Úsměv duše

Cestuji  po celém světě, vidím kolem spoustu krás. Však, když se vrátím k tobě domů, chvěje se mi náhle hlas.  Navštěvuji spoustu chrámů, kapliček i kostelů. Vyměním je bez váhání za světlo tvého úsměvu.      

Přečetl jsem spoustu knih, nechal si číst z dlaně. 

Štěstí je mít kamarády a děkovat za ně. 

Viděl hory v plné kráse, údolí i vrcholy, těžko věřit, 

že nahradí náš kostelík v údolí. 

Těžko věřit, že vše kolem, dotkne se tě víc, 

než-li slovo upřímnosti, září světlem svíc. 

Navštívil jsem spousty měst, potápěl se v moři,

však nic to není proti tomu, když tvé srdce hoří. 

Prošel spoustu galerií, viděl stovky obrazů, 

však jen obrázek mého syna, vydá tisíc úsměvů.  

Ve světě jsem poznal život, málokdo to pochopí, 

jak se těžce žije muži, když je v dálce bez dětí. 

Spousty žen jsem také potkal, neříkám, že nebyly, 

když však cítím tvoji něhu, přilétají motýli.