Milý Ježíšku.
Nejdřív bych Ti chtěl poděkovat za dárky, které jsem od Tebe dostal pod loňský stromeček.
Celý rok jsem z nich měl radost, i když se zatím nějaké už rozbily a porouchaly.
A protože už jsou brzy zase další Vánoce, chtěl bych ti napsat, co bych letos moc chtěl.
Maminka mi říkala, že když budu zlobit, že dostanu jenom pytel brambor, tak se trochu bojím, jestli mi vůbec něco nadělíš, ale přeci jen bych Tě chtěl poprosit o pár věcí, co bych si přál.
Ve škole nám říkali, že se má mluvit pravda, nemá se krást a lidi na sebe mají být hodní.
Je mi líto rodičů, kteří si myslí, že to tak není a že to je skoro tak špatný, jako když byli malí. A to muselo být hodně ošklivé, protože ještě neměli ani barevnou televizi.
Přál bych si, aby ti pánové, co o nich jsou zprávy, nebyli tak strašidelní, bojím se jich.
Vypadají zle, kradou a koulí očima, když se jich někdo ptá na to, co se jim nelíbí.
Babička je nemocná a v nemocnici se jí nelíbí, porád ji posílají někam pryč a nechtějí ji vyléčit.
Pro sebe bych chtěl, aby mne to bavilo ve škole, chtěl bych se naučit hodně cizích řečí a taky dobře s počítačema, chtěl bych, aby nás učil někdo opravdu anglický, ale rodičům říkali, že na to škola nemá peníze.
I když chodit do školy možná neni tak moc potřeba, protože spolužákovo tatínek má taky jenom základku a přitom je o hodně úspěšnější než náš pan učitel, akorát za nima domů pořád chodí nějací policajti, ale on je s nima velký kamarád.
Až příští rok dosáhnu na stupačky, budu si přát velké nové kolo,
ale teď mě vlastně pro sebe za dárky asi nic dalšího nenapadá.
Vzpomínám na kamaráda Milana, který už se k nám do školy nikdy nevrátí, a je mi líto všech
rodin, které budou o Vánocích smutné. Mohl bys jim nadělit něco místo dárků pro mne ?
Budu se těšit na stromeček a Štědrý den.
Tvůj malý
Dušan
