Štěstí je dítě odpovědnosti

Jak se dnes máte? Cítíte se fajn? Jste spokojení? Dokážete se na svůj život podívat s vděčností? Je vám prostě dneska jen tak hezky? A jestli ne, kdy takový den nastane? 

Říká se, že štěstí je naše rozhodnutí. Nastavení mysli.

Myslím, že štěstí je to, co cítíme, když se rozhodneme něco udělat, když dostaneme nápad něco krásného vytvořit.

Jenže když nás navštíví lenost, dokážeme si vyprodukovat skvělé výmluvy, proč nemůžeme.

Časem zjistíme, že nás nebaví už ani to, co jsme kdysi dělávali rádi. 

Oblíbené věci stojí  v koutě a sedá na ně prach.

Sny, které jsme mívali v mládí, nějak ztratily kouzlo. 

Kam se poděla touha, být sami sebou? 

Kdysi to bývala naše priorita. 

Kam se poděl klid duše? 

Kdysi jsme cítili, že je to naše pokladnice. 

Kam se poděla naše vůle? 

Kdysi jsme měli silné ambice. 

A jednoho dne, už si ani nevzpomínáme, jak se to vlastně stalo, nezbylo nic.

Přestali jsme chtít. 

Chtít učit se něco nového. 

Cítit své opravdové potřeby. 

Mít radost z obyčejných věcí. 

Jako by všechno ztratilo smysl. 

Co nás skutečně motivuje každý den ráno vstát? 

Je to prostá radost, nebo touha něco dokázat? 

Že jsme ještě pořád k světu, že na nás záleží.

Že jsme lidé, kteří znovu ve své štěstí uvěří.