Zuzana Sádlová
- Počet článků 38
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1243x
Zuzana Sádlová
Až připadne, přežehlíme
... aktuální sněhové zpravodajství z Val Thorens aneb jak nám i přes nepříznivé předpovědi napadl sníh...
Zuzana Sádlová
Česko versus Francie aneb na „kartičky“ jasně vedeme
Bude tomu téměř tři měsíce, co jsem požádala ve Francii o kartičku pojištěnce a o vyplnění formuláře E106. O velkých letních prázdninách jsem nedoufala v žádnou aktivitu.
Zuzana Sádlová
To francouzské září má opravdu cosi do sebe
Když odjíždím na delší dobu než je víkend, nikdy nezapomenu Malého prince. Když jsem se balila na ekofarmě na dobu neurčitou a přebírala, co by se mi mohlo hodit za četbu, nenechala jsem ležet ladem první díl MERDE.
Zuzana Sádlová
Zverimex – část první
Zajímavých zážitků se zvířecí tématikou bylo hodně. Tohle je první dávka. Půjde to přes mravence, zajíce, dikobraza, gazely, opice, ptáky až po fenka.
Zuzana Sádlová
Když letní sezóna zamkne dveře na petlici
V sobotu byla oficiálně ukončena letní sezona a to opravdu stylově. Když jsem se ráno probudila a roztáhla závěs, byla jsem si téměř jistá, že ještě bdím.
Zuzana Sádlová
Víkend v režii zimních radovánek
Letošní nechutně parné léto mě přestává bavit. Tak jsem se rozhodla, že tento víkend strávím v duchu zimní sezony 2011/2012.
Zuzana Sádlová
Pračka a krabička
Když už jsem si tu pračku až do 2300 m.n.m. vyvezla, tak přeci instalace a uvedení do chodu nemůže být tak velký problém nebo snad ...
Zuzana Sádlová
Radosti ze země galského kohouta ... se zárukou a na dobu neurčitou
Po zimní sezoně na horách, jsem se i v létě ocitla ve stejné nadmořské výšce 2300 m. Po smluvě na dobu určitou, jsem dostala ve Francii téměř vzácný kontrakt na neurčito – však mi to pořádně o čumec omlátili. A tak si začínám zvykat na skutečnost, že bych mohla na jednom místě vydržet delší dobu než sezonu či rok.
Zuzana Sádlová
Pět pilířů islámu
Po měsíci od příletu jsem konečně dospěla do fáze „pravá delegátka“. Ze všech zaslaných částí povinné kamizolky mi byla pouze sukýnka. Ostatní oblečky musely projít změnami. Halenka à la žabička byla odlehčena o rukávy, jelikož léta trénované paže napínaly látku ze zcela neelastického materiálu víc, než bylo zdrávo. Dlouhé kalhoty jsem vzhledem k materiálu 100% PES uložila zpět do tašky s nápisem VŠE PRO MUŽE a kabátek skončil na stejném místě. Byla jsem oblečená jak se sluší a patří.
Zuzana Sádlová
Modelína v sushi baru
Ve druhé části pobytu se mi vede na výbornou. Mám práci, což je momentálně ve Whistleru nedostatkové zboží. Původně jsem si myslela, že „full - time“ s dotací 20 pracovních hodin v týdnu je jen špatně pochopený pojem v palačinkárně, ale vypadá to, že se asi jedná o problém celého střediska. Mé nové pracovní místo má bezva název, ale jelikož jsem jediným zaměstnancem hostelu, bojové úkoly spojené s výkonem zaměstnání jsou jako vitamíny: od A až po železo. Konečně se mi ale dostává pod kůži angličtina.
Zuzana Sádlová
Světelné signály a vododrovné značky cestou na východ
Před novou pracovní etapou jsem si naordinavala dovolenou. Z původně plánovanách dvou měsíců se moje cestování muselo vtěsnat do tří týdnů. Plán byl před odletem jen lehce načrtnut a orámován letenkami do Quebecu a zpatečním tiketem z Toronta. Pevné kontury se rýsovaly až za běhu. Dvacet jedna dní uteklo jako voda a já se už těším na další cesty.
Zuzana Sádlová
Cestou- necestou
Na tuniských silnicích jsou dvě sorty řidičů. K pirátům silnic patří řidiči profesionálové (autobusy, taxíky, louage) a pak ještě 98% neprofesionálů. Do druhého soudku se řadí babetáři, lokajové, řidiči kamiónů naložených do výšky třetího patra činžáku - ti zase jezdí extrémně pomalu. Zbývá ještě zcela nepatrná část spořádaných motoristů. Dodržování rychlosti v Tunisku nikdo příliš neřeší. Vzhledem k tomu, že na celou zemi připadají 4 radary, není se ani čemu divit.
