Utajené básně Milana Lasicy?

Náhle se objevily? Na věčnou památku. Skromně, jak on žil, křehké, jak dotek víl. V tišině podzimu, slova, jak listy stromů? Jen věčný koloběh vezme nás jednou domů...

Krása se neutají, 

poznáš sám. 

Kdo dobro 

rozsvěcuje, 

s bohem 

půjde dál...