Točí se kolem nich téměř vše na co narazíte. Chcete nové auto? Jasně, že ho
můžete mít, pokud na něj máte peníze. Chcete rohlík k snídani? Korunu padesát prosím. Mohli bychom pokračovat dále, není to asi nutné. Na tom, že ke štěstí sice nepomůžou, ale žít že se bez nich nedá, bychom se zřejmě shodli bez problémů.
Proč se v tom tedy šťourat a opakovat to, co je všem dávno zřejmé? Protože peníze a peněžní systém obecně jsou jeden z faktorů, který je zodpovědný za současnou hospodářskou krizi a velká část lidí (jak vyplývá z některých internetových diskuzí) stále nechápe princip jejich tvorby.
Citace z knihy: Bernard Lietaer, Budoucnost peněz
„Čtyři hlavní vlastnosti charakterizují naše „normální“ peněžní systémy i dnes a v podstatě je nikdo nezpochybňuje: peníze jsou obyčejně geograficky připoutané k národnímu státu. Jde o „fiat“ peníze, tj. o peníze vytvořené z ničeho na základě bankovního dluhu a za platbu úroků.“
A to je věc, se kterou se mnoho lidí nechce smířit, neváhaje užít i verbálních urážek, hájíce své přesvědčení. Zkusíme se tedy dopátrat toho, kolik vlastně máme korun v oběhu a jak to celé funguje.
Peníze FIAT, budiž
Už maturanti, kteří se hlásí dále ke studiu na vysoké škole vědí, že – cituji: : "Významným impulsem pro rozvoj bankovnictví a emise hotovostních peněz (bankovek ) se stal bankovní úvěr. Poskytnutí úvěru zvyšuje množství hotovostních nebo bezhotovostních peněz v oběhu, splácení úvěru nebo tvorba úspor pak množství těchto peněz snižuje."
Zde je důležité spojení hotovostních peněz a bankovní úvěr, dále pak splácení úvěru množství těchto peněz snižuje. Zdroj je zde
To ovšem stále ještě nedokazuje že se peníze tvoří z ničeho, i když... Tak jdeme dále a buďme opět vděčni studentům.
„2.4.3 Emise a oběh klasických bankovek
Poskytování úvěrů - růst objemu nekrytých bankovek
Každá banka má právo emise (výdeje) vlastních bankovek
Postavení zlata: menší úloha než dříve, banky stále drží určité rezervy, nepředpokládá se návrat zlata do peněžních funkcí. Hotovostní peníze může emitovat výhradně centrální banka, bezhotovostní peníze můžou kromě centrální banky emitovat všechny další banky, které poskytují bezhotovostní úvěry“ Konec citace.
Zdroj zde
Tak tady už je jasně řečeno že peníze emituje centrální banka, na žádost všech ostatních bank, které poskytují bezhotovostní úvěry. Dále je tu řečeno, že peněžní rovnováha je udržována krytím bankovek směnkami a drahými kovy. Ha. Takže skutečně skvělé krytí ničím – potištěný papír krytý popsaným papírem (směnkou). Velmi zábavná je věta o rozsáhlejších směnách bankovek za drahé kovy. Obávám se, že těch drahých kovů mnoho nebude... Komu to ještě nestačilo, může číst dále.
Že banky získávají peníze na půjčky tiskem bankovek, píšou také na http://www.euroekonom.cz/lekce_14/. Navíc je tam velmi dobře popsáno, jak se peníze množí multiplikací.
Na investujeme.cz je pak velmi pěkný článek od Radovana Novotného a já si opět dovolím trochu citovat: "Používané peníze mají jak hotovostní, tak bezhotovostní podobu. Na rozdíl od častých představ peníze emituje nejenom centrální banka, ale celý bankovní systém. Množství peněz je rozšiřováno multiplikací, tedy tím že banky v systému částečných rezerv uložené peníze dále půjčují. Kdokoli disponuje nějakými penězi, drží pohledávku vůči domácí ekonomice nebo zahraničí a věří, že je dříve či později bude moci směnit za aktiva jiná, například za zboží či služby."
Celý článek na: http://www.investujeme.cz/ Víra tvá tě uzdraví, jedeme dále.
