Pokud jsou prázdniny pro některé děti dobou odpočinku, pro jiné měsíce školního volna znamenají dny a týdny tvrdé dřiny.
Senegal vynakládá na školství čtyřicet procent státního rozpočtu a školy, přinejmenším ty státní, jsou bezplatné.
.
.
.
Senegal Dakar Keur Massar Ecole El Jibory in Dakar
.
.
Stejně jako u nás to neznamená, že by náklady na vzdělání byly nulové: žáci a studenti potřebují peníze na sešity, knihy, školní potřeby a dopravu, případně i na koleje, internáty a stravování v menze.
Zejména na vesnicích a v menších městech jsou možnosti výdělku omezené a rodiče nemají možnost studující děti finančně podpořit. Zvlášť těžká je situace pro středoškoláky, kteří - na rozdíl od studentů vysokých škol - nemohou očekávat státní stipendium, dotované stravování ani zajištění ubytování v místě školní docházky.
Mnohé studentky to řeší po svém: o prázdninách se vydávají z vesnic do hlavního města, aby našly práci jako služebné a vydělaly si na školní potřeby. Volný čas padá za oběť skutečnosti, že studentky mají jen tři měsíce na získání peněz, se kterými budou muset vyjít po zbytek roku. Platy služebných jsou přitom velice nízké (obvykle nepřekračují v přepočtu tisíc korun za měsíc), pracovní doba bývá dlouhá, výplata nejistá (existují zprávy o tom, že některé zaměstnavatelky na konci měsíce obviní pracovnici z krádeže, aby jí nemusely zaplatit) a některé služebné jsou ohroženy i sexuálním obtěžováním ze strany zaměstnavatelů. Navíc ani takovou práci není snadné najít:
"Hledám práci od začátku prázdnin, chodím sem každé ráno, ale pořád nic," stěžovala si reportérům African Global News studentka druhého ročníku střední školy Mamy Dioufová v dakarské čtvrti Liberté 6, kde se adeptky na práci služebné shromažďují a kam si je potenciální zaměstnavatelé chodí vždycky dopoledne vybírat.
"Může se stát, že nic neseženeme za celé prázdniny," přiznává vzápětí, "a hodně studentek už kvůli takové smůle odešlo ze školy. Ale holky, co jsou z jedné vesnice, si pomáhají. Stačí, aby jedna našla práci za pětadvacet tisíc franků (asi třináct set korun) a udržela si ji celé prázdniny, a všechny můžeme ve studiu pokračovat. Ta, co vydělala, se s těmi méně šťastnými rozdělí ráda, protože ví, že napřesrok třeba nic nesežene a pomoc bude potřebovat ona."
Další dívka, čerstvá maturantka, se svěřila s tím, že práci služebné kombinovala se studiem plných deset let. "Nikdy mě nenapadlo se na školu vykašlat. Naše teta kvůli mně a sestře každý den dřela na poli, aby nám aspoň trochu pomohla. Oba rodiče nám zemřeli a strýc, univerzitní profesor, pro nás neudělal nic. Nemáme právo tetu zklamat."
K tématu více a lépe ZDE
Obrázek: http://freedigitalphotos.net
Další články autorky: http://manzelka.bloguje.cz
