To francouzské září má opravdu cosi do sebe

Když odjíždím na delší dobu než je víkend, nikdy nezapomenu Malého prince. Když jsem se balila na ekofarmě na dobu neurčitou a přebírala, co by se mi mohlo hodit za četbu, nenechala jsem ležet ladem první díl MERDE.

A snad jen náhodou jsem po tomto titulu sáhla několik dní před začátkem nového francouzského roku. „Rok nezačíná v lednu. To ví každý Francouz i Francouzka. Že rok začíná lednem, si myslí jen přihlouplí lidé, kteří mluví anglicky Ve skutečnosti rok začíná v první zářijové pondělí“ – toť citace z první kapitoly. Po srpnové- téměř celorepublikové dovolené se život vrací do starých kolejí a nám začínají zvonit telefony o 106.

Po té, co jsem přepočítala vidličky a podšálky ve velké většině námi pronajímaných apartmánů, měla jsem se zapojit také do činnosti spojené s rezervacemi. Několikrát a to zcela konkrétně jsem se ptala, jestli by nebylo dobré, kdyby mi někdo náš rezervační systém vysvětlil. Jenže byl srpen a tak mi nezbývalo, než aplikovat Komenského Školu hrou. Na několik věcí jsem přišla sama, ale ještě se necítím úplně „pevná v kramflecích“ a tak se do zvedání telefonů příliš nehrnu. Na to bohužel přišla má největší kamarádka a klidně mi telefonáty přeposílá na mojí přímou linku – POTVORA. Dneska jsem se opět připomněla, že bych opravdu stála o důkladné proškolení. No máme září, tak doufám, že by i na mě mohlo dojít. Významný fakt může hrát také to, že mi právě skončila zkušebka.

Hnedka z kraje nového roku jsem se stala oblíbencem našeho generála. Je to dobrák od kosti, akorát se občas vyjadřuje v metaforách. Po zimní sezoně se mi dostalo zvláštního uznání. Prý jsem pracovala dobře. Mohlo to dopadnout hůř a na recepci by trůnila nějaká „chèvre“ (koza v českém překladu)- poetické to přirovnání. Těžko říct, jak to mají rozdané na kariérním žebříčku v říši zvířat. Je lev přímo nad kozou? Nevím, a tak jsem se spokojila jsem se s tím, že zatím nemusím mečet. To byla jen krátká odbočka a teď zpátky na pátek, kdy vše začalo. Nevím, čím jsem si to zasloužila, ale vždy když o mě generál mluví, používá zásadně zájmeno „ona“. Když ta „ona“ v kanceláři není, tak je jí to celkem fuk. Když sedí jen za překližkou, občas se diví, proč nepoužívá křestního jména. A tak ta ona málem dala klíče od obsazených apartmánů úklidové četě, která se chystala na hloubkové čištění koberců. Na obhajobu snad jen můžu říct, že to bylo na základě seznamu mé nejlepší kamarádky. Než jsem vše stačila konzultovat s rezervačním systémem, první plameny ošlehávaly střešní krytinu. Naštěstí vše uhasil humor, který byl trefně vyslán na protistranu a generál ho při pátku skousnul. Dnes jsem už takové štěstí neměla. Jsem nechutně drahým článkem naší společnosti. Dovolila jsem si otravovat IT poradce. Nevím, kolik fakturoval za to, že mi v Outlooku nedokázat 14 dní nastavit podpisový vzor. Nakonec to vyřešil novou verzí operačního systému a já si ten podpis nastavila sama- proto je taky tak nepěkný, měla jsem nezvratný argument. Ještě jsem žádala o vložení hlavičkového papíru jako podkladu pro e-mail. Dneska se tím „trápil“ celé dopoledne a výsledek? Povedlo se  mu vložit hned 2 hlavičkové papíry na šířku a další dva na výšku. Když jsem se chystala odejít plnit další bojové úkoly do éteru, zpět k pracovní židli mě „přirazil“ seznam 350- ti cestovních kanceláří. Bylo nutné zkontrolovat, zda informace uvedené v tabulce jsou ve shodě s rezervákem. Dostala jsem návod k použití a začala editovat. Nic nesplnitelného, jen kdyby mi vedení každou půlhodinu nepokládalo tu stejnou otázku – SPLNĚNO!!! Ne!!! A mám schováno ještě na zítra. Zhostila jsem se úkolu zodpovědně a kvalitní práce zabere dost času. Asi bych neměla být tak drzá, jenže nějak se nemůžu udržet, když máme ten NOVÝ ROK :*))