stěžují si mužští řidiči taxíků v senegalském Dakaru na své státem podporované kolegyně.
Femme auto v Dakaru je jednou z těch senegalských autoopraven, které vlastní ženy.Nejen to – deset z třiceti mechaniků ve Femme auto je ženského pohlaví. Paní Ndeye Coumba Mboup několik let čekala na slibovanou vládní pomoc, než v roce 2005 založila vlastní společnost: "Dostali jsme jenom sliby. Nakonec jsem se o všechno postarala sama. Šlo mi hlavně o pomoc nezaměstnaným mechanikům. Čerství absolventi to mají těžké, a dívky zejména: málokdo zaměstná dívku jako autoopraváře."I proto založila Společnost automechaniček, která sdružuje na dvě stovky žen této profese. Patří do ní i sestřenice paní Mboup, Fatou Sylla a Fatou Camara. "Nikdy jsme nechtěly dělat ty ženské práce - kadeřnice, prodavačky. Máme rády auta. Vyučily jsme se opravářkami automobilů a našly si takovou práci. Ženy se nám posmívaly, že chodíme špinavé od oleje a v montérkách. Šetřily jsme po troškách, abychom si mohly otevřít vlastní garáž. Měly jsme i potíže - zákazníci neradi svěřovali auta do opravy ženám, kolegové nám nedůvěřovali. Ale povedlo se nám to. Máme osm zaměstnanců a obchody jdou dobře. Teď už se nám nesměje nikdo."V učení prý s oběma Fatou bylo ještě sedm dívek, ale žádná z nich vlastní podnik neotevřela. Vdaly se. Senegal: "Femme Auto" garage run by a womanUploaded by France_24english. - Up-to-the minute news videos."Dívky teď chodí do škol daleko víc, než dřív, " říká doktorka Mareme Cisse Thiam, ředitelka projektu rozvoje firem patřících ženám, zastřešeného senegalským Ministerstvem pro rodinu, "ale je otázka, nakolik vzdělání uplatní. Mnoho z nich se vdává ještě dřív, než dokončí školní docházku." Snaha začlenit ženy do dříve výhradně mužských sfér práce se týká všech oblastí: v roce 2007 nastoupily do senegalské armády první rekrutky, ve vrcholné politice se pozvolna prosazují kvóty "padesát na padesát", letos odhlasované senegalským parlamentem ...a řidičky dakarských taxíků více než zdatně konkurují mužským kolegům. Národní fond pro zaměstnanost žen pomohl v roce 2007 paní Moussokoro Diop založit společnost Taxi Sisters. Dakar se tehdy zdál nájemními vozy přeplněný a málokdo věřil, že další provozovatel taxi tam ještě najde zákazníky. Taxi Sisters našly mezeru na trhu - nastoupily s deseti novými, klimatizovanými automobily. Jejich řidičky, elektrotechničky a další absolventky různých škol, které nemohly najít vhodné zaměstnání – si novou práci pochvalují i dnes. "Vozíme hlavně cizince, ale i místní. V noci nejezdíme - prošly jsme sice i kursy sebeobrany, ale žádná z nás zatím se zákazníky potíže neměla. Někteří řidiči, muži, nás podporují, jiní ne. Jsou i lidé, kteří si myslí, že žena by měla být doma a vařit. Ale my chceme své vlastní peníze, ne si o ně pořád někomu říkat." Kolegové taxíkáři Sestrám zazlívají, že využívají neoprávněné výhody: "Jako taxíkářky, ať si klidně jezdí, ale ať stojí s námi ve frontě, a ne rovnou před hotelem! To si pak osm z deseti turistů vezme je, a my máme smůlu! Dostávají dotace, půjčky... my se musíme o všechno starat sami! Vláda mluví o rovnoprávnosti, ale takhle rovnoprávnost nevypadá!"Jedna z řidiček se brání: "Auta máme na leasing. Z dvaceti tisíc, co denně vydělám (cca 1.000 Kč), dám sedm na benzín a sedm na splátku. Musím mít každý den aspoň čtrnáct tisíc jen na provoz!" "Je důležité, aby ženy měly práci," říkají řidičky taxíků."Ženy většinou nepracují, takže když nějakou pracovat vidí, je to dobrý příklad. Není tak těžké sehnat práci, když jsi žena, ale v některých odvětvích na to lidé ještě nejsou zvyklí; ženy teď dělají všechno, jen v dopravě zatím nejsou." Zákazník ze zahraničí přidává svůj pohled: "V Dakaru je většina aut v hrozném stavu; díry v sedačkách, rozbitá zrcátka... nový taxík je výjimkou." A Sestry se těší: "Máme nový projekt, Taxi Blue. To budou také nové taxíky, tentokrát i pro mužské řidiče. A pro Taxi Sister jsme připravily expanzi – možná nás jednou bude tisícovka." Jejich konkurent Mokhtar si ale myslí: "I když práce jako taková je dobrá pro každého, všechny práce nejsou dobré pro všechny. Řídit taxík je těžké, nevyděláš si, kolikrát strávíš i pět hodin bez zákazníka. Muži vydrží víc, než ženy."Ale žena jako řidička nájemního vozu má na dakarských ulicích ještě další nezanedbatelnou výhodu - zákazníci jí platí více a ochotněji, a není výjimkou, že řidička taxíku dostane za stejnou trasu pětinásobek částky, jakou by byl pasažér ochoten dát řidiči - muži...
Více:http://www.globalpost.com/dispatch/senegal/100503/taxi-sistershttp://www.femmeauto.net/http://www.signonsandiego.com/news/2010/sep/30/female-mechanics-overcome-barriers-in-senegal/Obrázek: http://freedigitalphotos.netDalší články autorky: http://manzelka.bloguje.cz
