Budu tě milovat, jestli...

Budu tě milovat, když vyneseš koš s odpadky. Budu tě milovat, když nepůjdeš na pivo. Budu tě milovat, když přestaneš jezdit na čundry. Budu tě milovat, dokud mi nebudeš nevěrný. Budu tě milovat, jestli budeš nosit domů dost peněz. Budu tě milovat, když... dokud... pokud... Až se odmítneš podobat tomu, kterého jsem si vysnila, půjdu si najít jiné plátno, kam bych mohla promítnout svůj sen o lásce.

Pod článkem o tom, jaké to je, když si muž přivede domů jinou , se rozhořela zajímavá diskuse. Pravá láska se prý pozná (mimo jiné) podle toho, že se chlap podruhé neožení a žena zas může být šťastná jedině coby výhradní majitelka ... čeho vlastně? Manželovy pohlavní rozkoše? Peněženky? Citových vazeb?
.

Mívala jsem kdysi kolegu, kterému mužsky solidární šéf posílal na účet jen část výplaty. Zbytek kolega dostával na ruku. Také občas vyjížděl na neexistující služební cesty, a na ty existující s sebou bral "kamarádku". S manželkou, milou, starostlivou paní, přicházíval na služební večírky - pozorný, dvorný, laskavý. Člověk by při pohledu na ně řekl, že mají ideální manželství... a třebas i měli, kdo ví.

Kolega měl manželku bezpochyby rád. Jenomže neměl rád jen ji.
.
Láska se přetěžko definuje. I její projevy mohou být různé. Ale okovy se za lásku můžou vždycky jenom vydávat. Rodiče, kteří mají dvě nebo tři děti, milují sice každé z nich trochu jinak, ale ne že by měli rádi jen jedno a ty ostatní ne. Děti mívají rády oba dva rodiče - ne "maminku nebo tatínka".
.
Lásku uhlídat nelze. Sice nepomíjí, ale přicházívá bez ptaní. Pravidlo "jednou a dost" je jí cizí.
.
"Budu tě milovat, když..." znamená "nemiluji tě."
.
.
.
.
 
Fotografie v perexu: Nuchylee
.
.
.
Další články autorky: http://manzelka.bloguje.cz