Zbytečný člověk?

Díval se do vody, jak se tvoří kruhy, když prší. Čas ukrajoval poslední dny života. Měl pocit, že nikomu nechybí, nikdo se o něj nezajímal...

Byl léta vdovec, ženu miloval tolik, že nebyl schopen si najít novou lásku. Zdálo se, že pokud nemají společné vzpomínky, nemají nic. Možná měl změnit pohled na věc, ale nezměnil. 

Žil sám a se sousedy se moc nevídal. Společnost mu dělal jen jeho pes Kvído. Chodili spolu na procházky, hráli si a občas i povídali. V očích psa bylo vše, rozuměli si i beze slov. 

Děti žily v zahraničí a nějak se zapomínaly ozývat. Bylo mu často smutno. 

Jednoho dne šel kolem rybníka, slyšel volání o pomoc. Vůbec se nerozmýšlel. Skočil do vody a vytáhl tonoucí dítě. Zachránil ho...