Velmi důležitá bude informace o míře povinných rezerv, ta nám říká kolik si banka musí ponechat rezervu u ČNB a kolik může dále půjčit. A ta je jen dvě procenta. Zdroj: wikipedia.
V tom případě by tedy situace skutečně byla na pováženou, pokud by se občané a firmy vydali masověji vybrat své úspory. Z každé vložené tisícikoruny by dostali dvacku. Pěkné.
Podíváme se tedy, jak si naše banky stojí. Jako první mě napadá KB a tady jsou výsledky hospodaření za rok 2007, realita snad nebude tak hrozivá. Vyplývá z ní, že objem úvěrů je cca 60% procent vkladů a cca 600% základního jmění zdroj Komerční banka
Kolik je skutečně peněz v oběhu?
Jak komplikované je dopátrat se této informace, si můžete ověřit zde:
Podle serveru měšec.cz kleslo množství peněz v oběhu o osm miliard na 313,6 miliardy korun http://www.mesec.cz/aktuality/mnozstvi-penez-v-obehu-kleslo-o-8-miliard/
Objem úvěrů v Bankovním registru dosáhl bilionu korun – to je zpráva na serveru premium.prosperita.info
Na stránkách euroekonom.cz je graf množství peněz v oběhu, bohužel to opět nic neříká o celkovém množství peněz na trhu – nebo jak by se to dalo pojmenovat. A navíc je to jen do roku 2007.
Patria online tvrdí, že na trhu je 387,2 mld. Kč, podle idnes.cz jsou vklady na bankovních účtech ve výši cca dva tisíce miliard Kč.
iDnes je tedy asi nejblíže. Jediný skutečný ukazatel by měl být tento: Celkové množství úvěru domácností, občanů a firem, plus státní dluh je minimální množství peněz (v našem případě korun na trhu). V bankovním registru tedy máme úvěry za bilion korun, státní dluh činí 1 264 244 966 754,- Kč. Dva a čtvrt bilionu korun je tedy částka, která musí být v oběhu – ne nutně ve formě papírových peněz. A to podle této logiky: koruna která byla jednou půjčena, musí mít buď svou podobu v tištěné, nebo elektronické formě, jinak by nikdy půjčena být nemohla.
Je tu jeden háček. Kdo tiskne peníze na zaplacení úroků? Pokud bylo půjčeno dva a čtvrt bilionu korun (a víc jich v oběhu být nemůže), tak s úrokem x% se musí věřiteli vrátit peněz dva a čtvrt bilionu + x. Odpověď na tuto otázku najdete v knize Budoucnost peněz od Bernarda Lietaera, nebo na mém blogu, kde se některé důležité informace budu snažit zreprodukovat.
Shrnutí
Peníze se tisknou ve Státní tiskárně cenin, na pokyn centrální banky ČNB. ČNB vydává pokyn k tisku peněz, na popud bank. Když klient přijde do své banky a má na účtu aktivní saldo, nebo schválený úvěr a banka hotovost na pobočce, peníze dostane okamžitě. Pokud se jedná o vyšší částku, může banka klienta odmítnout a odkázat ho na příští den, než peníze doveze z centrální banky. V případě že ČNB takové množství bankovek na skladě nemá, dá pokyn k vytištění. Tečka. Nemluví se tu o žádném krytí, které by omezovalo množství bankovek v oběhu. Jaký je tohle průšvih, je asi každému jasné... Příště o tom jak funguje americký FED, tam je to ještě o trochu složitější a neuvěřitelnější. Omlouvám se všem za opakování všeobecně známých faktů, ale jak jsem zmínil výše, někteří lidé stále nevěří a bohužel jich není málo. Snad jsem je přesvědčil a pokud ne, budou muset zagooglovat sami. Děkuji za pozornost věnovanou přečtení tohoto článku. Pokud máte nějaké věcné připomínky, případně doplňující informace, neváhejte je prosím napsat do diskuze pod článkem. Článek byl napsán pro cestazkrize.cz A na úplný závěr jedna zajímavost: Austrálie nemá žádný státní dluh. Pročpak ještě naši politici nejezdí na školení do Austrálie, ale poflakují se v Itálii?
