Myluj svojí zemy

"Nikdo nechce slyšet fakta, byť by byla založeny na solidním výzkumu menšin u nás. Máte jenom svou multikulti pravdu a my "náckové" a "fašouni" jsme vylízaní degeni a rváči."

Diskuse pod jedním článkem mi připomněla existenci myšlenky, že svět se dělí na "militantní multikulti pseudohumanisty, zaprodance, jimž nezáleží na osudu vlasti ni národa" a "odporné neonacistické stvůry, zakomplexované, rasistické a násilnické." 

Setkala jsem se i s lidmi, na které by se ta i ona definice dala použít. Ale pořád si myslím, že věci nebudou tak jednoduché.

Netroufla bych si s jistotou tvrdit, že někomu, kdo si k obědu s radostí dá kebab u Turka, k večeři pekingskou kachnu u Číňana a pak na bubnovém afrovečírku sbalí Mongolku tančící břišní tance, nesejde na budoucnosti národa.

Netroufla bych si tvrdit, že někdo, kdo volá po stejných podmínkách pro opravdu všechny, je nácek a rasista.  

Jenom mám dojem, že doba nepřeje ani jednomu z těch dvou. Ani těm třetím, kteří volají, že cizinci jsou neštěstí a zkáza.  

Cizinci žijí v ghettech, znásilňují, loupí a vraždí. Cizinci jsou nevzdělavatelní a nekvalifikovatelní. Nejsou ochotni pracovat, a vlastně nejsou ani práce schopni. Pokud náhodou přece jen jsou vzdělaní, kvalifikovaní a práceschopní, pracovat by neměli, protože tak poškozují domorodce, kteří by mohli být na jejich místech.

Celá Evropa už učinila tuto zkušenost, a nás to, pokud rychle něco neuděláme, čeká. Cizácké hordy jsou za branami. Zničí naši civilizaci, zlikvidují naše kulturní dědictví. V Čechách zavládne právo šaría; avšak ještě předtím se zhroutí státní pokladna – to kvůli daňovým únikům cizích obchodníků.

A naši judeo-křesťanskou civilizaci, vystavěnou na řeckořímských základech smete islám!  

Naši judeokřesťanskou civilizaci.  

Před časem mi jedna čtenářka vytkla, že pro imaginární postavy na svém blogu používám staročeská jména. "Typické české jméno je Marie. Boženka byla obvyklá naposledy v generaci babiček, od té doby se permanentně vytrácí. Nehledě na to, že nemá svou svatou patronku, takže se nedá dát ani u křtu," psala mi.  

Jenže Marie není o nic češtější jméno, než je Samira srbochorvatské, a křesťanství do Evropy přišlo s imigranty z pouště.

Přinejmenším po staletí se Češi pokoušejí spojit se s okolními národy... a po staletí jsou obelháváni, podváděni a využíváni (paralely nechť si čtenář nalezne sám).  

Romantické a v jistých směrech chvályhodné myšlenky některých novodobých nacionalistů mají háček. Můžeme přijout tezi, že Česku hrozí islamizace. Zapomeneme na historickou a geografickou zkušenost, na to, že křesťanství u nás sice vymýtilo polygamii a obětování manželek a sluhů při pohřbech, ale nikoli oslavy slunovratu, pálení čarodějnic a další národní tradice. Zapomeneme na historickou zkušeností posílený odpor Čechů proti všemu cizímu a vnucovanému a uvěříme, že Češi se stanou muslimy. A potom? Potom musíme zapomenout také na zkušenost z nearabských a neperských islámských zemí, kde se islám přizpůsobil místní mentalitě a zvyklostem.

Budeme předpokládat, že to se tady nestane, že se deset milionů Čechů pod vlivem dvou tisíc muslimských imigrantů (z nichž každá stovka vyznává úplně jiné hodnoty a má úplně jinou kulturu, než ti zbývající) nadšeně oděje do dželbábů a abájí a ponoří do myšlenek nejortodoxnějšího rázu.  

Nacionalisté i muslimové prominou, ale to si nedokážu představit.

Znám české muslimy, kteří nejsou rodinně provázáni s Araby. Jsou to vesměs inteligentní, vzdělaní, střízliví lidé, jejichž přístup k náboženství je spíše filosofického rázu. Jsou to muslimové, ale zůstávají Čechy; jako Čechy, byť muslimy, vychovávají i své děti. Na dobrou noc jim nezpívají arabské ukolébavky, ale čtou Dášeňku, i když je třeba sem tam vodívají do mešity.  

"Ztratíme naši kuturu," volají nacionalisté, a proti tomuto názoru nic nenamítám.

Jen si nemyslím, že nám "naši kulturu" vezmou imigranti. 

Z Ježíška se pozvolna stává Santa Claus (malá děti, masírovány médii, už mezi tím bez pomoci nedokážou rozlišit), o Velikonocích kolem nás hopkají němečtí králíci, svátek lásky se z kvetoucího května posouvá na blátivý a chladný únor. Děti neznají lidové písně, rodiče jim nerecitují básně českých básníků. Ústní slovesnost, kdysi pracně kříšenou našimi obrozenci, dnes zadupávají kýče z dílny následovníků Walta Dysneye. Dospívající mládež se před vrstevníky nemůže znemožnit objevením se v oděvu nebo obuvi od českého výrobce. Rodiče neváhají udělat cokoli, aby zaplatili českému státu méně daní. Oběti pro společnost se nenosí.

