Co kdybyste radši...

Co kdybyste radši psaly o tom, jak se slaví Vánoce v muslimských zemích, navrhla jakási dobrá duše v diskusi pod některým z nedávných článků jedné ze zde publikujících dam, věnujících se výhradně psaní o islámu.


A protože od té doby se ke slavení Vánoc v muslimských zemích nikdo nevyjádřil a vánoční přání se mají plnit, dovolím si tu popsat Vánoce senegalské. Ostatně, sama jsem je v západní Africe strávila pětkrát.
 
Ve státním znaku Senegalu stojí psáno: jeden národ, jeden cíl, jedna víra. Jaká víra ta "jedna" je, státní znak nespecifikuje, takže stejně jako se "jeden národ" skládá z více než dvaceti etnik (včetně tak exotických, jako jsou Libanonci, Číňané, Francouzi nebo Vietnamci), skládá se i "jedna víra" z různých vyznání - několika muslimských bratrstev (jejichž příslušníci dají v součtu cca 95% obyvatel), několika křesťanských církví (mezi nimiž převažují katolíci), vyznavačů původních náboženství (která beztak prolínají všemi ostatními formami lidové víry), buddhismu či židovství.
 
Vánoce jsou, stejně jako všechny další významné muslimské a křesťanské svátky, zařazeny mezi svátky státní. Slavívají se 25. prosince; už pár dnů předtím jsou svátečně vyzdobena a osvětlena náměstí a ulice v centru Dakaru i Banjulu, benzinové pumpy mají okna nastříkaná umělým sněhem, na ulicích se hemží prodavači umělých stromků a vánočních řetězů a tržiště jsou náhle zavalena čínskými hračkami.
 
Všichni slaví všechno - "Mám tři sourozence, kteří jsou křesťané," říká zahradník Ibrahim v článku pro Christian Science Monitor, "zatímco já a sestra vyznáváme islám. O Tabaski se scházíme k obětovaní ovce. Žijeme spolu." Stejně tak se všichni připravují i na Vánoce - pro muslimy ve městech vánoční svátky znamenají především svátky dětí a mládeže: rodiče nakupují dětem stromečky, hračky (na rozdíl od muslimských svátků, kdy jsou děti obdarovávány oblečením a obuví) a dobroty, mladí lidé se chystají na večerní a noční oslavy, konající se na veřejných prostranstvích, případně na vánoční koncerty populárních zpěváků a zpěvaček.
"Bez ohledu na finanční situaci se rodiče snaží vždycky dětem něco na Vánoce dát," vysvětlila v článku Noel 2010 paní Suzanne. "Kdo nemá peníze, dá alespoň míč synovi nebo panenku dceři. Dneska rodiče obdarovávají potomky přímo, dřív dárky "nosíval" Papa Noel." 
 
Většina civilních škol v prosinci pořádá vánoční besídky, na nichž se obyčejně nějaký ten Santa Claus vyskytne a rozdává dárky, nakoupené za peníze sdružení rodičů, někdy na dárky přispívá radnice, sama škola nebo - v případě škol křesťanských -  místní diecéze. Součástí školních besídek bývají i vystoupení mažoretek, dětská taneční zábava a zpěv.


 
Také mladší generace křesťanů v současnosti očekává dárky, pokud možno nákladnější: "Ráda bych od přítele k Vánocům dostala nějaký jednoduchý, ale cenný šperk," přiznala v tomtéž článku slečna Marcellina.
 
Pro většinu dospělých senegalských katolíků ale zůstává ústředním bodem Vánoc půlnoční mše, odehrávající se ve všech kostelích po celé zemi. Chorály jednotlivých diecézí se na ni připravují celé týdny předem a svým zpěvem pak v zaplněných svatostáncích oblažují všechny přítomné. Půlnoční mše je mimo jiné příležitostí pro setkání příbuzných a přátel  všech vyznání - zúčastňují se jí kromě křesťanů i muslimové (stejně jako křesťané spěchávají o muslimských svátcích s kobercem pod paží do mešit). Vzájemné navštěvování se a oslavy pokačují, byť v menší míře, ještě nazítří.
 
Někteří Senegalci stráví letos Vánoce putováním po svatých místech mimo svou vlast: necelé dvě desítky křesťanů se díky sponzorům ("nemám slov, jimiž bych poděkovala vedení státního deníku Slunce, který mi umožnil kráčet po stopách Krista", říká jedna z poutnic) nebo podpoře svých rodin vydaly na cestu do španělské Fatimy, Říma a Betléma.
 
A zatímco loni probíhaly Vánoce v Senegalu ve znamení náboženských protestů, zdá se, že letos budou oslavy svátků opět v klidu a další Ministerstvo náboženství už snad nebude třeba zřizovat...
 
 
 
Související články, na něž neodkazuje přímo text:
 
http://diocese.eglisejura.com/index.php?p=578
 
Ramadán pro katolíky
 
Kdo je tu křesťan?
 
Cirkus spasených
 
Vánoce mezi palmami
 
Ramadán a prodejná láska
 
Pouť do Popenguinu
 
Milostný život o ramadánu
 
Velikonoční kaše jen pro muslimy
 
Barbaři, kteří řežou lidem hlavy
 
Příliš dlouhý smutek
 
 
 
Fotografie v perexu: http://freedigitalphotos.net

Autor: Karíma Sadio | středa 22.12.2010 13:41 | karma článku: 12,52 | přečteno: 1598x
  • Další články autora

Karíma Sadio

Hanebnost Sira Nicholase Wintona

26.12.2014 v 8:46 | Karma: 23,40

Karíma Sadio

Srdce temnoty

11.11.2014 v 8:01 | Karma: 13,12

Karíma Sadio

Dva roky v zemi hrochů

29.4.2013 v 9:32 | Karma: 7,90

Karíma Sadio

Chuděry singles!

5.4.2013 v 20:32 | Karma: 19,83

Karíma Sadio

Manželství a strach

4.8.2012 v 17:51 | Karma: 14,66