- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Náhle jsem spatřila malou holčičku.
Tam se nemůže. Tam mohou jen bohové, špitla a jak se objevila, zase zmizela....
Co měla ta zahrada, co jiné nemají?
Byla vytvořena s láskou? Dokonalá symbióza rostlin. Cítila jsem divokost, přiliv energie. Ve vzduchu bylo vážně něco magického.
Byla docela maličká.
Na pozemku jen velmi milý altánek, spousta kytek, cestičky, keře. Nespoutaná příroda.
Jezírko, nad kterým kralovala smuteční vrba. Jako nádherná bytost.
Tam se nemůže, tam mohou jen bohové, slyším ještě malou holčičku.
Měla pravdu. Jakoby z té zahrady něco vyzařovalo, co vás donutilo se zastavit a jen tiše být.
Nemohli jste se vynadívat, jen pozorovat bez dechu tu opojnou krásu.
Chodívala jsem tam často nabrat energii a doslova se oblažit něčím, tak líbezně příjemným.
Jednoho dne se však k mému úžasu , všechno tohle kouzlo ze zahrady vytratilo.
Jak je to možné?
Smuteční vrba tu nebyla a s ní všechna ta energie. Jakoby opravdu byla něčím víc, jakoby spojovala celou tu zahradu, něčím výjimečným. Bylo to všechno v dokonalé harmonii.
Jezírko posmutnělo a altánek osaměl.
Už jsem sem nikdy více nešla.
V mém srdci však zahrada zůstává dál.
Další články autora |
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...