Znovuzrození

Na louce rostla jedna květinka. Po bouřce byla dolámaná, květy visely dolů a zdálo se, že má na mále. Už z dálky uslyšel tichý pláč, barevný motýl. Květinko, co je ti? 

Já vlastně ani nevím, co se stalo. Přišel prudký vítr, zlomil mne a já teď asi umřu. Co jen se mnou bude, motýlku?

Pán květin se jen tak podíval a řekl. Byla jsi slabá, viď? Musíme něco udělat s tím, abys příště byla silnější.

Jak to myslíš? 

Mám pocit, že teď už ti nepomohu, zlomená květinka se nenarovná, ta uschne.

Takže přece jenom umřu. To je tak smutné! 

Ne tak docela, květinko. Poslouchej, budu tady s tebou. 

Vím, co tě zachrání. Jakmile umřeš, znovu se zrodíš. Jiná. Vyroste nová kytička a já za tebou pak hned zase přiletím. Co říkáš? 

Poznáme se. 

Tak jo, já už se nebojím odejít. Protože až se znovu narodím, budeme zase spolu.