Zuzana Sádlová
Tuniské začátky
Pod tuniským sluncem jsem působila kratší dobu, než na horách. Na zážitky a historky byly ovšem dvě sezóny pod africkým sluncem rozhodně plodnější. Do letního dĕje se nechte uvést e-mailem z dovolené v Turecku od osmiletého bratrance Honzíka a interpretací článku z LN.
Zuzana Sádlová
Houbičky
V neděli roznesu poslední palačinky a za osm dní pro mě zimní sezóna ve Whistleru skončí. Lyžovat se sice bude dál, ale já si před létem naordinuju odpočinek. Z původního plánu dvouměsíčního „trajdání“ po Kanadě, mi zbylo na nabrání nové energie dvacet tři květnových dní. Není to moc, ale ani málo. Rozhodla jsem se tento čas věnovat průzkumu východního pobřeží. Pak mě čeká návrat do pracovního procesu a vypadá to i na karierní růst (to bude bezesporu zajímat čtenářku, která mě sleduje již od „kávového zrnka“). Původně jsem přemýšlela o přesunu na jiné místo, ale dnešní ranní jízda autobusem mě utvrdila v tom, že rozhodnutí zůstat i na léto nemusím litovat.
Zuzana Sádlová
Křest ohněm
Pokud je to nejlepší na konec, tak mi ze vzorečku vychází, že to horší musí být na začátku.
Zuzana Sádlová
Delegát- práce skoro jako každá jiná
Práce delegáta stejně jako každé jiné zaměstnání má své pozitivní i negativní stránky. Aktivita, kterou nejeden klikoš nazývá „válí se půl roku u moře“, se může proměnit i v docela náročnou misi a to jak po stránce fyzické, tak psychické. Máte rádi práci s lidmi a řešení ožehavých problémů dříve než vychladnou? Mám pro vás jednu hodně zajímavou pracovní pozici.
Zuzana Sádlová
Jarní příprava
Dlouho to vypadalo, že nám jaro klepe ve Whistleru na dveře. Běžkařská sezóna na Lost Lake je už nadobro ztracená. Na informační tabuli jsou všechny tratě označené červeně a nápis „closed“ dává tušit, že tady se letos už nesklouznu. Ale jak to bývá v každé dobré pohádce, následuje rada nad zlato. Je prý ten pravý čas oprášit kolo.
Zuzana Sádlová
Když policie hlídá křižovatku, aneb olympiáda nám bude chybět
Skončilo to vše dříve, než jsme se nadáli. 17 olympijských dní ve Whistleru bylo pro mě tak rychlých, že bych si klidně dala repete. Osobně jsem nepřinesla našim reprezentantům příliš mnoho štěstí. Vždy, když jsem se vypravila na trať a doufala s dalšími českými fanoušky v medaili, zbyly jen oči pro pláč. Byli jsme na skiatlonu a padesátce. Bronzovou štafetu jsem naštěstí sledovala z televizních záběrů v restauraci na svahu. Původně jsme se zastavila jen na čaj, ale jakmile jsem zahlédla české barvy na obrazovce, úplně jsem zapomněla na lyžování. Závod jsem prožívala intenzivně. Držela jsem palce a občas si jen tak pro sebe něco prohodila. Okolí ze mě mělo docela srandu a typovali, komu že to fandím. Nejvíce mi zatrnulo v posledním úseku, když zlikvidovalo Norsko téměř 40 s náskok. Ani bronzový slalom v podání Šárky jsem nestihla na svahu. Ten den jsem měla na programu palačinky. Věčerní vyhlášení jsme si ujít nenechala. Měla jsme obrovské štěstí, neb u mě toho večera spali známí z Jablonce (už o nich psali v nejednom periodiku), kteří bronzovou slalomářku znají. A tak jsem po slavnostním předání měla tu čest, nechat se vyfotit s olympijskou medailistkou. Další medaili jsem viděla na vlastní oči včera večer. To když se kanadský bobař vracel domů s půl kilovým cenným kovem místní MHD.
Zuzana Sádlová
Kdo maže, ten jede... kluci, namazali jsme na zlato
Zítra mě čeká první olympijský závod. Bohužel jen v roli fanouška. Lístky na olympijský skiatlon mužů jsme zakoupili s dostatečným předstihem a máme štěstí, že v Olympic Parku kousek pod Whistlerem jsou dobré podmínky a tedy místa na stání „hafo“. Dneska večer jsme měli bojovou poradu našeho dream teamu. Z původního počtu čtyř kusů, zbyli jen Mušketýři, ale i tak jsme si vystačili.
