Kde jsem byl malý kluk, tam už dnes bydlí kdosi jiný. Kam jsem chodil k babičce a dědovi - všude cizí lidé. Děti bydlí v jiném městě. Vše se mění a pokračuje. A tak to má být.

Brát život takový, jaký je. Neulpívat na minulosti.

Domov, dokud já žiji, tak ve vzpomínkách žijí i moji blízcí. Ale za pár let, už tady nebudou lidé, kteří by mohli vzpomínat. Jména předků, které jsem potkávala a milovala, se během času pro naše děti a jejich děti, změní na neznámá jména, která budou vyryta na pomnících. Na pomnících kdesi daleko, kde kdysi dáááávno byl přece můj domov.

Dojemné vyznání, Ivi. Krásné, smutné, pravdivé...

Vůně jsou v životě důležité.

Vašek