Národní hrdost mívá formu povyšování se nad chudší a poníženému (a pošetilému) připodobňování se k bohatším. Za nejvlastenečtí se prohlašující vlastenci se věnují obtěžování cikánů, místo aby si procvičovali pravopis.

Před dvěma sty lety obětovaly osobnosti jako Palacký a Jungmann celé své životy záchraně a očistě českého jazyka; Božena Němcová se česky musela naučit(!), aby mohla zachraňovat duševní dědictví našich předků... a dnes čteme zapálené "vlastenecké" projevy, v nichž není věty bez hrubé pravopisné chyby, o slovosledu a větné skladbě nemluvě. (jedna má kamarádka kdysi trefně poznamenala, že má pocit, že míra agresivního "vlastenectví" je přímo úměrná počtu hrubek na slovo.) Jungmann ve své době naznačoval, že Čechem je jen ten, kdo umí dobře česky... Ale za posledních dvě stě let se nároky na výsadu býti Čechem znatelně snížily.  

Autocenzura, které podrobujeme své chování a slova, dnes u mnoha mladších i starších lidí pracuje jen minimálně nebo vůbec s pojmy jako "čest" nebo "zdvořilost". 

Oč užitečnější než lov na cikány by byla snaha o zvyšování osobnostních kvalit příslušníků českého národa! Ke škodě všech, boj s viditelným, vnějším "nepřítelem" je snazší, pohodlnější a příjemnější než boj s nepřítelem uvnitř sebe.

("Oni diskriminujou Čechy," stěžovala si mému choti slečna v tramvaji, "zaměstnávají jenom barevné!" "A co umíš?" tázal se choť, zaměstnán jako rodilý mluvčí francouzštiny s plynulou angličtinou a němčinou a ověnčen diplomy z oboru IT. "Umím anglicky," prozradila diskriminovaná uchazečka.)  

Ještě smutnější je, když se k boji s nepřítelem, který vůbec není tím, co národ ohrožuje nejvíc, přidají ponižující iluze.

"Evropané musí spojit síly," volají někteří, nepoučení z dějin a z práce s cizinci.

"Němci, Francouzi. Italové, Španělé, bílí Američané jsou s námi," těší se. "Společně budeme my, civilizované národy, čelit barbarům!"  

"Mi tu bude něco povídat," poznamenal francouzský manažer velkého obchodního řetězce po schůzce se svým českým podřízeným ke svému podřízenému alžírskému, "ještě před chvílí někde v lese lovil medvědy, a teďka si myslí, jak je chytrej."  

"Máte doma elektřinu? Ledničku?" ptávají se zahraniční zaměstnavatelé českých au pair.  

"Olosos je východoevropská hudební skupina," říká komentátor na francouzské stanici. "Jejich hudba vychází z typických východoevropských rytmů.." a z jeho tónu lze usuzovat, že "východoevropský" je pro něj něco stejně exotického, jako "severojavánský". 

Raději nevzpomínat, že na začátku 20. století se USA snažily omezit imigraci z východní Evropy (ano, Čechů včetně), protože považovali východoevropské přistěhovalce za obtížně asimilovatelné a potenciálně nebezpečné – říkalo se jim Bohunks (Bohemians-Hungarians) nebo PIGS (prasata, z počátečních slov písmen Poláci, Italové, G – Řekové a Slované). Hugo Chotek popisuje, jak v 19. století házely americké děti na české přistěhovalce kameny. S tou obtížnou akulturací mezi WASP měli Američané ostatně pravdu – v Chicagu a v Clevelandu vznikly české čtvrti, kde nebyla znalost angličtiny vůbec nutná ještě ani o století později.  

Teď si pro změnu stěžují Britové, že divoši z východní Evropy požírají jejich labutě a kapry (kdo by rozlišoval mezi rumunským cikánem a Polákem nebo Čechem.... On je v tom nějaký rozdíl? Prosím vás!).

Britské noviny čtenářům vysvětlují, že "Poláci a další východoevropané loví v Británii chráněné kapry, protože je to levné a z domova jsou zvyklí si jídlo lovit", Britové na Facebooku žádají deportaci cizinců zpátky do nových členských zemí EU, případně si myslí, že "by se východoevropanům mělo vysvětlit, že tady máme jinou kulturu".  

A já se bojím, že Češi už brzy žádnou "jinou kulturu" mít nebudou. Ne  kvůli působení něčeho zvnějšku. Kvůli jejímu úbytku zevnitř.

http://cesivamerice.sweb.cz/06_2_diplomka_1848_1914.htm  

http://tyfoza.no-ip.com/narvystava/html/kniha/texty/nv-0304.htm  

http://www.dailymail.co.uk/news/article-414428/Officials-patrol-rivers-stop-Eastern-Europeans-eating-carp.html  

http://www.facebook.com/group.php?gid=22995211421&_fb_noscript=1  

Článek publikován v září t.r. na stránce http://manzelka.bloguje.cz