Zuzana Sádlová
Go Canada Go
Neudělám ve Whistleru ani krok bez tohoto hesla. Začínám hned při nástupu do ranního autobusu. Nejdříve společně popřejeme kanadskému teamu hodně štěstí, až poté se dozvím, že moje trojka jede jako každý den tím stejným směrem. Dělala jsem rychlý průzkum na autobusové zastávce v centru. Přesunuli nám ji na únor těsně před palačinkárnu na Main Street. Na jedné desítce (MHD do pionýrského tábora, jak nazval olympijskou vesnici trenér běžců Miroslav Petrásek) heslo chybělo. Myslela jsem si, že je to z úcty ke sportovcům ze „zbytku“ světa. V tomto směru by to mělo svůj smysl. Jenže to byla asi jen uvědomělost pana řidiče, jelikož další tři vozidla stejného čísla opět podporu hlásala.
Zuzana Sádlová
Děcka, máme se ještě co učit!
Blogerka Zuzana Kulhánková uvedla v diskusi pod svým článkem “Kruté olympijské hrátky s umírajícími dětmi” velice zajímavý odkaz: http://www.vancouversun.com/Video+Meet+Czech+Olympic+Luge+Team/2537984/story.html (doporučuji video přehrát, než půjdete dál).
Zuzana Sádlová
Přijela k nám pochodeň
Dneska si dala dostaveníčko s fanoušky ve Whistleru olympijská pochodeň. Ráno jsem si odpracovala „palačinkovou“ šichtu. Měla jsem obrovské štěstí, že mě dneska holky francouzský vzaly do party. Probíhalo totiž školení o vlajkách, které nám zdobí restauraci. Francie a Itálie byla jasná, u Japonska se kolegyně nezasekly, Švýcarsko bez problémů (přeci jen mají společnou hranici), ale třeba už takové Holandsko (pomohly si Francií a třikrát zopakavaly, že pruhy nejsou stejným směrem), kámen úrazu Čína (záměna s Ruskem a omluva či výmluva, když chodily do školy, byla ta vlajka taky červená), Norsko bylo velkou neznámou. Docela jsem se bavila. Pak přišla otázka na vlajku naší, československou, kterou v obchodě se suvenýry prý neměli. Netrefily se ani do barvy. A když jsem si myslela, že nic lepšího už ani vymyslet nemůžou, překvapily. Nejen vlajky nejsou nejsilnější doménou, evidentně bojují se zeměpisem na všech frontách. Prý jestli máme v Československu nějaké hory, alespoň kousek Alp. Když jsme loni v říjnu odjížděla, byla nejvyšší horou Sněžka v Krkonoších. Nastaly nějaké výrazné posuny pohoří, o kterých bych měla vědět? Ten trénink se bude každopádně hodit. Po Village se nám začali rojit i sportovci. Potkala jsem slovenský team, české holky z bílé stopy a jako zlatý hřeb večera... ale to trošku předbíhám.
Zuzana Sádlová
Volám na pomoc všechny svaté
Tak nakonec to počasí asi nebude nepřítelem číslo jedna. Po prvním dni „olympijského“ jízdního řádu, mám pocit, že bude spíš záležet na tom, kdy se řidiči brigádníci zaškolí. Od 1. února jezdí autobusy do všech koutů Whistleru, i těch nejodlejhlejších, v desetiminutových intervalech. Na takové navýšení dopravy bylo zapotřebí najmout zajisté nejednoho brigádníka.
Zuzana Sádlová
XXI olympijských vět
Další zimní olympiáda klepe na dveře. Mám několik skromných přání a doufám, že se mi vyplní. Pokud by bylo možné přesunout se v čase o čtyři roky dopředu a v prostoru do Soči, nemusela bych se vůbec prvním bodem zabývat. Stačil by jeden telefonát a „dešti a větru“ by bylo poručeno.
Zuzana Sádlová
Zas o „kruh“ blíž
Začala jsem s přípravami na hektický olympijský únor. První bod na programu- palačinkárna. Byla jsem krok od ukončení spolupráce. Jsem neoblíbená, málo se usmívám na hosty a pracuji pomalu. Docela velké sousto na „usměvavou a pracovitou Mgr“. Šéfová nám udělala přednášku, jak je všechno špatně. A já vyjádřila názor, který byl z jiného soudku. Bohužel jsem zůstala ve „výměně“ osamocena. Kolegyně z Japonska na neoprávněnou kritiku jen přikyvovaly a ještě děkovaly. Jiný kraj, jiný mrav- možná i proto jsem tak neoblíbená.
| předchozí | 1 2 | další |
