- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
kdyz se chce, tak to jde: http://www.shelterbox.org
Smysl toho článku, je o tom, že všechny instituce, přes které je finanční pomoc zasíláná jsou tak provařené, že se dá s úspěchem předpokládat:
takto zasílaná pomoc bude z větší části rozkradena.Zkuste si to přečíst ještě jednou.
I to jsem tam našla, a v diskusi pod článkem jsem na to reagovala. Ale že by byl provařený třeba Červený kříž? Jinak samozřejmě vím, že z dvacky věnované UNICEFu se k adresátovi dostanou tři koruny (nebo tak nějak), ale lepší tři koruny, než nic.
To už tak bývá, jsem zvyklá. Oni si tu, koukám, lidi berou všechno hrozně osobně. Ale tentokrát mě ještě nedonutili napsat vysvětlující shrnutí!
myslíš to dobře, ovšem zdejší články o Haiti nejsou o české nechuti tam poslat pomoc, ale je to informace o tamní společnosti - a ta je bohužel tristní. Nemluvě už o našich zkušenostech s takovou pomocí, kdy většinu sežerou humanitární organizace a hlavně tamní politici, kteří si tím rozšíří svá konta ve švýcarských bankách. Tak to totiž chodí (i když naše média o tom mlčí jako zařezaná).
Televizní záběry jsou jistě velmi srdcervoucí, ale pro média je to jen atrakce. To už články o naprosté neschopnosti černochů v Haiti si vládnout jsou jiné, a hlavně validnější, kafe. Já vím, že tamní lidé nemůžou za svou vládu (stejně jako my za naši), ale přece jen, svou lenošností si takovou vládu vykoledovali. Uvidíme, v jakém stavu bude situace v JAR za 20 let - soudím, že se to moc od Haiti lišit nebude. Pa a
Ale Vikino, mně nejde o Haiti. Haiti je jen příklad, stejně jako turecká holčička. Mně jde o to "zvážím, jestli si ten konkrétní člověk v zoufalé situaci moji pomoc zaslouží". Jistě, že i já mám pochyby o humanitární pomoci (už i pod původním článkem jsem to naznačovala - ačkoli ono i to obinadlo se dá prodat), ale zkrátka nikdy bych neuzvažovala, jestli zachraňovat bezdomovce před zmrznutím, nebo jestli si to zmrznutí zaslouží, a zdali s tím, co jsem mu dala, naloží tak, jak chci. Může třeba prodat bagetu a koupit si krabici vína, ale to už bude jeho zodpovědnost... Jenže s existencí sociálního státu se vytrácí smysl pro spontánní milosrdenství. Skoro mám dojem, že je to jako s těmi dětmi z jednoho z předchozícxh článků. Odvykli jsme něčemu, co pro nás bývalo přirozené.
jeden den se podělí se sousedy o hrozny a jiný den se opásá výbušninou a vezme nevěřící sousedy ssebou na onen svět ...
Ano, to v druhé vlně. Už jsme jim to oznámili.
Říkal jsem si, slušná ženská, vzala si černocha /tak jsem to pochopil/, odstěhovala se do Afriky. Tak snad se sem do ČR nenastěhuje široké příbuzenstvo. Já naprosto souhlasím s článkem pana Perníka. Je vyplněn fakty, které považuji za zcela pravdivé. O ekonomické, bezpečnostní a kulturní situaci v černošských zemích jste zřejmě informovaná, včetně situace na Haiti, kterou autor vylíčil asi velmi věrně. Že vyjadřuje pochyby nad smyslem posílání peněz na Haiti ? Také je mám.
O situaci na Haiti nijak mimořádně informovaná nejsem (tedy ne víc, než jen zběžně). dokonce ani o situaci "v černošských zemích". "Černošské země" mě nijak zvlášť nezajímají (stejně jako dost pochybuji, že se někdo specializuje na "bělošské země"). Pochyby nad smyslem posílání peněz na Haiti - je otázka, proč máte ty pochyby. Ovšem v situaci, kde (někde, kdekoli) spadne nebo shoří, případně uplave víceméně všechno a zůstanou lidé, často zranění, bez základních životních potřeb, podle mě není místo na úvahy o smyslu pomoci.Červený kříž (například) není organizace, která by si peníze nastrkjala do kapes nebo je dala mafii.
Zase jsme ti špatní, musíme se nad sebou zamyslet, prostě jak se tak říká hezky česky - jít do sebe, stydět se a začít intenzivně pomáhat Haiti tak, jako to děláte Vy, Váš manžel a jeho spoludruzi v cizině. Správně! Kdepak Afrika, tam je to jiné, ti dovedou pomoci!
Ale vlastně, možná že jsem to nějak špatně četla, ale můžete mi uvést nějaký konkrétní příklad, co pro Haiti děláte Vy? Kromě toho, že lustrujete názory druhých na tuto katastrofu?
A ta turecká holčička? To je rasizmus či narážíte na co? Za co by se měla česká maminka zastydět?
Už je to únavné, to věčné nabádání k sebemrskačství, prostě dítě bylo nežíra a vymlouvalo se na víru, anebo bylo z domova rozmazlené. Takových jsem za léta ubytovávala desítky a nebyli to žádní muslimové, ale tehdy ještě bílí Švýcaři, Angličané, Italové... Nakonec to vždy řeší špagety s kečupem nebo pizza.
Mám obavu, že čtete to, co číst chcete, a ne to, co bylo myšleno. Nevím, jak intenzivně nebo zlehka kdo pomáhá Haiti a nic mi do toho není (psala jsem už víckrát, že se necítím povolána k souzení). Píšu o NÁLADĚ a projevovaných NÁZORECH, o posunu hodnot v naší (pro jistotu zdůrazňuji, že tím myslím ČESKÉ) společnosti, o pozvolné ztrátě tradic slovanských i křesťanských ve prospěch nových "pseudohodnot", o jakých si MYSLÍME, že platí na Západě (nebo že by měly platit). Není mou chybou ani zásluhou, že ty původní hodnoty jsou pro velkou část světa společné (a že v Senegalu se zachovaly o trochu déle, ač i tam už oslabují).
O tom, že by se měla česká maminka stydět, nepíšu ani slovo - ba naopak. O to, že holčička byla turecká, vůbec nešlo (mám za to, že pozorný čtenář si mohl všimnout, že ve svém článku píšu o podobné situaci s holčičkami českými) - šlo o to, že holčička byla na návštěvě. Kdyby to byla holčička z Krymu nebo z Holešovic, bude to pořád totéž.