už jsme ani nevěděli kvůli čemu. Nevzpomínám si na jediný rozumný důvod, ale Ty jsi jich měl dost. Nevěděla jsem, jak se spolu dospěle bavit, a vím, že to bylo frustrující. Já jsem byla frustrující, to nepopírám, ale kvůli čemu jsme se to jenom celý den hádali ten víkend, že jsme se zapomněli najíst?

Na pozadí všech těchto více než 30 textů se zrcadlí vnitřní život herečky. Zapomeňte na klepy o celebritách, perličky ze zákulisí… Parker tu ani v nejmenším nevystupuje v roli známé osoby, ale čistě jako žena s pevnými kořeny, která žije podle intuice, instinktů, a nadevše miluje své děti… Je to vyprávění o obyčejném životě, který vede každý z nás, a vlastně vůbec nevadí, pokud čtenář herečku ani nezná.

Kdybych tak věděla, co znamená „trvat“. 
„Není žádné teď,“ říkával můj táta a vždycky ťukl holí o podlahu při slově „teď“.
„Už když to slovo řekneš, je minulostí. Kdy to je? Žádné není.“
Tohle je jediný okamžik a už pominul. Jediné věci, které čas pozastavují, jsou děti a cestování napříč zemí. Ani se nepohybují žádné hvězdy, to bylo před světelnými lety; jsme to jen my tady, umíráme, jak pomalu to jenom jde.

Jednotlivé dopisy jsou nabité emocemi, city, vzpomínkami i vnitřními dojmy. Parker se zaobírá jejich jemnými nuancemi, na něž většinou běžně nijak nemyslíme, a přeci ona neviditelná přediva mezi nimi existují. Herečka to ze sebe valí rychlým proudem, proto je někdy trochu oříšek neztratit se v textu a ve smyslu toho, co chtěla sdělit. Jak už to u podobných knih zahraničních osobností bývá, ne každé narážce či odkazu může český čtenář přesně porozumět. Navíc ani český překlad není bezchybný - na několika místech to vypadá, že překladatelka byla až do puntíku doslovná, a určitá větná spojení to tak odnesla kostrbatostí.

Drahý pane… je přesto velice milá a čtivá směs esejí, a Parker zase sympatická a přímočará vypravěčka. Jestli vás v průběhu žádným dopisem nedojme, tak tím závěrečným – adresovaným neznámému lovci ústřic – se jí to rozhodně podaří. Nitky, jež vedou od ústřic, míří do pravděpodobně nejosobnější části celé knihy… Zdařilé knihy…

Moje hodnocení: 85%

Autor: Mary-Louise Parker
Název: Drahý pane... / Dear Mr. You
Počet stran: 184
Nakladatelství: OmegaVydáno: 6/2016